|
|
Pokročilé vyhodnocení lomových testů vybraných horninových těles
Kubeš, Pavel ; Veselý, Václav (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá pokročilým vyhodnocením lomových experimentů vybraných horninových (pískovcových) těles. V první části je popsáno několik lomových modelů/metod, lomově-mechanické parametry, průběh a konfigurace zkoušek, použitá tělesa a postup při zpracování naměřených dat v programu GTDiPS. Druhá část obsahuje přehledně seřazené výsledky zatěžovacích diagramů. Výstupem práce jsou vypočítané lomově-mechanické parametry jednotlivých pískovců a jejich následné porovnání.
|
|
|
Analýza objemových změn vybraných silikátových kompozitů
Kubeš, Pavel ; Šimonová, Hana (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou objemových změn vybraných silikátových kompozitů. V první části je představena problematika objemových změn betonu se zaměřením na smršťování, dále jsou představeny dva vybrané modely pro predikci smršťování, popsána konfigurace a průběh laboratorních zkoušek stejně jako postup při zpracování naměřených experimentálních dat. Druhá část obsahuje vstupní data upravená v programu GTDiPS a další vypočítané parametry. Výsledkem práce je zhodnocení vlivu teplotní dilatace na vývoj smršťování mladého betonu. Dalším výstupem je porovnání přesnosti dvou vybraných predikčních modelů vystihnout naměřený průběh smršťování.
|
|
|
Study of Equilibrium Magnetic Configuration in Tokamak Type Devices
Havlíček, Josef ; Tichý, Milan (vedoucí práce) ; Kubeš, Pavel (oponent) ; Van Oost, Guido (oponent)
Tato dizertační práce prezentuje magnetická pole tokamaku COMPASS a práci vykonanou během reinstalace COMPASSu v České republice. V technické části práce je popsána geometrie, vakuová magnetická pole a výkonové zdroje obvodů cívek poloidálního pole. Je představen návrh filtrů výkonových zdrojů a vylepšení algoritmu regulátorů výkonových zdrojů. Ve fyzikální části je popsána implementace modelu indukovaných proudů do kódu EFIT++, který se využívá pro rekonstrukci MHD rovnováhy. Kód EFIT++ byl přizpůsoben pro COMPASS. Je představeno využití kódu EFIT++ při provozu tokamaku COMPASS. Na příkladech je vysvětlena globální energetická bilance během nestacionárních fází výboje v tokamaku. Přiložené články popisují nové výkonové zdroje a zpětnovazební systém vyvinutý pro kontrolu plazmatu v tokamaku COMPASS. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Analýza objemových změn vybraných silikátových kompozitů
Kubeš, Pavel ; Šimonová, Hana (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou objemových změn vybraných silikátových kompozitů. V první části je představena problematika objemových změn betonu se zaměřením na smršťování, dále jsou představeny dva vybrané modely pro predikci smršťování, popsána konfigurace a průběh laboratorních zkoušek stejně jako postup při zpracování naměřených experimentálních dat. Druhá část obsahuje vstupní data upravená v programu GTDiPS a další vypočítané parametry. Výsledkem práce je zhodnocení vlivu teplotní dilatace na vývoj smršťování mladého betonu. Dalším výstupem je porovnání přesnosti dvou vybraných predikčních modelů vystihnout naměřený průběh smršťování.
