|
| |
|
|
Dispersal trains Severoamerického ledovcového komplexu a jejich vztah ke konfiguraci zalednění
Jandová, Anna ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Ledovcové dispersal trains představují horninový materiál, který byl činností ledovce erodován ze zdrojové oblasti a rozvlečen jeho pohybem. Tato práce se snaží porovnat směr rozšíření těchto dispersal trains s odhady směru toku ledu v čase a analyzovat možné vlivy na směr rozšíření dispersal trains. Celkem bylo analyzováno 131 dispersal trains, které byly porovnány s 34 konfiguracemi zalednění Severoamerického ledovcového komplexu během období pozdní gauss (před 3,6-2,6 mil. let) a posledního (wisconsinského) glaciálu včetně následného ústupu zalednění (před 115-6 tis. lety). Předpoklad, že směr rozšíření dispersal trains odpovídá buď poslednímu zalednění, které je zasáhlo, nebo směru nejdéle převládajícího proudění ledovce, nelze dle výsledků analýzy potvrdit. Vyšší oporu ve výsledcích neměla ani varianta vlivu převládajícího směru proudění ledovce během posledního ledovcového maxima a následného ústupu zalednění.
|
|
|
Možnosti distančního geomorfologického mapování závrtů v podmínkách Českého krasu
Hochmanová, Lucie ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Uxová, Tereza (oponent)
Studium krasových oblastí je důležité pro inventarizaci zdejších forem a jejich následnou ochranu. Cílem této bakalářské práce je vytvoření databáze a stanovení morfometrických charakteristik závrtů v chráněné krajinné oblasti Český kras nad DMR 5G a zhodnocení možností provedeného distančního mapování těchto krasových forem. Mapování probíhalo na základě trénovacích dat z Moravského krasu, kde byla ale zjištěna odlišná morfometrie od závrtů v Českém krasu. Celkem bylo nalezeno 74 závrtů, ze čehož 58 z nich bylo zmapováno na DMR 5G a 16 jich bylo přidáno z literatury. Průměrné hodnoty morfometrických charakteristiky byly zjištěny u délky 30,34 m, u šířky 18,65 m, u hloubky 2,57 m a u cirkularity 0,663. Polovina z nich vykazuje uspořádání do linií a protáhlý oválovitý tvar, což může poukazovat na návaznost na pukliny. Většina všech mapovaných závrtů tvoří shluky na devonských vápencích v severozápadní oblasti CHKO Český kras. Výsledkem jsou dva mapové výstupy s možným rozmístěním závrtů a databáze s morfometrickými charakteristikami. Klíčová slova: závrt, CHKO Český kras, digitální model reliéfu, distanční mapování
|
|
|
Dosavadní poznatky o bleskové aktivitě vznikající v návaznosti na sopečnou činnost
Tesař, Matouš ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Práce představuje rešerši dosavadních poznatků a zjištění, která se týkají problematiky blesků vznikajících v návaznosti na vulkanickou činnost. Jedná se o práci rešeršního charakteru. Práce nejdříve stručně charakterizuje blesky vznikající při konvektivních bouřích, uvádí jejich klasifikaci, mechanismy vzniku a metody detekce. Hlavní část práce obsahuje rešerši literatury týkající se charakteristiky blesků vznikající v návaznosti na vulkanickou činnost, jejich klasifikaci a mechanismy vzniku. Dále práce představuje využívané metody pro detekci vulkanických blesků, metody zkoumání těchto blesků a laboratorní experimenty snažící se tento jev více poznat. Také obsahuje stručný nástin vývoje výzkumu vulkanických blesků, který se v budoucnu očekává. Práce se zabývá i některými vlivy, jimiž vulkanické blesky ovlivňují zemskou atmosféru, zemský povrch a částice sopečného popela, které jsou blesky zasaženy. V závěru práce jsou na základě zjištěných poznatků z literatury diskutovány a srovnávány atmosférické blesky vznikající při konvektivních bouřích s blesky vulkanickými. Klíčová slova: blesk, vulkanismus, rešerše, detekce
|
|
| |
|
|
Poloha, morfometrie a projevy zvětrávání povrchu torů v Hrubém Jeseníku
Tomíčková, Lucie ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Létal, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá polohovou a morfometrickou charakteristikou torů Hrubého Jeseníku a projevy zvětrávání na jejich povrchu. Na základě distančního mapování bylo za pomoci digitálního modelu reliéfu 5. generace a leteckých ortofoto snímků stanoveno prostorové rozmístění torů. Dále byly prostřednictvím digitálního modelu reliéfu zjištěny základní morfometrické charakteristiky torů (nadmořská výška, sklonitost, orientace a příjem slunečního záření). V rámci terénních prací byly hodnoceny popisné morfometrické údaje (maximální výška, šířka a délka) a projevy zvětrávání povrchu torů. Projevy zvětrávání byly analyzovány pomocí Schmidt Hammer testu a metody měření velikostních charakteristik vyrostlic a skalních mís. Na základě statistické analýzy byly vyhodnocovány zvětrávací charakteristiky ve vztahu k morfometrickým a topografickým charakteristikám torů. Distančním mapováním bylo na území Hrubého Jeseníku identifikováno celkem 511 torů. Výskyt a rozmístění torů souvisí se sklonitostí, litologií, orientací vůči světovým stranám a s ní spojenou energetickou bilancí svahů. Nejvíce torů se nachází v podvrcholových částech svahu, v rozmezí nadmořských výšek 900-1000 m n. m. Více než 60 % torů je tvořeno metagranitem a rulou. Výška torů se pohybuje v rozmezí od 1,6 do 30 m. Projevy zvětrávání...
|
|
| |
|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
|
Polohová a morfologická analýza říčních ostrovů na území České republiky
Růžičková, Veronika ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozmístěním vnitrokorytových akumulačních tvarů na českých řekách. Jejím cílem je popsat zákonitosti jejich morfologie a rozmístění v korytě pomocí distančního mapování leteckých snímků. České ostrovy vznikají v místech zpomalení proudění převážně v zákrutech a okolí překážek. Jejich hlavní osa je ve většině případů souběžná s průběhem proudnice. Nesporný vliv na velikost ostrovů má šířka koryta a výskyt vegetace. Výskyt a morfologické vlastnosti ostrovů také odrážejí lidský zásah do průběhu koryta, kdy hraje roli, zda se jedná o koryto umělé se zpevněnými břehy, nebo přirozeně vypadající. Klíčová slova: fluviální geomorfologie, vnitrokorytové akumulace, říční ostrovy, sedimentace, české řeky
|
|
| |
host ::
RSS.