Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Základní rozpoznání živosti otisku prstu
Horák, Tomáš ; Smital, Lukáš (oponent) ; Kašpar, Jakub (vedoucí práce)
Biometrická data jsou jedinečná, bezpečná a často používaná pro ochranu informací. I tak lze v některých případech detektory obelhat, a proto je potřeba živost kontrolovat. Tato práce se zaměřuje na základní rozpoznání živosti otisku prstu. Používá se přitom jen jednoho obrazu prstu. Pro dokonalé rozpoznání je potřeba otisky srovnávat, tedy mít více než jeden stejný otisk, a proto jsou tyto metody velice náročné. Předzpracování bylo provedeno binární segmentační maskou. Dále bylo využito metod využívající poměrů stupňů šedi v obraze, průměru, směrodatné odchylky nebo ekvalizace histogramu. Všechny metody byly provedeny na databázi LivDet 2011 v prostředí Matlab a cílem bylo rozpoznání pravého otisku od falešného.
Detekce plagiátů zdrojových kódů
Skoupilová, Alena ; Vítek, Martin (oponent) ; Kašpar, Jakub (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s pojmem plagiátorství obecně a následně s jeho druhy a výskytem na akademické půdě ve formě plagiátorství textových souborů, a hlavně ve formě plagiátorství zdrojových kódů. Práce také čtenáře seznamuje s principem a druhy detekce programových kódů a věnuje pozornost některým již existujícím detekčním nástrojům. Následně je popsána realizace detektoru podobnosti, který na základě zvolených příznaků vytváří metriku pro vyčíslení podobnosti dvou kódů a vyhodnocuje plagiátorství. Spolehlivost detektoru je testována na databázi studentských projektů.
Detekce plagiátů textových dokumentů
Nezval, Jiří ; Kašpar, Jakub (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Práce seznamuje čtenáře s pojmy plagiát, plagiátorství. Vysvětluje základní přístupy a metody detekce plagiátorství. Dále obsahuje praktickou část zpracovanou v prostředí Matlab s cílem vytvořit detektor plagiátů. Detektor byl poté otestován na reálných závěrečných pracích. Součástí detektoru je i grafické uživatelské rozhraní.
The influence of wind on treeline position - the question of summit syndrome
Kašpar, Jakub
Název: Vliv větru na polohu horní hranice lesa - otázka vrcholového fenoménu Autor: Jakub Kašpar Ústav: Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Školitel: Václav Treml, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Abstrakt: Na globální úrovni je poloha horní hranice lesa daná izotermou teploty vegetační sezony. Na regionální úrovni, však může být její poloha modifikována dalšími environmentálními faktory, jako je například působení větru. Intenzita působení větru roste se zkracující se vzdáleností mezi ekotonem horní hrance lesa a vrcholovými oblastmi. Vysoká intenzita působení větru může vést k přítomnosti vrcholového fenoménu. Ten může vést ke snížení polohy horní hranice lesa pod její potenciální elevaci danou teplotními podmínkami. Ekoton horní hranice lesa vyskytující se v jedenácti pohořích Střední Evropy v Harzu, Vysokých Sudetech a Karpatech sloužil jako model pro můj výzkum. Tato pohoří kopírují 50. rovnoběžku a podél gradientu rostoucí kontinentality. Vzdálenost polohy horní hranice lesa od vrcholu je v těchto pohořích značně variabilní. Kromě toho se jednotlivá pohoří liší svou hmotnatostí a pravděpodobně také intenzitou vrcholového fenoménu. Poloha horní hranice lesa ve Střední Evropě roste o 94 m na 100 km směrem...
