|
|
Vnější a vnitřní faktory utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu
Lomíček, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
Jan Lomíček Disertační práce Vnější a vnitřní faktory utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu Abstrakt Disertační práce rozebírá na základě tuzemských i zahraničních archivních pramenů a dobových sovětik nejrelevantnější vnější a vnitřní faktory utváření pozitivního obrazu Sovětského svazu v očích meziválečné československé veřejnosti. Na jedné straně tak stály mechanismy, kterými na československé recipienty působila sovětská propaganda. Mezi ty lze řadit propagandistický obraz SSSR, který vznikal takřka na míru československých sympatizantů - obrazová periodika, zahraniční vysílání na přání posluchačů ap. Zárověň s tím československá veřejnost přebírala i motivy, kterými sovětská strana tematizovala tamní realitu, mezi které patřily kategorie práce - vzdělání - rovnoprávnost - emancipace - svoboda - nové vs. staré - civilizace - rozvoj - růst. Vedle klasických propagandistických prostředků používal sovětský stát k potvrzení idealizovaného obrazu SSSR i zahraničních návštěv cizinců na svém území. Přístup k československým občanům v tomto směru nebyl odlišný, relativního zlepšení dosáhl po vzniku sovětské státní cestovní kanceláře Inturist, která měla po svém založení péči o cizince v gesci. Meziválečná turistika do SSSR však nikdy nedosáhla masového měřítka, což bylo způsobeno...
|
|
|
Repatriation and re-emigration into Czechoslovakia in the context of the post-war period 1918 - 1923 and 1945 - 1948
Lacko, Miroslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Křesťan, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavnou výskumnou témou predkladanej štúdie je problematika reemigračných a repatriačných pohybov, ktoré na území Československa prebiehali v prvých rokoch po ukončení prvej a druhej svetovej vojny. Práca na túto oblasť nazerá z pohľadu československých exekutívnych inštitúcii. Vychádza zároveň z predpokladu, že práve tieto inštitúcie mali na základe svojich právomocí, personálneho obsadenia a finančných možností najlepšie predpoklady a najväčšie kompetencie na uskutočňovanie návratov Čechov a Slovákov do ich pôvodnej vlasti. V úvodnej časti sa práca venuje vysvetleniu základných pojmov nutných pre pochopenie celej problematiky. Taktiež analyzuje význam pojmu migrácia. Migráciu sa snaží začleniť do širšej analýzy v rámci povojnovej situácie, na základe čoho ďalej definuje účastníkov a ciele migračných pohybov. Za hlavného iniciátora migračných pohybov v analyzovaných obdobiach považuje globálne vojnové konflikty. Práve preto nemalú časť venuje aj analýze výsledkov prvej a druhej svetovej vojny v súvislosti s územím Československa. Stredná a najrozsiahlejšia časť práce sa zaoberá úlohami konkrétnych štátnych exekutívnych inštitúcii, ale aj vybraných neziskových dobročinných organizácii v reemigrácii a repatriácii. Detailnej komparatívnej analýze podrobuje tri ministerstvá, konkrétne ministerstvo...
|
|
|
Cesty do Utopie. K obrazu sovětského Ruska v prostředí československé kulturní levice v meziválečném období
Šimová, Kateřina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Glanc, Tomáš (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
Předkládaná práce je věnována vztahu československé kulturní levice k sovětskému Rusku v meziválečném období. Zabývá se obrazem sovětského Ruska, který se v tomto prostředí utvářel, přičemž poukazuje na to, že pro řadu československých levicových umělců a intelektuálů sloužil jako nosná konstrukce pro vlastní vize ideálního společenskopolitického uspořádání. Obraz sovětského Ruska tak v jejich pojetí představoval utopii v tom smyslu, jaký tomuto fenoménu připisuje sociolog Karl Mannheim. Předkládaná práce popisuje proces vzniku tohoto utopického obrazu v prostředí československé kulturní levice počátkem dvacátých let, mapuje proměny jeho tematické a motivické struktury a sleduje jeho rozpad na pozadí ideového štěpení československé kulturní levice na konci třicátých let. Tento proces je sledován na souboru cestopisů, v nichž levicoví umělci a intelektuálové formulovali své bezprostřední dojmy a zkušenosti z této země. K jejich analýze je pak využita metoda sémiotické textové analýzy. Prostřednictvím analýzy konfrontačních a transformativních funkcí utopického obrazu sovětského Ruska se předkládaná práce pokouší objasnit postoje a stanoviska československých umělců a intelektuálů k sovětskému Rusku v kontextu společensko-politické situace meziválečného období a v širších souvislostech meziválečného...
|
|
|
Druhý život Zdeňka Nejedlého v české historiografii a kultuře
Nájemník, Václav ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Křesťan, Jiří (oponent) ; Galandauer, Jan (oponent)
Název práce: Druhý život Zdeňka Nejedlého v české historiografii a kultuře Autor: Mgr. Václav Nájemník Školitelka: doc. PhDr. Ivana Čornejová, Csc. Pracoviště: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra dějin a didaktiky dějepisu Klíčová slova: Zdeněk Nejedlý, druhý život, metodologie, recepce, historiografie, kultura, komunismus, totalita, literatura, umění, Bedřich Smetana, Alois Jirásek Abstrakt: Předložená disertační práce se zabývá "druhým životem" českého historika, muzikologa, kritika a politika Zdeňka Nejedlého. Jejím cílem není zpracování nové biografie, ale popis a analýza vlivu této osobnosti na českou historiografii a kulturu v době komunistického totalitního systému. Tento vliv je obvykle vnímán jako velmi silný, ale ukazuje se, že se časem měnil, a také slábl. Důležitým tématem ale bude také vývoj postoje historiků, literátů a dalších kulturních osobností k osobnosti a dílu Zdeňka Nejedlého v kontextu českých dějin druhé poloviny dvacátého století. Smyslem práce je ukázat, že osobnost Zdeňka Nejedlého není jediným negativním faktorem, který na společnost působil, ale že i ona sama se na vytváření jeho obrazu Nejedlého aktivně podílela. V neposlední řadě se také ukazuje, že o "druhém životě" nějaké osobnosti či díla rozhoduje také kvalita a autenticita jeho práce a společenského působení....
