|
|
Common Security and Defence Policy: Civilian Crisis Management of the European Union - A Geopolitical Perspective
Smejkalová, Tereza ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kříž, Zdeněk (oponent) ; Cabadová-Waisová, Šárka (oponent)
Záměrem mé práce je aplikovat politicko-geografickou či optiku na konkrétní zahraničně-bezpečnostní aktivity EU, tj. dát politickým záměrům a aktivitám politicko-geografický rámec. Za tímto účelem a v souladu s hypotézou mé práce, že civilní aspekty krizového řízení CSDP se odvíjejí především od ochoty a vůle členských států se v dané oblasti či zemi angažovat, práce podrobuje analýze priority tří velkých členských států (Velké Británie, Německa a Francie) v civilní oblasti (viz. Národní bezpečnostní strategie). Práce srovnává současné aktivity EU v oblasti civilní CSDP a bezpečnostně-geopolitické záměry tří velkých evropských sil. Civilní CSDP by se měla koncentrovat do geografických oblastí, které jsou pro většinu členských států a především pro tři velké síly klíčové. Otázkou je, zda hlavní evropské síly promítají své priority do politiky EU v celé své šíři či zda existují jiné faktory, které jim v tom brání. K takovým faktorům patří např. rozhodnutí založené na konsensu. Velké členské nemohou prosadit své národní zájmy ve všech aspektech, ale musí hledat své spojence či další aspekty moci a argumentace, které by jim pomohly. Promítání priorit a zájmů tedy není jednoznačné a je na každém členském státu, jakým způsobem si své zájmy prosadí. Na druhou stranu však velké země mají určité výhody, které...
|
|
|
Vývoj společné bezpečnostní politiky EU po roce 2014
Kříž, Zdeněk ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na vývoj společné bezpečnostní politiky EU v letech 2014- 2019. Jejím cílem je přispět k hlubšímu porozumění rapidního progresu Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v posledních letech a dále k vysvětlení jejich současného fungování. Toho se práce snaží docílit prostřednictvím tří dominantních proudů teorie nového institucionalismu (historický, racionalistický a sociologický), které se již prokázaly jako teorie schopné objasnit evropský integrační proces. Práce zkoumá proces bezpečnostní integrace a její posilování skrze vytváření nových nástrojů a strategií v bezpečnostně-politické dimenzi, přičemž se pomocí každé teoretické varianty soustředí na rozdílné otázky a jinou část reality, čímž dochází ke komplexním vysvětlením. Základní výzkumná otázka, která práci řídí, je stanovena následovně: Jak můžeme vysvětlit bezprecedentní rozvoj společné bezpečnostní politiky EU pomocí dominantních proudů teorie nového institucionalismu v období 2014-2019? Z metodologického hlediska se jedná o jednopřípadovou kvalitativní studii.
|
|
|
Common Security and Defence Policy: Civilian Crisis Management of the European Union - A Geopolitical Perspective
Smejkalová, Tereza ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kříž, Zdeněk (oponent) ; Cabadová-Waisová, Šárka (oponent)
Záměrem mé práce je aplikovat politicko-geografickou či optiku na konkrétní zahraničně-bezpečnostní aktivity EU, tj. dát politickým záměrům a aktivitám politicko-geografický rámec. Za tímto účelem a v souladu s hypotézou mé práce, že civilní aspekty krizového řízení CSDP se odvíjejí především od ochoty a vůle členských států se v dané oblasti či zemi angažovat, práce podrobuje analýze priority tří velkých členských států (Velké Británie, Německa a Francie) v civilní oblasti (viz. Národní bezpečnostní strategie). Práce srovnává současné aktivity EU v oblasti civilní CSDP a bezpečnostně-geopolitické záměry tří velkých evropských sil. Civilní CSDP by se měla koncentrovat do geografických oblastí, které jsou pro většinu členských států a především pro tři velké síly klíčové. Otázkou je, zda hlavní evropské síly promítají své priority do politiky EU v celé své šíři či zda existují jiné faktory, které jim v tom brání. K takovým faktorům patří např. rozhodnutí založené na konsensu. Velké členské nemohou prosadit své národní zájmy ve všech aspektech, ale musí hledat své spojence či další aspekty moci a argumentace, které by jim pomohly. Promítání priorit a zájmů tedy není jednoznačné a je na každém členském státu, jakým způsobem si své zájmy prosadí. Na druhou stranu však velké země mají určité výhody, které...
