|
|
Kvalita života pacientů s revmatoidní artritidou
KAAS, Jiří
Cílem předložené práce je zmapovat dopad revmatoidní artritidy na život nemocného a porovnat subjektivně vnímanou kvalitu života takto nemocných se zdravou populací. Stanovené cíle byly dosaženy na základě kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní šetření probíhalo v rámci řešení týmového výzkumného projektu GAJU č. 120/2012/S prostřednictvím aplikace standardizovaného dotazníku WHOQOL-100 u 200 nemocných trpících revmatoidní artritidou. V rámci statistické analýzy dat bylo vedle dalších testů provedeno srovnání kvality života zmíněné nemocné populace s kontrolní zdravou populací, která byla taktéž součástí výše uvedeného projektu. Kvalitativní šetření bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru s 11 nemocnými trpícími revmatoidní artritidou. Na základě uskutečněného výzkumu bylo zjištěno, že pacienti s revmatoidní artritidou vykazují v porovnání se zdravou populací horší kvalitu života v oblastech fyzického stavu a nezávislosti. Lepší kvalita života byla naopak odhalena v rovině prostředí a spirituality. Výsledky dále poukázaly na bolest a únavu coby přední faktory ovlivňující kvalitu života těchto pacientů a upozornily na jejich provázanost s dalšími dimenzemi. Kvalitativní šetření účelně doplnilo kvantitativní data podrobným popisem jednotlivých problémů. Mimo jiné odhalilo faktory, které nemocným pomáhají překonávat obtíže spojené s nemocí. Odhalen byl například vliv rodiny nebo kompenzace omezení pomocí úpravy prostředí či změn denního režimu. Zajímavé závěry přinášejí informace o vlivu adaptace na nemoc, kdy bylo zjištěno, že v průběhu života s nemocí si pacienti na určité obtíže zvykají, tudíž je vnímají méně závažně, než v počátcích onemocnění. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku kvality života nemocných s revmatoidní artritidou a poukazuje na tuto nemoc nejen jako na nemoc těla, ale i lidské duše. Mimo jiné poskytuje důkazy o uplatnitelnosti konceptu kvality života na poli ošetřovatelství. S ohledem na výše zmíněné je práce přínosná jak pro rozšíření teoretické základny oboru ošetřovatelství, tak pro klinickou praxi.
|
|
|
Míra obtíží při vykonávání běžných denních činností u pacientů s revmatoidní artritidou
KAAS, Jiří
Teoretická východiska: Revmatoidní artritida je chronické systémové onemocnění, které se projevuje především zánětlivým postižením kloubů. Mezi hlavní potíže, se kterými se musí nemocný každodenně potýkat patří bolesti pohybového aparátu a únava. Choroba je typická svým dlouhým, progresivním průběhem a i když nevede přímo ke smrti nemocného, zkracuje jeho život v průměru asi o deset let. Závažnost onemocnění spočívá v tom, že postupně dochází k narušení pohybových schopností jedince. Nejprve se musí nemocný vyvarovat větší fyzické aktivitě, mnohdy se musí vzdát svých koníčku a někdy též zaměstnání. V nejvážnějších případech může být choroba překážkou i v provádění základních sebeobslužných činností. Cíl práce: Cílem práce je zmapovat míru potíží při vykonávání každodenních činností u pacientů s revmatoidní artritidou Hypotézy - H1: Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností, H2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností, H3: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností Metodika: Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. Pro vlastní šetření byl využit standardizovaný dotazník HAQ, který byl distribuován nemocným s revmatoidní artritidou. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 200 nemocných trpících revmatoidní artritidou z celé České republiky. Respondenti byli vybíráni na základě kvótního výběru, kdy mělo být dodrženo poměru žen a mužů 3:1, tedy 150 žen a 50 mužů. Při vyhledávání respondentů byly předně osloveny organizace sdružující nemocné s touto diagnózou. Všechny získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Použita byla popisná statistika. Výsledky: Výsledky lze rozdělit do tří oblastí podle toho, k jaké hypotéze se vztahují. První část výsledků poskytla informace o stupni obtíží, které jedinci pociťují při vykonávání konkrétních běžných denních činností. Bylo zjištěno, že jako nejobtížnější činnosti vnímají nemocní sundání předmětu z výšky nad hlavou a koupání ve vaně. Druhá oblast přinesla informace o používaných pomůckách při vykonávání každodenních činností. Nejčastěji respondenti uváděli pomůcky pro oblékání či madlo u vany. Třetí a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, u kterých činností nemocní potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastěji bylo uvedeno dosahování či otevírání věcí. Podstatná část dotazovaných však uvedla, že žádnou pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech nepotřebují. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 - Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností potvrzena, H2 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností potvrzena a H3 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností nepotvrzena. Závěr: Práce poskytuje podrobný a komplexní pohled na problematiku vykonávání běžných denních činností u nemocných s revmatoidní artritidou. Výsledky mohou využít jak sestry v praxi tak studenti ošetřovatelství a příbuzných oborů. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. Výsledky práce budou též prezentovány a publikovány.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů se systémovým onemocněním pojiva - lupus erythematodes
KAAS, Jiří
Lupus erythematodes je chronické onemocnění, které je řazeno mezi systémové či difúzní choroby pojiva. Jedná se o zánětlivé onemocnění autoimunitní povahy, které může postihnout prakticky kterýkoli orgán lidského těla. Podstata nemoci spočívá ve zvýšené aktivitě B-lymfocytů, které produkují orgánově nespecifické autoprotilátky, reagující s různými strukturami buněčných jader. Mezi nejčastěji postižené orgány patří klouby, kůže, srdce, ledviny a CNS. Chorobu doprovází řada klinických projevů, jako únava, bolest pohybového aparátu, zvýšená tělesná teplota a další symptomy. Pro sestru stojící u lůžka nemocného s tímto onemocněním je důležitá znalost odlišných projevů choroby a připravenost poskytovat vysoce individualizovanou ošetřovatelskou péči. Cílem této bakalářské práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče a nejčastější ošetřovatelské problémy pacientů se systémovým lupusem erythematodem. Empirická část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který byl prakticky proveden s deseti pacienty z jihočeského a plzeňského kraje. Rozhovory s jednotlivými respondenty byly zpracovány do kazuistik. Nejzajímavější údaje byly znázorněny v podobě kategorizovaných tabulek. Výsledky výzkumného šetření potvrdily široké spektrum potíží nemocného a ukázaly nám, že choroba nepostihuje pouze fyzickou stránku nemocného, ale že zásadním způsobem zasahuje jak do stránky psychické, tak do té sociální.Na základě výsledků práce byla vytvořena brožura, která může být použita jako studijní či informační materiál jak pro studenty zdravotnických oborů, tak pro kvalifikované sestry. Měla by poskytnout ucelený pohled na pacienty trpící tímto onemocněním.
|
host ::
RSS.