|
|
Citová vazba matek a jejich emoční regulace v komunikaci s dětmi
Klempířová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi způsoby emoční regulace, které využívají matky v komunikaci se svými dětmi a jejich citovou vazbou. V literárně přehledové části jsou vymezeny základní pojmy pro tuto práci, kterými jsou citová vazba, emoční regulace a jejich vzájemná souvislost a interakce matky se svým dítětem. Výzkumu se účastnilo 288 respondentek. Výzkum je kvantitativní povahy. Výsledky i metody zpracování dat jsou popsány v empirické části. Ke sběru dat byl použit především Dotazník prožívání blízkých vztahů ECR-R16 a Dotazník emoční regulace ERQ. Otázka ke zmapování četnosti prožívání emocí byla inspirována částí dotazníku autorů Zaouche-Gaudron et al. Ze zjištění vyplývá, že statisticky významné výsledky byly zjištěny u nezpracované citové vazby. Souvislost byla prokázána u nezpracované citové vazby a potlačení jako způsobu regulace emocí. Bylo také prokázáno, že se u tohoto stylu citové vazby liší frekvence prožívání pýchy a smutku v porovnání s ostatními styly citové vazby. Výsledky výzkumu otevírají možnost k dalšímu zkoumání, a to především v oblasti nezpracované citové vazby, u které byly prokázány statisticky významné výsledky.
|
|
|
Numerozita u dětí s Aspergerovým syndromem
KLEMPÍŘOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na popis hrubého matematického odhadu u dětí s diagnózou Aspergerův syndrom pomocí kognitivních evokovaných potenciálů. V teoretické části je popsán Aspergerův syndrom, elektroencefalografie neboli EEG a kognitivní evokované potenciály, zkratkou nazývány ERP, které umožnily získat a popsat výsledná data. V neposlední řadě je popsána nesymbolická matematika, dále systémy podílející se na hrubém matematickém odhadu, jejich neuroanatomie, vývoj matematických schopností u dětí školního věku a numerozita u dětí s autismem. V empirické části je popsána metodologie výzkumu, jehož cílem je popsat schopnost hrubého matematického odhadu u dětí s Aspergerovým syndromem. Výzkumu se účastnilo 6 subjektů ve věku 10-14 let. Data neurálního typu, získána pomocí elektroencefalografu, byla zpracována pomocí programu Matlab pomocí toolboxu EEGlab. Do výsledné EEG i behaviorální analýzy bylo zahrnuto všech 6 subjektů. Výsledná analýza prokázala, stejně jako v předešlých výzkumech na toto téma, výraznou aktivitu v parietální oblasti. Bylo prokázáno, že u participantů, kteří v subtestu Počty v rámci Stanford Binetova inteligenčního testu dosahovali nadprůměrných výsledků, docházelo k rychlejšímu zpracování než u participantů s průměrnými výsledky v subtestu Počty. Z behaviorální analýzy je možné usuzovat na vztah mezi symbolickou a nesymbolickou matematikou. Výsledky ukazují, že u participantů nadprůměrně úspěšných v subtestu Počty dochází k rychlejšímu zpracování, tedy hrubý matematický odhad probíhá rychleji.
|
host ::
RSS.