Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Čistota a nebezpečí: pohled na dodržování rituální čistoty v současné romské domácnosti
Kadeřávková, Iva ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce Čistota a nebezpečí: pohled na dodržování rituální čistoty v současné romské domácnosti pojednává o vymezování hranic skupin a identit Romů. Toto vymezování probíhá skrze naraci samotných Romů a sledování praxe v romských domácnostech. Hlavním motivem, podle kterého Romové určují své skupinové hranice je koncept čistoty a nečistoty. Ten se objevuje jak v jejich narativech, tak v jejich rituální praxi. Práce popisuje konkrétní vymezování se skupiny romských žen proti mnoha různým skupinám Romů i proti majoritní společnosti. Pomocí toho můžeme sledovat jejich hodnoty, to jaký význam má v jejich životě koncept čistoty a zároveň odkud jejich představa čistoty pochází a jak s ní pracují v každodenním životě. Dále je zde popsáno prostředí, zvyky a oblečení, které ženy a jejich děti nosí, jejich záliby a způsob jejich každodenního života. Dalším významným tématem objevujícím se v práci je vymezení rolí mužů a žen v jejich skupině, rozdělení povinností mezi pohlavími, popřípadě prostoru, který každodenně tato pohlaví obývají. V závěru práce odpovídá na otázku, jakou roli hraje koncept čistoty v životě konkrétních sledovaných rodin a jak je tento koncept využíván při sociální strukturaci uvnitř i vně skupiny. Nakonec práce popisuje, jakou tradicionalitu si Romové ponechali do dnešních dní.
Život řádových sester de Notre Dame
Kadeřávková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Rössler, Jan (oponent)
Ve své práci se autorka zabývá underlifem řádových sester de Notre Dame, a to ve dvou vybraných komunitách v Praze Krči a v Horažďovicích. Celý koncept této práce je postaven na teorii totální instituce tak, jak jí ve svém knize Asylums prezentuje Erving Goffman. V teoretické části seznamuje diváka jak s Goffmanovou teorií totální instituce a jejími částmi jako je primární a sekundární přizpůsobení na instituci a také s teorií underlife. Dále se zde autorka zaměřuje na kritiku Goffmanovy teorie totální instituce. Následně se zde autorka věnuje zachování řádu v řeholní instituci. Praktická část se poté dotýká vybraných částí tohoto underlife, a to personifikace oblečení, financí sester a dodržování oficiálních pravidel řádu v jednotlivých komunitách řádových sester de Notre Dame. V závěru se věnuje zodpovězení výzkumných otázek a porovnání obou zkoumaných komunit. Tyto poznatky poté propojuje s Goffmanovou teorií totální instituce a jejího underlife. Autorka práce dochází ke shodě s Goffmanovou teorií, avšak její výsledky jsou méně markantní než ty, které prezentuje Goffman. V této oblasti se tedy připojuje i k jeho kritikům. Na závěr autorka uvádí další možné pokračování její práce a její využití pro aktuální témata ohledně zavádění uniforem na českých školách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.