Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mineralogie a biodostupnost kontaminantů v odpadech z těžby a metalurgie Cu-Ni rud v Selebi-Phikwe (Botswana)
Hladíková, Karolína ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Těžba, zpracování a metalurgie Cu-Ni rud v Selebi-Phikwe v Botswaně zanechala velké objemy pevného odpadového materiálu v podobě hald strusky a skrývky a flotačního odpadu. Jemnozrnné částice a hutní emise se mohou větrem rozšiřovat do okolí a kontaminovat půdu nebo představovat zdravotní riziko pro inhalaci či náhodnou ingesci. Vzorky granulované strusky, flotačního odpadu a kontaminované půdy byly podroben mineralogickým a chemickým analýzám (ICP-MS, RTG analýza, EPMA, SEM, Ramanova spektrometrie) za účelem zjištění distribuce a vazby anorganických kontaminantů v jednotlivých vzorcích, a to zejména ve frakcích <48 µm a <10 µm, představujících rizikové prachové částice, u nichž může dojít k náhodné ingesci nebo inhalaci. Analýza stopových prvků ukázala obohacení strusky oproti ostatním materiálům o Cr (až 499 mg/kg), Co (až 857 mg/kg), Cu (až 9600 mg/kg), Ni (až 7000 mg/kg) a Zn (až 690 mg/kg), flotační odpad obsahuje poměrně vysoké koncentrace Ni (až 3000 mg/kg) a kontaminovaná půda je nabohacena zejména o As (až 53,8 mg/kg), Cd (až 28 mg/kg), Cu (až 3810 mg/kg), Ni (až 2790 mg/kg) a Pb (až 181 mg/kg). Vyšší koncentrace kontaminantů byly zjištěny ve frakci <10 µm v porovnání s frakcí <48 µm u většiny studovaných vzorků. Hlavními koncentrátory Ni a Cu ve všech studovaných materiálech byly sulfidy...
Mineralogie částic ze semiaridních půd znečištěných těžbou a metalurgií a jejich transformace/remobilizace při požárech
Tuhý, Marek ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato studie se zaměřuje na půdy s obsahem odumřelé biomasy ze semiaridní oblasti znečištěné těžbou a zpracováním Cu-Pb rud na lokalitách Tsumeb a Kombat v severní Namibii. Koncentrace kontaminantů ve vzorcích byly díky aktivnímu metalurgickému provozu vyšší na lokalitě Tsumeb a dosahovaly následujících hodnot (mg/kg): As 1920, Cd 81, Cu 5840, Hg 7,66, Pb 4880, Sb 266, Zn 3310. Pro zjištění mineralogické složení částic zachycených na biomase a v těžkých půdních frakcích bylo použito kombinace RTG difrakční analýzy (XRD), skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a elektronové mikroanalýzy (EPMA). Kvantitativní zastoupení kontaminantů v příslušných fázích bylo stanoveno pomocí autoSEM; z celkového zastoupení kontaminantu ve vzorku byla značná část vázána ve struskovém skle (As: 16,7 %; Cu: 12,7 %; Pb: 26,2 %; Zn: 33,9 %) a v hydroxidech Fe bohatých na kovy a polokovy (As: 14,4 %; Cu: 7,7 %; Pb: 21,6 %; Zn: 32,5 %). Na vzorcích půd s obsahem nekromasy byl experimentálně potvzen potenciální vliv požárů těchto prostředí na mobilizaci kontaminantů. K úplné remobilizaci Hg dochází již za teplot blízkých 300 řC. V tomto teplotním rozmezí jsou také významně uvolňovány As a Sb prostřednictvím termální degradace arsenolitu (As2O3). Při teplotách vyšších než 700 řC je mobilizováno Cd společně s As, který se...
Geochemie a mineralogie Cu-Co metalurgických strusek z lokality Luanshya, Copperbelt, Zambie
Natherová, Vendula ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá celkovým chemismem a mineralogickým složením moderních strusek metalurgie mědi z zambijském Copperbeltu. Cílem práce distribuci stopových prvků a jejich vyluhovatelnost. Vzorky strusek byly ány pomocí kombinace analytických metod (optická mikroskopie, skenovací elektronová mikroskopie, rentgenová difrakční analýza, kvantitativní mikroanalýza, elektronová mikroanalýza a výluhový test, který má popsat rizika spojená se znečištěním životního prostředí . Strusky tvoří hlavně silikáty a silikátové sklo. Mezi méně zastoupené fáze patří struskové matrici některých vzorků se nacházejí zrna křemene z neroztavené hlušiny. Měď je vázaná sulfidech nebo tvoří drobné inkluze v silikátové matrici. Proces krystalizace taveniny probíhal relativně rychle, jak naznačují skeletické krystaly olivínů a přítomnost skla. Koncentrace Cu ve struskách se pohybuje v rozmezí 1321- ve struskách se pohybují rozmezí - Krátkodobý výluhový test dle ČSN EN 12457 ukázal, že strusky bezprostředně životní prostředí neohrožují.
