|
|
EMG analýza vlivu vodního prostředí na rehabilitaci u pacientů s Parkinsonovou nemocí
Kotalíková, Kateřina ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: EMG analýza vlivu vodního prostředí na rehabilitaci u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat pomocí povrchové elektromyografie elektrickou aktivtitu vybraných svalů u pacientů s Parkinsonovou nemocí při chůzi na suchu a ve vodním prostředí. Dále zjistit ko-kontrakční stupeň svalů dolních končetin u pacientů s Parkinsonovou nemocí během chůze na suchu a ve vodním prostředí. Metody: Jedná se o případovou studii. Výzkumný soubor tvořilo 5 probandů, z toho 2 muži a 3 ženy, ve věku 67,4±7,1. Pomocí povrchového EMG byla hodnocena svalová aktivita m. tibialis anterior, m. gastrocnemius, m. rectus femoris, m. biceps femoris a mm. erectores spinae v úrovni TH/L přechodu. Získaný elektromyografický signál byl analyzován a poté hodnocen normovaný stupeň svalové aktivity při chůzi v různých prostředích a to na suchu a ve vodě a následně hodnocen dynamický ko-kontrakční stupeň. Výsledky: Výsledky poukázaly na shodnou normovanou aktivitu sledovaných svalů ve vodním prostředí, která vypovídá o trvalém vlivu patologického centrálního programu provázející Parkinsonovu nemoc, u kterého pak nedochází ke změně koordinačního vzorce typického pro pohyb ve vodním prostředí. Výsledky neprokázaly pozitivní vliv vodního prostředí při rehabilitaci pacientů s...
|
|
|
Vliv svalstva pánevního dna na hloboký stabilizační systém
KOTALÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nahlíží na problematiku bolestí zad z funkčního hlediska. Stabilitu páteře, jako členitého osového orgánu, zajišťují kromě pasivních struktur ještě dlouhé vícekloubové svaly, přesto jejich stabilizační funkce není dostatečná. Ke zvýšení stability napomáhají další svalové skupiny, které nazýváme hluboký stabilizační systém (HSS). HSS v oblasti trupu je tvořen z dorzální strany krátkými mm.multifidi, kraniálně bránicí, ventrálně m. transversus abdominis a kaudálně pánevním dnem. Cílem teoretické části bylo zmapovat existující metody, které ovlivňují hluboký stabilizační systém s využitím pánevního dna. V této části najdeme anatomický popis jednotlivých složek HSS, možné způsoby vyšetření a hlavně metodické postupy zaměřující se na ovlivnění tohoto systému převážně se zapojením pánevního dna. Cílem praktické části bylo zjistit, zda má pánevní dno vliv na aktivaci hlubokého stabilizačního systému a dále také jaký vliv má pohlaví na zapojení pánevního dna při prováděných fyzioterapeutických postupech. Byla využita metodika kvalitativního výzkumu. Na výzkum byli vybráni čtyři probandi z mého okolí u nichž se občasně objevovaly bolesti v oblasti páteře a u kterých jsem při vstupním vyšetření objevila poruchu frontální stability páteře. Sledování trvalo cca dva měsíce. U všech probandů došlo k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Prvotním impulsem pro to ale byla aktivace pánevního dna. Terapie byla ukončena výstupním vyšetřením, které ukázalo, že je důležité využít k aktivaci HSS pánevní dno. Toto současně přispělo ke splnění cíle ve výzkumné části. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů a některé její části mohou být použity jako edukační materiál pro pacienty.
|
host ::
RSS.