|
|
Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Rigorózní práce "Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956- se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace. Ačkoliv jak u PZPR tak i u PCF docházelo k vytváření různých frakcí s odlišným postojem k destalinizaci, zásadní rozdíl spočíval ve vedení obou komunistických stran. Zatímco PCF byla víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovlivňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PZPR se smrtí Bolesława Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. Proto lze v roce 1956 označit PCF za "stalinističtější- než PZPR. Rigorózní práce charakterizuje nejen situaci obou stran v roce 1956, ale také obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, respektive které si Francouzští...
|
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
| |
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Rigorózní práce "Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956- se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace. Ačkoliv jak u PZPR tak i u PCF docházelo k vytváření různých frakcí s odlišným postojem k destalinizaci, zásadní rozdíl spočíval ve vedení obou komunistických stran. Zatímco PCF byla víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovlivňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PZPR se smrtí Bolesława Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. Proto lze v roce 1956 označit PCF za "stalinističtější- než PZPR. Rigorózní práce charakterizuje nejen situaci obou stran v roce 1956, ale také obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, respektive které si Francouzští...
|
|
|
Vztahy Polské sjednocené dělnické strany a Francouzské komunistické strany v roce 1956
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce "Vztahy Polské sjednocené dělnické strany a Francouzské komunistické strany v roce 1956" se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Zatímco PCF byla v té době víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovliňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PZPR se smrtí Bolesława Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. Diplomová práce má za cíl charakterizovat nejen situaci obou stran v roce 1956, ale také definovat obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé. Práce popisuje také způsob, jakým se tyto obrazy šířily, a jaký vliv měly právě na vztahy mezi oběma stranami. Zásadní rozdíl mezi oběma stranami pak spočíval v odlišném přístupu k destalinizaci a také k Chruščovovu tajnému referátu "O kultu osobnosti a jeho důsledcích": zatímco vedení PCF nejprve jeho existenci, a později jeho znalost, popíralo, vedení PZPR se rozhodlo s textem referátu seznámit širší okruh svých členů a jeho obsah diskutovat. Bylo jen logické, že obě strany zaujaly odlišný postoj k maďarským událostem. Vedení francouzských komunistů, na rozdíl od komunistů polských, od začátku...
|
host ::
RSS.