|
|
Studium antrachinonových sekundárních metabolitů hub rodu Geosmithia
Křesinová, Zdena ; Smrček, Stanislav (oponent)
Studium antrachinonových sekundárních metabolitů hub rodu Geosmithia Zdena Křesinová V rámci studia sekundárních metabolitů hub rodu Geosmithia, žijícími v asociaci s dřevokaznými ambrósiovými brouky, byl proveden screening fialově zbarvených pigmentů Geosmithia lavendula (kmen MK 1008) s cílem objasnit strukturu metabolitů a kvantifikovat jejich produkci při submerzní kultivaci na tekutém médiu. Bylo izolováno pět strukturně podobných metabolitů - polyhydroxylovaných antrachinonů (HAs). Tři majoritní metabolity byly plně identifikovány pomocí NMR a MS jako 1,3,6,8- tetrahydroxyantrachinon (1), rhodolamprometrin (1-acetyl-2,4,5,7- tetrahydroxyantrachinon, 2), a 1-acetyl-2-,4,5,7,8-pentahydroxyantrachinon (3). Izolace a kvantifikace HAs v extracelulární tekutině a myceliu se skládala z extrakčních a purifikačních kroků (SPE, semi-preparativní HPLC / UV) a analytické metody (UPLC / UV). Vývoj vhodné analytické metody zahrnoval optimalizaci separačních podmínek pro dva typy UPLC kolon s částicemi sorbentu menšími než 2 µm ve srovnání s HPLC kolonou obsahující sorbent s velikostí částic 5 µm. Kolona Shield RP C18 byla následně použita pro kvantifikaci produkce HAs v průběhu kultivace. Kalibrační křivky pro metabolity 2 a 3 byly v rozmezí 1,95 až 1000 g mL-1 s korelačními koeficienty 0,999. Limity...
|
|
|
Fungální degradace organopolutantů s endokinně disruptivní aktivitou
Křesinová, Zdena ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Výsledky uvedené v této disertační práci se týkají oboru environmentálních věd, konkrétně mykoremediace. Velká část těchto výsledků byla uveřejněna v recenzovaných impakt faktorem, z toho 7 článků v zahraničních časopisech. Práce zahrnuje také dva souhrnné články a dosud nepublikovaná data. Z obecného pohledu přispěla tato práce k rozvoji znalostí v oblasti degradace organopolutantů a konkrétně byla zaměřená na biodegradace endokrinně disruptivních látek (ED) pomocí hub bílé hniloby. První tematický okruh se zabývá screeningem degradačně vhodných kmenů hub bílé hniloby. V rámci práce bylo otestováno 8 kmenů na modelovém tekutém médiu a 4 kmeny na pevném slámovém substrátu. Degradační potenciál byl určen na základě kvantifikace koncentračních změn ED (bisfenolu A, irgasanu, 4-nonylfenolu a 17α-ethynylestradiolu), dále byly zhodnoceny změny estrogenních aktivit a produkce ligninolytických enzymů. Pleurotus ostreatus, Irpex lacteus a Trametes versicolor byly vyhodnoceny jako nejslibnější kmeny pro degradace ED v tekutých médiích a prokázaly dobrou degradační účinnost vůči směsi ED (syntetické ED a přirozené estrogeny) během kultivace na pevném substrátu. Naopak kmen Phanerochaete chrysosporium, dosud nejstudovanější zástupce hub bílé hniloby, zcela nedegradoval 17α-ethynylestradiol (EE2) a bisfenol A...
|
|
| |
|
| |
|
|
Fungální degradace organopolutantů s endokinně disruptivní aktivitou
Křesinová, Zdena ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Výsledky uvedené v této disertační práci se týkají oboru environmentálních věd, konkrétně mykoremediace. Velká část těchto výsledků byla uveřejněna v recenzovaných impakt faktorem, z toho 7 článků v zahraničních časopisech. Práce zahrnuje také dva souhrnné články a dosud nepublikovaná data. Z obecného pohledu přispěla tato práce k rozvoji znalostí v oblasti degradace organopolutantů a konkrétně byla zaměřená na biodegradace endokrinně disruptivních látek (ED) pomocí hub bílé hniloby. První tematický okruh se zabývá screeningem degradačně vhodných kmenů hub bílé hniloby. V rámci práce bylo otestováno 8 kmenů na modelovém tekutém médiu a 4 kmeny na pevném slámovém substrátu. Degradační potenciál byl určen na základě kvantifikace koncentračních změn ED (bisfenolu A, irgasanu, 4-nonylfenolu a 17α-ethynylestradiolu), dále byly zhodnoceny změny estrogenních aktivit a produkce ligninolytických enzymů. Pleurotus ostreatus, Irpex lacteus a Trametes versicolor byly vyhodnoceny jako nejslibnější kmeny pro degradace ED v tekutých médiích a prokázaly dobrou degradační účinnost vůči směsi ED (syntetické ED a přirozené estrogeny) během kultivace na pevném substrátu. Naopak kmen Phanerochaete chrysosporium, dosud nejstudovanější zástupce hub bílé hniloby, zcela nedegradoval 17α-ethynylestradiol (EE2) a bisfenol A...
|
|
|
Studium antrachinonových sekundárních metabolitů hub rodu Geosmithia
Křesinová, Zdena ; Smrček, Stanislav (oponent)
Studium antrachinonových sekundárních metabolitů hub rodu Geosmithia Zdena Křesinová V rámci studia sekundárních metabolitů hub rodu Geosmithia, žijícími v asociaci s dřevokaznými ambrósiovými brouky, byl proveden screening fialově zbarvených pigmentů Geosmithia lavendula (kmen MK 1008) s cílem objasnit strukturu metabolitů a kvantifikovat jejich produkci při submerzní kultivaci na tekutém médiu. Bylo izolováno pět strukturně podobných metabolitů - polyhydroxylovaných antrachinonů (HAs). Tři majoritní metabolity byly plně identifikovány pomocí NMR a MS jako 1,3,6,8- tetrahydroxyantrachinon (1), rhodolamprometrin (1-acetyl-2,4,5,7- tetrahydroxyantrachinon, 2), a 1-acetyl-2-,4,5,7,8-pentahydroxyantrachinon (3). Izolace a kvantifikace HAs v extracelulární tekutině a myceliu se skládala z extrakčních a purifikačních kroků (SPE, semi-preparativní HPLC / UV) a analytické metody (UPLC / UV). Vývoj vhodné analytické metody zahrnoval optimalizaci separačních podmínek pro dva typy UPLC kolon s částicemi sorbentu menšími než 2 µm ve srovnání s HPLC kolonou obsahující sorbent s velikostí částic 5 µm. Kolona Shield RP C18 byla následně použita pro kvantifikaci produkce HAs v průběhu kultivace. Kalibrační křivky pro metabolity 2 a 3 byly v rozmezí 1,95 až 1000 g mL-1 s korelačními koeficienty 0,999. Limity...
|
|
| |
|
| |
|
|
BATCH BIOREACTORS: WASTE WATER ENDOCRINE DISRUPTOR BIODEGRADATION BY WHITE ROT FUNGI
Křesinová, Zdena ; Cajthaml, Tomáš
Endocrine disruptors (EDs) are members of a broad class of environmental organopollutants which are present in the environment. Due to the widespread presence in the surface water and wastewater, and their negative endocrine disrupting activity even at very low concentration, these EDs have received an increased attention in water quality management and health care. EDs encompass a variety of substances, including mammalian hormones (estrogens, androgens) and anthropogenic chemicals
|
|
| |
host ::
RSS.