Mineralogie částic ze semiaridních půd znečištěných těžbou a metalurgií a jejich transformace/remobilizace při požárech
Tuhý, Marek ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato studie se zaměřuje na půdy s obsahem odumřelé biomasy ze semiaridní oblasti znečištěné těžbou a zpracováním Cu-Pb rud na lokalitách Tsumeb a Kombat v severní Namibii. Koncentrace kontaminantů ve vzorcích byly díky aktivnímu metalurgickému provozu vyšší na lokalitě Tsumeb a dosahovaly následujících hodnot (mg/kg): As 1920, Cd 81, Cu 5840, Hg 7,66, Pb 4880, Sb 266, Zn 3310. Pro zjištění mineralogické složení částic zachycených na biomase a v těžkých půdních frakcích bylo použito kombinace RTG difrakční analýzy (XRD), skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a elektronové mikroanalýzy (EPMA). Kvantitativní zastoupení kontaminantů v příslušných fázích bylo stanoveno pomocí autoSEM; z celkového zastoupení kontaminantu ve vzorku byla značná část vázána ve struskovém skle (As: 16,7 %; Cu: 12,7 %; Pb: 26,2 %; Zn: 33,9 %) a v hydroxidech Fe bohatých na kovy a polokovy (As: 14,4 %; Cu: 7,7 %; Pb: 21,6 %; Zn: 32,5 %). Na vzorcích půd s obsahem nekromasy byl experimentálně potvzen potenciální vliv požárů těchto prostředí na mobilizaci kontaminantů. K úplné remobilizaci Hg dochází již za teplot blízkých 300 řC. V tomto teplotním rozmezí jsou také významně uvolňovány As a Sb prostřednictvím termální degradace arsenolitu (As2O3). Při teplotách vyšších než 700 řC je mobilizováno Cd společně s As, který se...
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z chemické těžby uranu a samotné kontaminanty využívá pro rekonstrukci sedimentárních procesů. Cílem diplomové práce bylo jednak zhodnocení geochemické situace v povodí řeky Ploučnice na lokalitě Boreček využitím povodňových sedimentů z této lokality jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let. Pomocí hloubkových profilů, gamakarotáže, XRF a faktorů nabohacení (LEF) jsme se pokoušeli o chemostratigrafickou korelaci sedimentů. Jako zájmové prvky jsou zde brány U, Ba, Zn a Ni, jejichž koncentrace jsou vztaženy na zrnitost sedimentu. Dále je zde rozvíjena teorie sekundárního znečišťování.
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z těžby uranu. Současně jsou kontaminanty využívány pro rekonstrukci říčních sedimentárních procesů. V práci hodnotíme geochemickou situaci na lokalitě Boreček (součást obce Ralsko) za pomoci povodňových sedimentů jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let prvky U, Ba, Zn a Ni. K výběru zájmové oblasti byla využita jednak mapa letecké gamaspektrometrie, pro bližší lokalizaci následně povrchová gamaspektrometrie. Celkem bylo na Borečku odebráno deset hloubkových profilů nivních sedimentů (max do 230 cm) a jeden v Mimoni, všechny byly dále podrobeny rtg fluorescenční spektrální analýze (XRF), napříč nivou byly provedeny gamakarotáže, pro interpretace stavby nivy byly využito odporového profilování (ERT) a u vybraných profilů změřeno 226 Ra a 210 Pb. Vztah mezi 226 Ra a Ba dokládá přítomnost radiobarytu jako hlavního zdroje gama záření. Poměru 210 Pb/226 Ra bylo použito pro orientaci ve stáří sedimentů. Za použití faktorů nabohacení (LEF) jsme dále provedli chemostratigrafickou korelaci sedimentů, k tomu jsme koncentrace zájmových prvků vztahovali na zrnitost sedimentu pomocí normalizace. Analýzy prokázaly, že uložení kontaminace v nivě je nerovnoměrné, a to jak do hloubky, tak...
Experimentální studium rozpouštění popílku z metalurgie Cu v tropické půdě
Petráňová, Veronika ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Pomocí laboratorního nádobového experimentu byla zjišťována časová závislost uvolňování kontaminantů z antropogenních popílků z metalurgie Cu do půdních roztoků a půdy. V experimentu byly použity popílky pocházející ze dvou různých Cu hutí v oblastech Mufulira a Chambishi (Copperbelt, Zambie). Experimentální sáčky s popílkem o navážce 0,5 g byly vloženy do 200 g lateritické půdy a zavlažovány deionizovanou vodou. Půda byla po celou dobu experimentu udržována při 80 % nasycení vodou. Pomocí lysimetrů zn. Rhizon bylo v časovém intervalu 504 h provedeno celkem 10 odběrů půdních roztoků, které byly následně analyzovány. Na základě výsledků byly v půdních roztocích určeny hlavními kontaminanty prvky Co, Cu a Zn. Časová závislost uvolňování Co a Cu do půdních roztoků C (půdní roztoky s popílkem z Chambishi) i M (půdní roztoky s popílkem z Mufuliry) vykazovala stejný trend, kdy koncentrace těchto prvků dosáhly v půdních vodách své maximální hodnoty během prvních 48 a 216 h a poté mírně klesaly až do konce experimentu. Koncentrace Zn v půdních vodách C a M rostla během prvních 24 a 144 h a poté začala klesat. Olovo se do půdních vod příliš neuvolňovalo, docházelo zřejmě k vazbě na půdní částice. Spolu s kovy se do půdních vod uvolňovalo i značné množství SO42-, které mělo významný vliv na speciaci...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.