|
|
Vývoj krystalové struktury materiálů (Er,Lu)2(Ti,Zr)2O7
Zelenka, Jiří ; Klicpera, Milan (vedoucí práce) ; Kaštil, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na vývoj krystalové struktury materiálů A2B2O7, přičemž A je vzácná zemina a B značí přechodný kov. Tyto materiály krystalizují obecně ve čtyřech krystalografických strukturách. Práce cílí především na strukturní přechody z uspořádané kubické struktury, tzv. pyrochlorové struktury, do zcela neuspořádané kubické struktury, tzv. defekt-fluoritní struktury, a následně do částečně uspořádané rhomboedrické struktury. Na rozdíl od předchozích studií, které se zabývaly těmito strukturními změnami v A2Zr2O7 při substituci prvku vzácné zeminy, se tato práce soustřeďuje na vývoj struktury se substitucí na pozici B. Pro studium vývoje struktury byly vybrány dvě série oxidů Er2(Ti,Zr)2O7 a Lu2(Ti,Zr)2O7. Dvacet jedna zástupců mapujících tyto série bylo připraveno metodou plovoucí horké zóny a Czochralského metodou. Analýza připravených krystalů byla provedena metodami Laueho a práškové difrakce. Ke studiu byla použita rentgenová difrakce a zároveň difrakce neutronů. Kvalita připravených materiálů byla ověřena a jejich krystalová struktura sledována v závislosti na koncentraci Ti-Zr. Vývoj struktury je diskutován. Práce bude sloužit jako základ pro další výzkum A2B2O7 materiálů.
|
|
| |
|
|
Magnetocaloric properties of rare-earth compounds
Kaštil, Jiří ; Javorský, Pavel (vedoucí práce) ; Kolomiets, Alexander (oponent) ; Solzi, Massimo (oponent)
Práce se věnuje studiu magnetokalorických vlastností sloučenin vykazujících neobvyklé magnetické vlastnosti. Studované systémy jsou TbNiAl, (Tb,Y)NiAl, TbNi(Al,In), TbFeAl, GdFeAl, sloučeniny odvozené od Ni2MnGa a amorfní kovová slitina Gd-Co-Al-Y. Vliv magnetokrystalové anisotropie byl studován na monokrystalickém vzorku sloučeniny TbNiAl. Maximum změny entropie bylo naměřeno při orientaci pole podél osy c a v porovnání s polykrystalickým vzorkem došlo k nárůstu o 100%. Substituce Y a In vedly ke změně magnetického uspořádání. Obě substituce vedly k nárůstu RCP studovaného materiálu. Sloučeniny TbFeAl a GdFeAl, charakteristické částečným neuspořádáním atomů Fe a Al, vykazovaly magnetokalorický jev v široké teplotní oblasti což vedlo k zajímavým hodnotám RCP~350 J kg-1 . Velmi široká oblast magnetokalorického jevu byla pozorována také na amorfním kovovém materiálu Gd-Co-Al-Y. V práci byl studován vliv substituce Er na sloučeniny odvozené od Ni2MnGa, které vykazují strukturní přechod spojený s inverzním magnetokalorickým jevem. V práci je dále popsána metoda přímého měření adiabatické změny teploty a zařízení pro její měření vyvinuté ve spolupráci s FZU AVČR, v.v.i.
|
|
|
Vliv substitucí na magnetokalorický jev u vybraných sloučenin vzácných zemin
Kaštil, Jiří
V práci byla studována anizotropie magnetokalorického jevu na monokrystalu sloučeniny DyNiAl. Naměřená data ukázala silnou anizotropii magnetokalorického jevu. Maximum magnetokalorického jevu se objevilo při orientaci podél osy c, zatím co při kolmé orientaci vzorku byla změna entropie velmi malá. Vliv substitucí na magnetokalorický jev byl studován na sloučeninách Gd(Co1-xRhx)2 (kde x bylo mezi 0.05 a 0.30) a na sloučeninách Dy(Co1-xFex)2 (kde x bylo mezi 0.00 a 0.03). Náhrada Co za Rh vedla k poklesu teploty přechodu Tc. Maximum změny entropie mírně rostlo s rostoucím obsahem Rh. Pro substituci Fe za Co Tc prudce rostla, zatím co maximum změny entropie velmi rychle klesalo. Poslední ze studovaných systémů byly slitiny Gd1-xTbx (kde x bylo mezi 0.00 a 0.40). Byl měřen vliv tvaru a orientace vzorku na magnetokalorický jev. Největší změna entropie byla naměřena na tenkém pásku orientovaném podél pole. Při určování magnetokalorického jevu byly použity tři měřící techniky: měření tepelné kapacity, měření magnetizace a přímé měření změny teploty.