|
|
|
Vnitřní a vnější bezpečnost v Evropské unii. Měnící se role policie a armády v post-moderním státu
Weiss, Tomáš ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent) ; Kříž, Zdeněk (oponent)
Tato disertační práce zkoumá bezpečnostní politiku Evropské unie a jednoho z jejích členských států. Hledá odpověď na otázku, jestli v Evropské unii dochází ke splývání vnitřní a vnější bezpečnosti, a zejména ke stírání rozdílů mezi dvěma nejdůležitějšími bezpečnostními institucemi - policií a armádou. S využitím konceptu ideálních typů je nejprve vytvořen ideální typ rozdílu mezi těmito dvěma složkami, který je následně testovaný na skutečnosti - dvou případových studiích, Evropské unie a České republiky. Práce má tři dílčí cíle: zjistit, jestli dochází ke splývání rolí policie a armády na úrovni Evropské unie, jestli evropská integrace takový proces povzbuzuje nebo mu spíše brání s ohledem na bezpečnostní složky členských států a konečně jestli dochází ke stírání rozdílů mezi policií a armádou na úrovni členského státu. Práce dochází k závěru, že ačkoli je možné na papíře pozorovat celou řadu změn, v praxi je jejich dopad jen velmi omezený. Viditelné změny jsou způsobeny zejména důrazem na otázky vnitřní bezpečnosti, kdy se předcházení vnitřním hrozbám podřizují i aktivity doposud považované za součást vnější bezpečnosti. V podstatě všechny viditelné změny lze ovšem velmi jednoduše zvrátit v okamžiku, kdy by se změnil bezpečnostní diskurs nebo politické preference. Práce dochází k závěru, že policie a...
|
|
|
Aktuální problémy Eurozony a přístup České republiky
Kříž, Zdeněk ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
Cílem této práce je přiblížení vývoje Evropské měnové unie, s hlavním zaměřením na její poslední období, které zohledňuje dopady dluhové a finanční krize. Teoretická část je věnována samotné měnové integraci, jejímu historickému vývoji v Evropě a teorii optimální měnové oblasti. Pozornost je zaměřena na vstupní kritéria měnové unie. Závěrečná kapitola se zabývá obecnými podmínkami vstupu ČR do EMU.
|
|
|
Výhody a rizika případného přijetí eura pro ČR
Kříž, Zdeněk ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
První kapitola práce pojednává o postupném utváření Evropské měnové unie z historického hlediska, principech a pravidlech jejího fungování a o úloze jednotlivých orgánů v eurozóně. Druhá kapitola se zaobírá obecným výčtem a posouzením výhod a možných rizik spjatých s hospodářskou a měnovou unií. Závěrečná třetí kapitola hodnotí stupeň konvergence České republiky k eurozóně a posuzuje důsledky a způsoby zavedení eura pro naši ekonomiku.
|
|
|
Marketing cestovní kanceláře se specializací na exotické zájezdy
Ladmanová, Michaela ; Grossmutová, Jana (vedoucí práce) ; Kříž, Zdeněk (oponent)
Cestovní kancelář je základní provozní jednotkou (subjektem) cestovního ruchu, jejímž hlavním předmětem činnosti je zprostředkování, organizování a zabezpečování služeb souvisejících s cestovním ruchem. Produktem CK je služba, která byla vytvořena na základě identifikace přání a potřeb zákazníků. Tyto služby rozdělujeme na základní a doplňkové. Mezi hlavní služby zprostředkované cestovními kancelářemi patří ubytování, stravování a doprava.
|
host ::
RSS.