|
|
|
Podíl Ladislava Štolla na formování československé kultury
Čurda, Vojtěch ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Mervart, Jan (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
Cílem předkládané dizertační práce je zmapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla formování československé kultury ve 20. století. Zároveň se v ní pokouším zachytit život Ladislava Štolla formou politické biografie, která zachycuje působení v kontextu diskusí, polemik a politického vývoje československé kulturní levice. V rámci této práce zachycuji působení a postoje Ladislava Štolla v meziválečné republice, jeho pokusy o vlastní beletristickou tvorbu a v širším záběru také jeho účast v diskusích mezi levicovými intelektuály (tzv. generační diskuse, spor o André Gidea, polemiky o moskevských procesech). Stejně tak je v práci analyzován jeho vztah k myšlení Zdeňka Nejedlého a odkazu F.X. Šaldy i Štollova názorová pozice před vypuknutím druhé světové války. Snažím se také zachytit Štollovu činnost v období druhé světové války, včetně otázky jeho zapojení do protinacistického odboje. Jádrem dizertační práce je Štollovo poválečné působení. Zabývám se jeho postavením v polemikách o socialismu a kulturní orientaci Československa. Věnuji se také Štollovu poválečnému působení ve vysokém školství i jeho přednáškové činnosti na Vysoké škole politické a sociální a Vysoké škole politických a hospodářských věd, kde působil v pozici rektora. Práce se dotýká...
|
|
|
Vnější a vnitřní faktory utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu
Lomíček, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
Jan Lomíček Disertační práce Vnější a vnitřní faktory utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu Abstrakt Disertační práce rozebírá na základě tuzemských i zahraničních archivních pramenů a dobových sovětik nejrelevantnější vnější a vnitřní faktory utváření pozitivního obrazu Sovětského svazu v očích meziválečné československé veřejnosti. Na jedné straně tak stály mechanismy, kterými na československé recipienty působila sovětská propaganda. Mezi ty lze řadit propagandistický obraz SSSR, který vznikal takřka na míru československých sympatizantů - obrazová periodika, zahraniční vysílání na přání posluchačů ap. Zárověň s tím československá veřejnost přebírala i motivy, kterými sovětská strana tematizovala tamní realitu, mezi které patřily kategorie práce - vzdělání - rovnoprávnost - emancipace - svoboda - nové vs. staré - civilizace - rozvoj - růst. Vedle klasických propagandistických prostředků používal sovětský stát k potvrzení idealizovaného obrazu SSSR i zahraničních návštěv cizinců na svém území. Přístup k československým občanům v tomto směru nebyl odlišný, relativního zlepšení dosáhl po vzniku sovětské státní cestovní kanceláře Inturist, která měla po svém založení péči o cizince v gesci. Meziválečná turistika do SSSR však nikdy nedosáhla masového měřítka, což bylo způsobeno...
|
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
|
|
Roman Nejedlý a Litomyšl 1871-1901
Nájemník, Václav ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Křesťan, Jiří (oponent)
Predkládaná diplomová práce se zabývá životem pedagoga, vydavatele a hudebního skladatele Romana Nejedlého zejména v období, kdy pusobil v Litomyšli, tj. v letech 1871- 1901. Obsahem je vedle revize faktografie i rozbor literatury o Romanu Nejedlém, predevším tam, kde byly drívejší výklady v zajetí dobové totalitní ideologie. Roman Nejedlý je též otcem známé kontroverzní postavy ceských dejin - Zdenka Nejedlého. Predmetem studia je v této práci nejen jejich vztah, ale spíše pusobení otce jako pozitivního i negativního vzoru.
|
|
|
Spolky v Benešově v době meziválečné
Malá, Lenka ; Křesťan, Jiří (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Spolky za první republiky byly nedílnou součástí života většiny obyvatel. Aktivní zapojení do jejich práce určovalo a zároveň i odráželo společenské postavení konkrétního člověka. To byl i případ meziválečného Benešova. V tomto městě působila více než stovka různých spolků a společenstev, jež zahrnovaly všechny oblasti lidské činnosti. V jejich vedení se střídala elita města a zcela běžně se stávalo, že významní občané Benešova působili v řadě spolků zároveň. Prestižní bylo členství zejména v Tělocvičné jednotě Sokol, jejíž odbočka působila i v tomto okresním městě. Vedle sportu a podpory národní myšlenky se starala také o osvětu svých členů a přispívala ke kulturnímu životu města; při místní jednotě byla zřízena knihovna a dramatický odbor, který nabízel veřejnosti divadelní představení, s úspěchem Sokolové provozovali v Benešově i kino. Stejný nadregionální přesah měl také benešovský Městský dobrovolný hasičský sbor. Jeho zřízení a fungování bylo vedeno praktickými důvody, působnost hasičů se však neomezovala pouze na zásahy proti požárům v Benešově a blízkém okolí. Pravidelně spolupracovali s dalšími hasičskými jednotkami v republice, účastnili se oslav a shromáždění ve městě a neobešlo se bez nich ani benešovské kulturní dění, i když v tomto případě jejich přítomnost vyplývala z povinnosti dohlížet na...
|
host ::
RSS.