Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj HPLC-FLD metody pro stanovení žlučových kyselin ve žluči myší
Kacerovská, Veronika ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce byl vývoj a optimalizace HPLC metody s fluorescenční detekcí pro stanovení vybraných žlučových kyselin v myší žluči. Bylo vybráno osm žlučových kyselin (cholová kyselina, glykocholová kyselina, deoxycholová kyselina, glykodeoxycholová kyselina, chenodeoxycholová kyselina, glykochenodeoxycholová kyselina, α-muricholová kyselina a λ-muricholová kyselina) pro které byla na základě literatury navržena a následně optimalizována HPLC metoda s fluorescenční detekcí pro jejich kvantifikaci v uvedeném biologickém materiálu. Vhodným derivatizačním činidlem pro označení žlučových kyselin je 1,2-benzo-3,4-dihydro-karbazol-9-ethyl-p-toluensulfonát. Pro všechny žlučové kyseliny byly změřeny kalibrační závislosti a stanoveny limity kvantifikace a limity detekce (v rozsahu 0,88-1,78 μmol dm -3 ). V biologickém vzorku se vypracovanou metodou podařilo identifikovat a následně stanovit pět žlučových kyselin (cholová kyselina, glykocholová kyselina, glykodeoxycholová kyselina, glykochenodeoxycholová kyselina a α-muricholová kyselina). Klíčová slova: žlučové kyseliny, HPLC, fluorescenční detekce, derivatizace žlučových kyselin, žluč
Porovnání metod pro stanovení ibuprofenu v léčivých přípravcích.
Kacerovská, Veronika ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je určena k porovnání a zhodnocení čtyř vybraných analytických metod pro stanovení obsahu ibuprofenu v lékových formách z hlediska jejich finanční a časové náročnosti, pravdivosti a preciznosti. Byly vybrány čtyři analytické metody: acidobazická titrace s vizuální indikací konce titrace, UV spektrofotometrie, voltametrie a spektrofluorimetrie. Dále byly zvoleny čtyři léčivé přípravky: potahované tablety Brufen 400 mg, čípky Nurofen 60 mg, Dolgit gel 150 g a Dolgit krém 150 g. Nejpreciznější hodnoty poskytla acidobazická titrace a spektrofluorimetrie. Naopak nejméně precizní bylo voltametrické stanovení u vzorku potahované tablety Brufen a UV spektrofotometrické a voltametrické stanovení u vzorku Dolgit krému. Výsledky spektrofluorimetrického stanovení, voltametrického stanovení a UV spektrofotometrického stanovení se shodly s deklarovanou hodnotou, tj. povoleným rozmezím obsahu ibuprofenu v lékových formách. Z finančního hlediska byla nejvýhodnější spektrofluorimetrie, naopak nejnákladnější bylo voltametrické stanovení. Časově nejnáročnější bylo voltametrické stanovení, naopak nejrychlejší metodou byla acidobazická titrace. Klíčová slova: ibuprofen, acidobazická titrace, UV spektrofotometrie, voltametrie, spektrofluorimetrie

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.