Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Současná britská dramatika reflektující klimatické změny
Holá, Kateřina ; JOBERTOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá jedním z trendů současné britské dramatiky – tzv. „climate change plays“ neboli dramatikou reflektující klimatické změny. V první části této práce se snažím stručně představit vývoj a kontext klimatické debaty od 70. let 20. století po současnost a pronikání problémů životního prostředí do různých uměleckých odvětví, především však anglofonní literatury. Další část se zabývá divadelní odpovědí a stručnou charakteristikou dramatiky, která v anglofonních zemích na toto téma během posledních 15 let vznikla. Jádrem této práce je rozbor čtyř her uvedených na předních britských jevištích poprvé mezi lety 2009 – 2011: The Contingency Plan Steva Waterse, Kacířka Richarda Beana, Zemětřesení v Londýně Mikea Bartletta a Plíce Duncana Macmillana. Rozbor se soustředí především na to, jakým způsobem autoři pracují s klimatickými změnami, na jejich podobná ideologická východiska a motivicko-tematické linie. V poslední kapitole se tato práce snaží tento společenský fenomén zhodnotit a zamyslet se nad problémy, které s sebou reflexe komplexního vědeckého problému, jakým měnící se klima bezesporu je, přináší.
Charakteristika režijního stylu Davida Drábka na příkladech jeho tří shakespearovských inscenací
Šafářová, Tereza ; SCHLEGELOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací některých výrazných rysů režijního stylu českého dramatika, dramaturga a režiséra Davida Drábka. Děje se tak na příkladech jeho tří shakespearovských inscenací Macbeth, Richard III. a Romeo a Julie, které režíroval v hradeckém Klicperově divadle – poslední dvě již na postu uměleckého šéfa souboru. Úvodní část práce obsahuje stručnou biografii tohoto tvůrce a jeho zasazení do kontextu českého divadla, a to jak z hlediska jeho dramat, tak režií. Následuje analýza a interpretace jednotlivých složek oněch tří inscenací. Závěrečnou část práce tvoří shrnutí signifikantních rysů těchto Drábkových režií a resumé celého textu. Na konci práce se nacházejí dvě přílohy, z nichž jedna obsahuje soupis všech inscenací, které Drábek zrežíroval v Klicperově divadle, a druhou tvoří vybrané fotografie ze tří analyzovaných inscenací.
Od zábavy k tragédii: proměny dramatického proverbu Alfreda de Musseta
Kosáková, Tereza ; JOBERTOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Bakalářská práce s názvem Od zábavy k tragédii: proměny dramatického proverbu Alfreda de Musset sleduje tvůrčí linii dramatických proverbů Alfreda de Musset a zařazuje ji nejen do umělecké a společensko-politické situace autorovy doby, ale také do širšího kontextu vývoje žánru, který má svůj počátek v salónních improvizacích sedmnáctého století. Na pozadí tradice tohoto žánru poté autorka diplomové práce blíže analyzuje Mussetovu dramatickou tvorbu a vyděluje z ní hru S láskou nejsou žádné žerty, jež nese současně znaky náležitostí žánru proverbu i tehdejších romantických tendencí. Propojením induktivní metody a vlastní interpretace hry poté pojmenovává hlavní témata a kvality hry a její scénický potenciál dokazuje také tuzemským inscenačním i překladatelským zájmem. Závěrem nabízí další možnost zkoumání dramatického proverbu, který pronikal i do dalších evropských kultur.
"Ani smrti se nebudeme bát...": motivy přírody a smrti v dramatech Srpnová neděle a Křišťálová noc
Krajčová, Karolína ; KYSELOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; MUSILOVÁ, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozborem motivů smrti a přírody ve dvou hrách Františka Hrubína – Srpnová neděle a Křišťálová noc. Ve svém bádání se opírám o východiska existencialismu, který se projevuje v autorově poválečné tvorbě. Pomocí tohoto filozofického směru potom analyzuji vztahy mezi postavami Srpnové neděle a Křišťálové noci. V práci jsem objevila tematické a formální podobnosti těchto her týkající se motivů smrti a přírody.