|
|
|
Study of Equilibrium Magnetic Configuration in Tokamak Type Devices
Havlíček, Josef ; Tichý, Milan (vedoucí práce) ; Kubeš, Pavel (oponent) ; Van Oost, Guido (oponent)
Tato dizertační práce prezentuje magnetická pole tokamaku COMPASS a práci vykonanou během reinstalace COMPASSu v České republice. V technické části práce je popsána geometrie, vakuová magnetická pole a výkonové zdroje obvodů cívek poloidálního pole. Je představen návrh filtrů výkonových zdrojů a vylepšení algoritmu regulátorů výkonových zdrojů. Ve fyzikální části je popsána implementace modelu indukovaných proudů do kódu EFIT++, který se využívá pro rekonstrukci MHD rovnováhy. Kód EFIT++ byl přizpůsoben pro COMPASS. Je představeno využití kódu EFIT++ při provozu tokamaku COMPASS. Na příkladech je vysvětlena globální energetická bilance během nestacionárních fází výboje v tokamaku. Přiložené články popisují nové výkonové zdroje a zpětnovazební systém vyvinutý pro kontrolu plazmatu v tokamaku COMPASS. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Pokročilé vyhodnocení lomových testů vybraných horninových těles
Kubeš, Pavel ; Veselý, Václav (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá pokročilým vyhodnocením lomových experimentů vybraných horninových (pískovcových) těles. V první části je popsáno několik lomových modelů/metod, lomově-mechanické parametry, průběh a konfigurace zkoušek, použitá tělesa a postup při zpracování naměřených dat v programu GTDiPS. Druhá část obsahuje přehledně seřazené výsledky zatěžovacích diagramů. Výstupem práce jsou vypočítané lomově-mechanické parametry jednotlivých pískovců a jejich následné porovnání.
|
|
|
Vliv různé šířky řádků na výnos biomasy a obsah sušiny při pěstování čiroku
KUBEŠ, Pavel
Cílem práce bylo zhodnotit vliv šířky řádků na výnos a sušinu biomasy u čiroku. Pokus byl založen 29. 5. 2015 na pozemku Zemědělského družstva Milevsko, které se nachází v obilnářské výrobní oblasti. Byly porovnávány čtyři odrůdy čiroku a to Aristos, Goliath, KWS Freya a KWS Sole. Každá odrůda byla zaseta ve čtyřech variantách meziřádkových vzdáleností a to: 75 cm, 60 cm, 45 cm a 30 cm. Vzorky odebrané z jednotlivých variant byly rozborovány na obsah sušiny ve třech termínech. U všech odrůd docházelo k postupnému nárůstu sušiny. Ve sklizňovém termínu 5. 10. 2015 dosáhly optimální hodnoty sušiny odrůdy KWS Freya a KWS Sole ve všech variantách. Průměrný výnos zelené hmoty byl u všech odrůd nejvyšší při meziřádkové vzdálenosti 60 cm. Nejvyššího průměrného výnosu zelené hmoty dosáhla odrůda Aristos. Nejnižšího průměrného výnosu zelené hmoty dosáhla odrůda KWS Sole při meziřádkové vzdálenosti 75 cm. U všech odrůd, kromě KWS Sole, bylo dosaženo nejvyššího průměrného výnosu suché hmoty při meziřádkové vzdálenosti 60 cm. Nejvyšší průměrný výnos suché hmoty vyprodukovala odrůda Aristos, nejnižší odrůda KWS Sole. Z výsledku jednoročního pokusu nebyla prokázána přímá souvislost vlivu šířky řádků na sušinu. Vliv šířky řádků na výnos zelené a suché hmoty prokázán byl. Jako optimální vzdálenost šířky řádku se jeví meziřádková vzdálenost 60 cm.
|
|
|
Pěstování čiroku a kukuřice pro pícninářské účely
KUBEŠ, Pavel
Kukuřice a čirok jsou světově nejvýznamnější plodiny pěstované pro krmné, potravinářské či technické účely. Cílem této práce je formou literárního přehledu shrnout informace o vlastnostech těchto plodin a možnostech jejich využití pro pícninářské účely. U čiroku je porovnán vliv meziřádkové vzdálenosti na výnos píce u jednotlivých odrůd čiroku. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že meziřádková vzdálenost má u jednotlivých odrůd významný vliv na výnos píce. V pokusech bylo dokázáno, že nejvyšší výnosy byly dosaženy při meziřádkové vzdálenosti 12,5 50 cm. Při meziřádkové vzdálenosti 75 cm došlo ke snížení výnosu. U kvalitativních parametrů kukuřice bylo porovnáno její nutriční složení v závislosti na sušině. Ze zdrojů je patrné, že optimální sušina sklízené hmoty je v rozmezí 30 33 %. Je to sušina, kdy rostliny obsahují vodorozpustné cukry potřebné pro fermentační proces a vlastní výživu zvířat. A také tyto rostliny již obsahují dostatečně vysoký podíl škrobu. Sušina celé rostliny nižší než 28 % a vyšší než 35 % není vhodná pro silážování.
|
host ::
RSS.