|
| |
|
|
Jihlavské historické domy
Vymazalová, Tereza ; Kafková, Tereza (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou „jihlavských historických domů“ (dále JHD), které jsou dnes převážně využívány jako nevyhovující trvalé bydlení. Většina bytů má charakter garsonky s minimálním nebo sdíleným hygienickým zázemím. Tento stav vznikl díky dispozičním změnám v 18. a 19. století, kdy se velká část domů proměnila z prostorných renesančních a barokních paláců na intenzivně využívané činžovní domy. Vzhledem k tomu, že situace přetrvává dodnes, je v rámci vývoje města potřeba myslet na změnu funkčního využití takových domů. V rámci diplomové práce se řeší lokalita jihovýchodního cípu jihlavského Masarykova náměstí, která má ambici se v blízké budoucnosti proměnit na kulturní HUB města Jihlavy, a zahrnuje i sedm JHD v majetku města Jihlavy. Jelikož byla více než polovina těchto domů na fakultě již řešena, mají tak tyto domy zpracovanou studii změny funkčního využití. K ucelenému přehledu změn v lokalitě však zbývá zpracovat studii posledních dvou JHD, které spolu navzájem sousedí. Cílem práce je funkční zasazení těchto domů do kontextu místa, s ohledem na již vzniklé studie a plánované změny v území – rekonstrukce Masarykova náměstí a probíhající rekonstrukce domu Masarykovo náměstí 21, který se stane centrem kultury, vzdělání a turismu. V práci řešené domy Masarykovo náměstí 22 a 23 jsou nyní sevřeny tímto v budoucnu kulturně-společenským domem a stávající Oblastní galerií Vysočiny – tato poloha významně ovlivňuje jejich využití do budoucna. Dům Mn 23, který je charakteristický svou velkorysou vnitřní dvoranou s pavlačí, přímo sousedí s Oblastní galerií Vysočiny, která se dnes potýká s chybějícím reprezentativním vstupním zázemím pro návštěvníky a nedostatečnými prostory pro stálou expozici. Po funkční stránce je řešený dům Mn 23 vhodný pro kulturní účely, a tak se do něj rozšiřuje stávající Oblastí galerie Vysočiny a přesouvá se i její hlavní vstup. Domu Mn 22 je hlavně díky dobrému dispozičnímu uspořádání ponechána funkce trvalého bydlení, která se ale posouvá do standardnější roviny pro potřeby města Jihlavy. Zmíněná čtveřice domů ovlivňuje navazující přístupný vnitroblok, který se mění na nový atraktivní veřejný prostor. Výsledkem práce je nejen urbanistická a architektonická studie dvou řešených domů a přilehlého vnitrobloku, ale i zhodnocení celkové funkční změny lokality do budoucna, zahrnující i ostatní JHD. Primárně je z řešené lokality odstraněna monofunkce, která se nyní zakládá na nevyhovujícím bydlení a jsou navrženy funkce nové, které rozvojově podporují jižní cíp Masarykova náměstí, ale zároveň respektují stavební podstatu domu, ze které by měla vždy primárně vycházet na míru navržená funkce. Práce se stává přehledem budoucího funkčního vývoje této lokality a ukazuje možnosti, jakým způsobem může město Jihlava s historickými domy v území pracovat a významně tak ovlivnit život ve městě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Role výživy a pohybové aktivity u pacientek s nádory prsu
Kafková, Tereza ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Tesařová, Petra (oponent)
Úvod: Karcinom prsu je ve většině zemí světa nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Mezi faktory, které pozitivně ovlivňují prognózu pacientek, se řadí fyzická aktivita, ideálně podpořená adekvátní nutriční intervencí. U metastatických nemocných působí adekvátní pohybová aktivita příznivě na zvýšení kondice a prodlužuje jejich život, zvláště v podskupině HER2+ pacientek. Zároveň také zlepšuje psychický stav nemocných. Cíl: Cílem této práce je popsat vliv nutriční a pohybové intervence na pacientky s generalizovaným karcinomem prsu. Účinnost intervencí byla hodnocena především na základě dat z měření tělesného složení a testu zdatnosti pacientek. Metodika: Data pro tuto práci byla získána v rámci programu ONKO-FIT, který proběhl ve spolupráci s Onkologickou klinikou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty. Délka tohoto programu byla stanovena na 3 měsíce. Program zahájilo 24 pacientek. Data byla kompletně sesbírána a vyhodnocena u 13 z nich. Věkové rozpětí pacientek bylo od 39 do 57 let s průměrem 47 ± 6 let a průměrná délka od diagnózy 7 ± 6 let. Pacientky prošly osobními konzultacemi s lékařem, fyzioterapeutkou a nutriční terapeutkou. V rámci programu jim byla nabídnuta skupinová cvičení a Nordic Walking, které mohly pacientky využívat a podpořit tím zvýšení své fyzické...