|
|
|
Compressibility of an intermetallic compound
Staško, Daniel ; Prchal, Jiří (vedoucí práce) ; Kaštil, Jiří (oponent)
Názov práce: Stlačiteľnosť intermetalickej zlúčeniny Autor: Daniel Staško Katedra: Katedra fyziky kondenzovaných látok Vedúci bakalárskej práce: RNDr. Jiří Prchal, Ph.D. Abstrakt: Predmetom tejto práce je štúdium metódy určenia zmien objemu materiálu pôsobením hydrostatického tlaku pomocou miniatúrnych tenzometrov. Medená vzorka s vysokou čistotou bola použitá ako referenčný materiál na zistenie tlakových a teplotných korekcii pre konkrétny typ tenzometra použitého v tejto práci. Na demonštráciu tejto metódy bola zmeraná tlaková závislosť predĺženia vzorky CeCuAl3 pozdĺž 2 kryštalografických osí v rozsahu do 2,3GPa. CeCuAl3 je intermetalická zlúčenina už dlho študovaná kvôli jej zaujímavým magnetickým vlastnostiam. Táto práca je súčasťou komplexného štúdia tohto materiálu. Zároveň bola zmeraná teplotná závislosť predĺženia v nízkom a vysokom tlaku. Kľúčové slová: vysoký tlak, stlačiteľnosť, tenzometer, CeCuAl3
|
|
|
Magnetocaloric properties of rare-earth compounds
Kaštil, Jiří ; Javorský, Pavel (vedoucí práce) ; Kolomiets, Alexander (oponent) ; Solzi, Massimo (oponent)
Práce se věnuje studiu magnetokalorických vlastností sloučenin vykazujících neobvyklé magnetické vlastnosti. Studované systémy jsou TbNiAl, (Tb,Y)NiAl, TbNi(Al,In), TbFeAl, GdFeAl, sloučeniny odvozené od Ni2MnGa a amorfní kovová slitina Gd-Co-Al-Y. Vliv magnetokrystalové anisotropie byl studován na monokrystalickém vzorku sloučeniny TbNiAl. Maximum změny entropie bylo naměřeno při orientaci pole podél osy c a v porovnání s polykrystalickým vzorkem došlo k nárůstu o 100%. Substituce Y a In vedly ke změně magnetického uspořádání. Obě substituce vedly k nárůstu RCP studovaného materiálu. Sloučeniny TbFeAl a GdFeAl, charakteristické částečným neuspořádáním atomů Fe a Al, vykazovaly magnetokalorický jev v široké teplotní oblasti což vedlo k zajímavým hodnotám RCP~350 J kg-1 . Velmi široká oblast magnetokalorického jevu byla pozorována také na amorfním kovovém materiálu Gd-Co-Al-Y. V práci byl studován vliv substituce Er na sloučeniny odvozené od Ni2MnGa, které vykazují strukturní přechod spojený s inverzním magnetokalorickým jevem. V práci je dále popsána metoda přímého měření adiabatické změny teploty a zařízení pro její měření vyvinuté ve spolupráci s FZU AVČR, v.v.i.
|
|
|
Vliv substitucí na magnetokalorický jev u vybraných sloučenin vzácných zemin
Kaštil, Jiří
V práci byla studována anizotropie magnetokalorického jevu na monokrystalu sloučeniny DyNiAl. Naměřená data ukázala silnou anizotropii magnetokalorického jevu. Maximum magnetokalorického jevu se objevilo při orientaci podél osy c, zatím co při kolmé orientaci vzorku byla změna entropie velmi malá. Vliv substitucí na magnetokalorický jev byl studován na sloučeninách Gd(Co1-xRhx)2 (kde x bylo mezi 0.05 a 0.30) a na sloučeninách Dy(Co1-xFex)2 (kde x bylo mezi 0.00 a 0.03). Náhrada Co za Rh vedla k poklesu teploty přechodu Tc. Maximum změny entropie mírně rostlo s rostoucím obsahem Rh. Pro substituci Fe za Co Tc prudce rostla, zatím co maximum změny entropie velmi rychle klesalo. Poslední ze studovaných systémů byly slitiny Gd1-xTbx (kde x bylo mezi 0.00 a 0.40). Byl měřen vliv tvaru a orientace vzorku na magnetokalorický jev. Největší změna entropie byla naměřena na tenkém pásku orientovaném podél pole. Při určování magnetokalorického jevu byly použity tři měřící techniky: měření tepelné kapacity, měření magnetizace a přímé měření změny teploty.
|
|
| |
|
|
Vliv substitucí na magnetokalorický jev u vybraných sloučenin vzácných zemin
Kaštil, Jiří ; Javorský, Pavel (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
V práci byla studována anizotropie magnetokalorického jevu na monokrystalu sloučeniny DyNiAl. Naměřená data ukázala silnou anizotropii magnetokalorického jevu. Maximum magnetokalorického jevu se objevilo při orientaci podél osy c, zatím co při kolmé orientaci vzorku byla změna entropie velmi malá. Vliv substitucí na magnetokalorický jev byl studován na sloučeninách Gd(Co1-xRhx)2 (kde x bylo mezi 0.05 a 0.30) a na sloučeninách Dy(Co1-xFex)2 (kde x bylo mezi 0.00 a 0.03). Náhrada Co za Rh vedla k poklesu teploty přechodu Tc. Maximum změny entropie mírně rostlo s rostoucím obsahem Rh. Pro substituci Fe za Co Tc prudce rostla, zatím co maximum změny entropie velmi rychle klesalo. Poslední ze studovaných systémů byly slitiny Gd1-xTbx (kde x bylo mezi 0.00 a 0.40). Byl měřen vliv tvaru a orientace vzorku na magnetokalorický jev. Největší změna entropie byla naměřena na tenkém pásku orientovaném podél pole. Při určování magnetokalorického jevu byly použity tři měřící techniky: měření tepelné kapacity, měření magnetizace a přímé měření změny teploty.
|
host ::
RSS.