The influence of wind on treeline position - the question of summit syndrome
Kašpar, Jakub ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kaczka, Ryszard (oponent) ; Altman, Jan (oponent)
Název: Vliv větru na polohu horní hranice lesa - otázka vrcholového fenoménu Autor: Jakub Kašpar Ústav: Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Školitel: Václav Treml, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Abstrakt: Na globální úrovni je poloha horní hranice lesa daná izotermou teploty vegetační sezony. Na regionální úrovni, však může být její poloha modifikována dalšími environmentálními faktory, jako je například působení větru. Intenzita působení větru roste se zkracující se vzdáleností mezi ekotonem horní hrance lesa a vrcholovými oblastmi. Vysoká intenzita působení větru může vést k přítomnosti vrcholového fenoménu. Ten může vést ke snížení polohy horní hranice lesa pod její potenciální elevaci danou teplotními podmínkami. Ekoton horní hranice lesa vyskytující se v jedenácti pohořích Střední Evropy v Harzu, Vysokých Sudetech a Karpatech sloužil jako model pro můj výzkum. Tato pohoří kopírují 50. rovnoběžku a podél gradientu rostoucí kontinentality. Vzdálenost polohy horní hranice lesa od vrcholu je v těchto pohořích značně variabilní. Kromě toho se jednotlivá pohoří liší svou hmotnatostí a pravděpodobně také intenzitou vrcholového fenoménu. Poloha horní hranice lesa ve Střední Evropě roste o 94 m na 100 km směrem...
Vývoj webové aplikace pro zaznamenávání životních cílů
Kašpar, Jakub ; Hradil, Jiří (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jan (oponent)
Bakalářská práce upozorňuje na důležitost nastavení životních cílů a zabývá se implementací nástroje pro jejich zaznamenávání. V současné době existuje několik řešení dané problematiky, které jsou velmi populární především v západním světě. Tato řešení jsou již zastaralá nýbrž vznikla před více jak 8 lety a od té doby nedošlo k žádné zásadní inovaci. Díky rychlému vývoji dnešních technologií lze však uživatelům nabídnout daleko jednodušší a uživatelsky přívětivější nástroj pro zaznamenávání životních cílů. Cílem této práce je tedy vytvořit minimální životaschopný produkt (angl. Minimum Viable Product), díky kterému bude zákazník schopen zaznamenávat své životní cíle. K dosažení cíle této práce bylo nejprve nutné vyhledat a srovnat již existující řešení, zvolit vhodná kritéria porovnání a vymezit rozsah implementace vlastního nástroje pro zaznamenávání životních cílů. Dále bylo nutné vybrat vhodné nástroje a technologie, vytvořit wireframy pro otestování uživatelského rozhraní a následně zapracovat poznatky do designu aplikace. Z výsledného designu byl vytvořen návrh struktury dat a následoval samotný vývoj nástroje. Autorův přínos spočívá ve srovnání a zhodnocení vybraných existujících řešení, na základě kterých byly zjištěny určité nedostatky. Na těch bylo zapracováno při tvorbě autorova vlastního nástroje pro zaznamenávání životních cílů.
Škodí Jizerkám kolo-běžky? Spor dobra s dobrem - ochrana přírody vs. rekreační využití CHKO Jizerské hory na příkladu cyklistiky a běžeckého lyžování
Tišerová, Gabriela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Kašpar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá sporem dobra s dobrem, tedy sportovně rekreačními aktivitami v chráněném území. K řešení výzkumného problému Analýza střetu zájmů mezi ochranou přírody a sportovně rekreačními aktivitami (cyklistika a běžecké lyžování) jsem stanovila tři okruhy výzkumných otázek: Kdo? Co? Co s tím? Zjišťuji tedy, kdo jsou hlavní aktéři v daném území a k jakým střetům mezi nimi dochází. Dále se věnuji věcné oblasti problematiky sportu v chráněné oblasti. Zabývám se také tím, jakým způsobem probíhá vyjednávání o využití chráněné krajinné oblasti (dále i "CHKO") Jizerské hory a zda existuje proces/snaha tvorby sdílené představy budoucího rozvoje. Na výzkumné otázky jsem hledala odpovědi prostřednictvím analýzy aktérů, která mi posloužila jako rámec pro způsob, jak nahlížet na danou problematiku a vést analýzu dat, které jsem získala především na základě polostrukturovaných rozhovorů. Výsledkem práce je zjištění, že hlavním problémem v CHKO Jizerské hory je především intenzita provozování zkoumaných aktivit. Zjištěná hustá síť kvalitních vztahů potvrzuje silný sociální kapitál, bylo rozpoznáno mnoho vztahů umožňující spolupráci v rámci participace. Jednotliví aktéři se většinou respektují, jsou schopni spolu vyjednávat a vznikají dohody ohledně využívání hor pro sportovní aktivity na základě...
