|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
Why should the Czech Republic reform its current policy of financing higher education?
Kadlecová, Pavlína ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Břízová, Pavla (oponent)
The Czech Republic has traditionally financed higher education out of general taxation and in the form of per capita funding. This system has led to inef- ficient allocation of funds, long-term underfunding and decreasing quality of education. We present three alternative financing schemes which rely on larger contribution from students: pure student loan, risk-sharing income-contingent loan and risk-pooling income-contingent loan. By using a theoretical model and calibrating it to the Czech reality, we show that financing schemes have significant impact on higher education participation and the quality of accepted students. While pure loan and risk-pooling induce optimal participation, in- ternational experience suggests that risk-sharing is the more feasible option. Keywords Financing schemes for higher education, tax-subsidy funding, income-contingent loans, higher education participation Author's e-mail kadlecova.paja@gmail.com Supervisor's e-mail gebicka@fsv.cuni.cz Abstrakt Česká republika financuje vysoké školství tradičně ze státního rozpočtu a ve formě dotací na studenta. Tento systém způsobil, že zdroje nejsou alokovány efektivně, vzdělání je dlouhodobě podfinancováno a jeho kvalita se snižuje. Práce se věnuje třem alternativním způsobům financování: prosté...
|
|
|
Česká republika a kritéria optimální měnové oblasti
Kadlecová, Pavlína ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit připravenost České republiky na vstup do EMU v kontextu teorie optimální měnové oblasti. Tato teorie porovnává přínosy a náklady měnové integrace a stanovuje hospodářská a politická kritéria, která země musí splňovat, aby pro ně ztráta plovoucího měnového režimu byla stále ještě výhodná. V otázce mobility pracovní síly je ČR daleko za průměrem zemí eurozóny, budoucí vyhlídky jsou však pozitivní. Ani stupeň diverzifikace výroby nemluví ve prospěch brzkého přijetí eura. Český průmysl je příliš závislý na strojírenském odvětví, což představuje riziko významných asymetrických šoků. Kritérium ekonomické otevřenosti naopak ČR plní lépe než většina zemí eurozóny. Silná obchodní provázanost s Německem snižuje efektivitu měnové devalvace a činí ČR vhodným kandidátem pro vstup do EMU. Pro podobné nejednoznačné případy doporučuje teorie optimální měnové oblasti vytvořit systém fiskálních transferů, který zemím umožní kompenzovat navzájem následky hospodářských šoků. Nejlepší cestou pro ČR se tak zdá být silnější reálná konvergence v oblasti a hlubší politická integrace.
|
host ::
RSS.