Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reakce pulců skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) na přítomnost nepůvodních predátorů
KROUFKOVÁ, Michaela
Tato práce je zaměřena na antipredační strategie larev obojživelníků ve vztahu k jejich predátorům. Jmenovitě se jedná o vztah mezi larvami skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a invazním druhem ryby, střevličky východní (Pseudorasbora parva). V části experimentu je zkoumán i vztah s dalším nepůvodním druhem, a to s koljuškou tříostnou (Gasterosteus aculeatus). V obou případech jde o nepůvodní druhy drobných ryb, kdy střevlička k nám byla nezáměrně zavlečena již v 80. letech 20. století z Maďarska, je uvedena v tzv. Černém seznamu ČR a figuruje na seznamu invazních nepůvodních druhů k nařízení EU (1143/2014), (Kuřátko, 1998; Poláková a kol., 2016). Koljuška byla na naše území zavlečena z Ameriky, když ji do našich vod pravděpodobně vypustili akvaristé na počátku minulého století. Jedná se sice o druh, který není zaznamenán na Černém seznamu, ale je dokumentován její negativní dopad na rybí potěr (Poláková a kol., 2016). U obou sledovaných druhů byl prokázán negativní vliv na biologickou rozmanitost naší fauny, ale vliv těchto predátorů přímo na naše obojživelníky doposud zdokumentován nebyl. V experimentální části bylo zkoumáno poškození pulců vlivem těchto nepůvodních druhů ryb a strategie pulců v obraně proti nim. Pulcům zde byla poskytnuta možnost úkrytu, jako jedna v možných strategií úniku před predátorem.
Neinvazivní metody individuální identifikace plazů
KROUFKOVÁ, Michaela
Plazi jsou častou skupinou živočichů používanou k různým výzkumům. U těchto výzkumů je třeba rozpoznávat jedince v populacích, k čemuž se často používají invazivní identifikační metody. Tyto metody negativně zasahují do života jedinců a mohou způsobit až jejich úhyn. Z těchto důvodů vznikají tzv. individuální neinvazivní metody identifikace, které napomáhají k lepšímu zacházení se zkoumanými jedinci a k jejich snadnému a levnému rozpoznávání. Jde o snadné a rychlé metody, u kterých se používá morfologických znaků jedinců a jejich přirozených zvláštností ve znacích těla (jizvy, skvrny). Důležitou metodou je fotografická identifikace s pomocí I3S fotografického systému (Interactive Individual Identification System), která využívá důležitých plazích znaků, stejně jako se využívá otisků prstů u lidí. V této práci naleznete přehled studií zabývajících se těmito neinvazivními metodami, které by měly vylepšit identifikaci individuí plazů a zacházení s nimi. A především tato práce obsahuje druhy plazů, u kterých jsou tyto metody úspěšně používány a přehled morfologických znaků, podle kterých se identifikace provádí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.