|
|
|
Jihlavské historické domy
Vymazalová, Tereza ; Kafková, Tereza (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou „jihlavských historických domů“ (dále JHD), které jsou dnes převážně využívány jako nevyhovující trvalé bydlení. Většina bytů má charakter garsonky s minimálním nebo sdíleným hygienickým zázemím. Tento stav vznikl díky dispozičním změnám v 18. a 19. století, kdy se velká část domů proměnila z prostorných renesančních a barokních paláců na intenzivně využívané činžovní domy. Vzhledem k tomu, že situace přetrvává dodnes, je v rámci vývoje města potřeba myslet na změnu funkčního využití takových domů. V rámci diplomové práce se řeší lokalita jihovýchodního cípu jihlavského Masarykova náměstí, která má ambici se v blízké budoucnosti proměnit na kulturní HUB města Jihlavy, a zahrnuje i sedm JHD v majetku města Jihlavy. Jelikož byla více než polovina těchto domů na fakultě již řešena, mají tak tyto domy zpracovanou studii změny funkčního využití. K ucelenému přehledu změn v lokalitě však zbývá zpracovat studii posledních dvou JHD, které spolu navzájem sousedí. Cílem práce je funkční zasazení těchto domů do kontextu místa, s ohledem na již vzniklé studie a plánované změny v území – rekonstrukce Masarykova náměstí a probíhající rekonstrukce domu Masarykovo náměstí 21, který se stane centrem kultury, vzdělání a turismu. V práci řešené domy Masarykovo náměstí 22 a 23 jsou nyní sevřeny tímto v budoucnu kulturně-společenským domem a stávající Oblastní galerií Vysočiny – tato poloha významně ovlivňuje jejich využití do budoucna. Dům Mn 23, který je charakteristický svou velkorysou vnitřní dvoranou s pavlačí, přímo sousedí s Oblastní galerií Vysočiny, která se dnes potýká s chybějícím reprezentativním vstupním zázemím pro návštěvníky a nedostatečnými prostory pro stálou expozici. Po funkční stránce je řešený dům Mn 23 vhodný pro kulturní účely, a tak se do něj rozšiřuje stávající Oblastí galerie Vysočiny a přesouvá se i její hlavní vstup. Domu Mn 22 je hlavně díky dobrému dispozičnímu uspořádání ponechána funkce trvalého bydlení, která se ale posouvá do standardnější roviny pro potřeby města Jihlavy. Zmíněná čtveřice domů ovlivňuje navazující přístupný vnitroblok, který se mění na nový atraktivní veřejný prostor. Výsledkem práce je nejen urbanistická a architektonická studie dvou řešených domů a přilehlého vnitrobloku, ale i zhodnocení celkové funkční změny lokality do budoucna, zahrnující i ostatní JHD. Primárně je z řešené lokality odstraněna monofunkce, která se nyní zakládá na nevyhovujícím bydlení a jsou navrženy funkce nové, které rozvojově podporují jižní cíp Masarykova náměstí, ale zároveň respektují stavební podstatu domu, ze které by měla vždy primárně vycházet na míru navržená funkce. Práce se stává přehledem budoucího funkčního vývoje této lokality a ukazuje možnosti, jakým způsobem může město Jihlava s historickými domy v území pracovat a významně tak ovlivnit život ve městě.
|
|
|
Dietní prevence diabetes mellitus 2. typu
Kafková, Tereza ; Flekač, Milan (vedoucí práce) ; Pelcl, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dietní prevencí diabetes mellitus 2. typu. Práce se skládá z části teoretické a části praktické. V teoretické části je rozebráno téma diabetes mellitus 2. typu se zaměřením na dietní prevenci. První kapitoly jsou více obecné, zabývají se onemocněním diabetes mellitus 2. typu, jeho charakteristikou, komplikacemi a léčbou. Pro lepší pochopení celé problematiky je zahrnuta také kapitola o obezitě a metabolickém syndromu. Praktická část práce se zaměřuje na průzkum informovanosti a přístup k prevenci diabetes mellitus 2. typu u osob, které jsou ve vyšším riziku vzniku tohoto onemocnění. Jako rizikoví byli zvoleni jednak jedinci, kteří mají pozitivní rodinnou anamnézu diabetes mellitus 2. typu a jednak pacienti, kteří trpí nadváhou nebo obezitou. Výzkum je založen na kvantitativním dotazníkovém šetření, kterého se zúčastnilo celkem 108 respondentů. Pro účely výzkumu byli respondenti rozděleni do dvou skupin podle zmíněných rizikových faktorů. Podle výsledků výzkumu si značná část respondentů uvědomuje (celkem 84 %), že existuje určitá prevence tohoto onemocnění. Největší význam respondenti přikládají kombinaci dietní prevence a pravidelné pohybové aktivity. Nicméně právě přístup k této prevenci není v některých aspektech úplně ideální. U respondentů se jako nedostatečná...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.