Změna okolností a její vliv na trvání závazkově právního vztahu
Kašpar, Jakub ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Změna okolností a její vliv na trvání závazkově právního vztahu V průběhu platnosti závazku nastávají situace, kdy neočekávaná událost následně zásadně naruší původní rovnováhu závazku, nebo se v jejím následku stane plnění jedné ze stran natolik obtížné, že již není možné spravedlivě plnění daného závazku po stranách požadovat. V takovýchto situacích, kdy se jedna ze stran dostane do potíží s plněním, může nastat rozpor mezi základními principy a zásadami smluvního práva. Na jedné straně stojí zásady autonomie vůle, zásada pacta sunt servanda a zásada právní jistoty, a na straně druhé zásada poctivosti a dobré víry a zásada obecné spravedlnosti. Princip pacta sunt servanda, který je vlastní všem důležitým právním řádům, stanoví, že obligace, které byly právoplatně uzavřeny, musí být splněny. Strany jsou smlouvou plně vázány. V případě změny okolností však přísné lpění na této zásadě může vést k situacím, kdy bude dlužník nucen plnit, ačkoliv je takové plnění zjevně nespravedlivé. Téma této diplomové práce je tak tématem navýsost polemickým a kontroverzním. Tématem práce je změna okolností a její vliv na trvání platného závazku. Cílem je vymezit popsat hlavní právní doktríny, instituty a přístupy k řešení problému změny okolností. Dalším cílem se pak analyzovat přístup různých právních řádů k dané...
Vliv nadmořské výšky na sezónní růst stromů v ekotonu horní hranice lesa
Kašpar, Jakub ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
RESUMÉ Tato práce se zabývá vlivem teplotních poměrů na intra-anuální růst smrku ztepitélo (Picea Abies (L.) Karsten) na alpínské hranici lesa v Krkonoších ve vegetačních sezónách 2011 a 2012. Monitoring probíhal na dvou lokalitách na jižním svahu Luční hory. První lokalita se nacházela v nadmořské výšce 1310 m n. m., přibližně na horní hranici zapojeného lesa, druhá pak v nadmořské výšce 1450 m n. m., ve stromových skupinkách nad horní hranicí lesa. Mezi lokalitami byl pozorován poměrně vysoký vertikální teplotní gradient jak u teplot vzduchu (1,2 - 1,7 řC), tak u teplot půdy v hloubce 10 cm (0,8 - 1,2 řC). Teplotní rozdíl mezi lokalitami se pak projevil v nižším pozorovaném přírůstu na výše položené lokalitě. Pozorované počátky kambiální aktivity se pohybovaly od 26. 4. do 21. 5. Začátek kambiální aktivity je ovlivněn množstvím sněhové pokrývky akumulované na lokalitách v průběhu zimy a s tím souvisejícím datem jejího odtátí, teplotami půdy a teplotami v přízemní vrstvě atmosféry. Délka kambiální aktivity se pohybovala mezi 55 - 77 dny, přičemž její délka byla nižší na výše položené lokalitě. Diferenciace buněk nastala bezprostředně po počátku kambiální aktivity a trvala od 111 do 132 dní. V porovnání sledovaných růstových sezón vyšla lépe růstová sezóna 2012, ve které byl průměrný přírůst stromů vyšší na...
Detekce komplexu QRS s využitím transformace svodů
Kašpar, Jakub ; Mézl, Martin (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Smyslem této práce je seznámit se se způsoby detekce komplexu QRS a způsoby transformace EKG svodů. Dále vybrat jednu z již známých detekčních metod a detailně ji popsat. Tuto metodu následně realizovat v prostředí MATLAB a ověřit její funkčnost na signálech z databáze CSE.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
17 KAŠPAR, Jan
17 Kašpar, Jan
1 Kašpar, Jaromír
3 Kašpar, Jaroslav
4 Kašpar, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.