Vývoj slovenskej činohry v 20.-70.rokoch 20.storočia a jej dialóg s českým divadlom
Kyselová, Eva ; ETLÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Predkladaná dizertačná práca sa zaoberá vývojom slovenského činoherného divadla z hľadiska vzťahu k českému divadlu v období 1920-1970, teda v časovom rozhraní približne šesťdesiatich rokov 20.storočia. Cieľom práce je preskúmať, do akej miery mohlo mať a malo české divadlo vplyv na formovanie slovenskej divadelnej kultúry (s dôrazom na činohernú réžiu) v spoločnom štátnom útvare a to s ohľadom na ojedinelú príbuznosť oboch národov a kultúr. Práca je rozdelená na dve časti. Prvá sa venuje zvolenej metodológii, predstaví koncept literárnej komparatistiky a možnosti aplikácie na teatrologický výskum, vykladá základné termíny komparatistiky, súvislosti vzniku českého a slovenského národa v kontexte idey národného divadla a stanovuje vlastnú periodizáciu. V druhej časti sa komparatívna analýza aplikuje na konkrétnom pramennom historickom materiáli, analyzuje jednotlivé periódy na príkladoch divadelnej tvorby slovenských režisérskych osobností v daných historicko-politických kontextoch a konfrontuje ich so stavom českého divadla. V tomto priestore sa uplatňujú nástroje komparatívnej analýzy ? typologické súvislosti alebo geneticko-kontaktové vzťahy dvoch divadelných kultúr Východiskovou hypotézou práce je zdôrazniť, že napriek spoločnému historickému a politickému kontextu a výraznej jazykovej a kultúrnej príbuznosti, sa od roku 1920 vyvíjajú paralelne dve individuálne divadelné kultúry, ktoré spolu vedú kontinuálny tvorivý ale meniaci sa dialóg.
Proměny Faidřina vyznání lásky
Křápková, Lucie ; KYSELOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; JOBERTOVÁ, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnami dramatického ztvárnění mýtu o Faidře z hlediska jejího vyznání lásky. Porovnává čtyři dramatické texty: zpracování řeckého dramatika Euripida ve hře Hippolytos, římského dramatika L. A. Senecy ve hře Faidra, Jeana Racina ve hře Faidra a Sarah Kane ve hře Faidřina láska. V rámci jednotlivých děl zkoumá proměny vztahů a motivů hlavních postav promítnutých do Faidřina vyznání. Práce neodhlíží od hlavních charakteristických znaků rukopisu těchto čtyř dramatiků ani společenského kontextu vzniku děl, největší pozornost však věnuje analýze samotných dramatických textů.
Vývoj ekonomických a autorskoprávních podmínek dramatické tvorby ve viktoriánském Londýně
Veselá, Zuzana ; SVOBODOVÁ, Doubravka (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje ekonomické a legislativní podmínky dramatiků ve viktoriánském Londýně, tedy mezi lety 1837 a 1901. Práce se zaměřuje na vývoj a změny ve výši a formě odměňování dramatiků v divadlech West Endu i East Endu a postupný rozvoj zejména autorskoprávní ochrany ve Velké Británii. Práce dále popisuje fungování a rozsah cenzury, stejně jako možnost dramatiků své hry knižně publikovat. Práce je strukturovaná do tří částí, z nichž první se zabývá především ekonomickými otázkami, druhá právní problematikou s důrazem na copyright a cenzuru a třetí je případovou studií dramatika Oscara Wilda, na jehož příkladu ukazuji principy popsané v prvních dvou částech a postupné změny ve společenském statutu této profese. Cílem této práce je poskytnout čtenáři stručný náhled do fungování divadelní scény viktoriánského Londýna z pohledu dramatika.
Čekání na Godota s Kočkou na kolejích (formální a tematické přesahy hry Samuela Becketta ve hře Josefa Topola)
Kykalová, Kateřina ; KYSELOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; MUSILOVÁ, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá formální a tematické přesahy hry Čekání na Godota Samuela Becketta ve hře Kočka na kolejích Josefa Topola. Skrze komparaci obou textů nachází podobnosti i odlišnosti v jejich žánrech, kompozici, dialogu, jazyce, časoprostoru, rozvržení a charakteristice postav, tématu i jednotlivých motivech. Výchozím podnětem k jejímu vzniku bylo nalezení shodné základní situace čekání v obou hrách a tématu vykořeněnosti lidské existence, jež promlouvá ústy obou ústředních dvojic, které se vždy doplňují svými protikladnými povahami. Postupně ovšem nachází i zásadní odlišnost textů, a sice v umístění dramatického konfliktu, který v Kočce na kolejích rozděluje Évi a Vénu, zatímco v Čekání na Godota stojí mezi dvěma tuláky a bezútěšným lidským údělem.
Hra Franka Wedekinda"Probuzení jara" na českých jevištích
Macáková, Karolína ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou německého dramatika Franka Wedekinda, především jeho v pořadí druhou hrou Frühlings Erwachen (Probuzení jara). Provádí stručný exkurz do historie inscenování hry na českých jevištích. Na základě zapůjčených záznamů a dobových kritik podrobněji analyzuje dvě poslední české inscenace - inscenaci divadla Disk z roku 2007 a inscenaci Komorní scény Aréna z roku 2008. Bakalářská práce zmiňuje také historický kontext tvorby autora a témata obsažená v jeho ostatních hrách - Lulu (Lulu), Die junge Welt (Mladý svět) a Franziska (Franziska). Snaží se nalézt témata charakteristická pro autora a zabývat se jejich aktuálností či inscenačními možnostmi v současném divadle.

Viz též: podobná jména autorů
1 Kyselová, Eva
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.