|
|
Kultura organizací, které poskytují sociální služby
KUDRLIČKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Cíle diplomové práce byly následující: Zjistit a popsat organizační kulturu v sociální práci (zejména s ohledem na formální a neformální koncepci) dle typologie pracoviště, zjistit, zda se na pracovištích objevují konflikty v souvislosti organizační kulturou daného pracoviště a zjistit, jaká jsou očekávání managementu od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na dvě části. První část obsahuje definice a uchopení organizační kultury, její nejznámější modely, typy a funkce v organizacích poskytujících sociální služby. Druhá část definuje sociální služby, její druhy a formy poskytování, ziskový a neziskový sektor, který je organizacemi využívaný. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Kvantitativní část byla hodnocena pomocí škálové dimenze, kdy se hodnoty objevovaly od 1-10. 1- 5 - nepříznivá škálová dimenze, 5-10- příznivá škálová dimenze. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní část slouží k doplnění kvantitativní části výzkumu o znalosti manažerů vybraných organizací, které poskytují sociální služby. Rozhovory byly realizovány s 24 informanty (manažery organizací). Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku profesora Theodora Kollarika, od kterého byl sjednaný souhlas k jeho použití. Dotazník byl strukturován ve formě škály dimenze 1-10. Kvantitativní část výzkumu byla směřovaná pro ředitele organizací, které poskytují sociální služby, ale také pro sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Byl proveden totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb a dohromady bylo osloveno 1245 organizací, které poskytují sociální služby. Do výzkumu bylo dohromady zapojeno 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizacích, které poskytují sociální služby. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že u všech oblastí výrazně převažovala pozitivní hodnocení. Téměř ve všech případech se objevuje hodnota 8 nebo 9, tj. hodnota, blížící se maximálně pozitivnímu hodnocení (10). To potvrzuje, že na pracovištích, kde byl výzkum realizován, se neobjevují prvky případné šikany, či již vzniklé konflikty. V rámci výzkumných otázek dle sestaveného rozhovoru bylo zjišťováno, co si zaměstnavatelé představují pod pojmem organizační kultura. Dále bylo zjišťováno, zda se na pracovištích objevují konflikty v souvislosti organizační kultury daného pracoviště a jaká je organizační kultura daného pracoviště. V rámci kvalitativního výzkumu bylo dále zahrnuto očekávání ředitelů od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. Z kvalitativního výzkumu je zřejmé, že organizační kultura je hodnocena pozitivním směrem. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.
|
|
|
Supervize jako účinný nástroj při šikaně
KUDRLIČKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce pojednává o tématu "Supervize jako účinný nástroj při šikaně". Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část se dělí do tří kapitol. První kapitola se v teoretické části zabývá šikanou, pokračuje mobbingem a nejvíce využívaným druhem mobbingu, čímž je bossing. Uvedeny jsou jejich znaky, fáze, techniky, příčiny a důsledky. Druhá kapitola představuje preventivní opatření při mobbingu a bossingu. Třetí kapitola se zabývá supervizí, její stručnou historií, definicí, funkcemi, druhy, cíli, jejich přínosem pro jedince, zařízení a následným uplatněním. V empirické části jsou hlavními výzkumnými otázkami: "Vědí zaměstnanci, k čemu supervize slouží?", "Byl nějaký zaměstnanec ohrožen šikanou na pracovišti?" "Je supervize z pohledu zaměstnanců brána jako účinný nástroj při šikaně na pracovišti?" Cílem práce je zjistit, zda mají sami zaměstnanci v pomáhajících profesích se šikanou na pracovišti zkušenosti, následovně zjistit preventivní opatření při výskytu šikany na pracovišti a uskutečňování supervize na pracovištích. Výzkumnou technikou byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Pro rozhovor byly sestaveny předem připravené otázky, na které byl umožněn volný způsob odpovědi. Pomocí metody otevřeného kódování byl prováděn kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 6 komunikačních partnerů. Výsledky výzkumu mohou být použity v praxi, případně být prezentovány v odborné literatuře na odborných konferencích. Přínosem může být také informovanost jednotlivých zařízení ve výzkumu nebo veřejnosti.
|
host ::
RSS.