|
|
Použití kapalinové chromatografie v analýze vzorků životního prostředí
KŘÍŽOVÁ, Monika
Tato práce se zabývá využitím metody HPLC v analýze vzorků životního prostředí. Cigaretové nedopalky jsou jedním z nejběžnějších odpadků vyskytujících se v přírodě. Obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a mnoho dalších chemických sloučenin, které kontaminují životní prostředí. Jedním z cílů práce je optimalizace extrakce a stanovení prioritních 16 PAU v čerstvě vykouřených nedopalcích a vyhodnocení jejich obsahů. Další část práce je věnována zavedení metody vhodné pro kvantitativní hodnocení úbytku metforminu ve 100 % vodných vzorcích. Metoda bude dále využívána pro analýzu roztoků standardů při sledování a hodnocení možných fotochemických reakcí metforminu.
|
|
|
Cirkadiánní změny cholinergního systému v různých oblastech centrální nervové soustavy
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent)
Muskarinové acetylcholinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů metabotropních muskarinových receptorů, jejichž vyřazení u myších samic vedlo k narušení biorytmu reprezentovaného lokomocí. V této diplomové práci jsme se pokusili určit biorytmickou aktivitu vybraných komponent cholinergního systému ve strukturách centrální nervové soustavy, jež se pravděpodobně účastní regulace cirkadiánní lokomoční aktivity. Těmito zvolenými strukturami byla oblast striata, motorický kortex, thalamus, intergenikulátní lístek, subparaventrikulární zóna a posteriorní hypotalamická oblast. Na samicích myší běžného typu a samicích myší s vyřazenými M4 receptory jsme za pomoci autoradiografie sledovali změny denzity muskarinových receptorů v průběhu dne. V oblasti striata, motorického kortexu a thalamu byla také autoradiografií měřena denzita muskarinových receptorů typu 1 a za využití Ellmanovy metody i aktivita acetyl- a butyrylcholinesteráz. Ve všech námi vybraných strukturách byly zaznamenány rytmické oscilace denzity muskarinových receptorů u obou typů myší. Jako hlavní mozková struktura zodpovědná za rozdílnosti v biologickém rytmu myší běžného typu a myší bez M4 receptorů byla určena oblast striata a motorického kortexu, kde bylo procentuální zastoupení M4 receptorů nejvyšší. Denní oscilace rovněž...
|
|
|
Úloha M4 muskarinových receptorů v centrální nervové soustavě
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Slepička, Jakub (oponent)
Muskarinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů muskarinových receptorů, které patří spolu s receptory nikotinového typu mezi tzv. cholinergní receptory. Po aktivaci receptoru vyvolané vazbou acetylcholinu dochází k přenosu signálu do buňky prostřednictvím G-proteinů umístěných na plazmatické membráně, kdy muskarinové receptory typu 4 jsou spřaženy s Gi/o proteiny. Receptory M4 se stejně jako ostatní podtypy muskarinových receptorů vyskytují v centrální i periferní nervové soustavě. V centrální nervové soustavě je jejich výskyt nejvýraznější v oblasti striata a hipokampu. M4 receptory mají celou řadu regulačních funkcí, z nichž nejvýznamnější je pravděpodobně jejich vliv na lokomoci skrze dopaminergní systém ve striatu. Muskarinové receptory typu 4 se účastní i celé řady behaviorálních a kognitivních dějů, díky čemuž jsou zkoumány jako potenciální cíl pro léčbu duševních onemocnění. Klíčová slova: muskarinové receptory, M4 muskarinové receptory, GPCRs, cholinergní systém, centrální nervová soustava
|
|
|
Úloha M4 muskarinových receptorů v centrální nervové soustavě
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Slepička, Jakub (oponent)
Muskarinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů muskarinových receptorů, které patří spolu s receptory nikotinového typu mezi tzv. cholinergní receptory. Po aktivaci receptoru vyvolané vazbou acetylcholinu dochází k přenosu signálu do buňky prostřednictvím G-proteinů umístěných na plazmatické membráně, kdy muskarinové receptory typu 4 jsou spřaženy s Gi/o proteiny. Receptory M4 se stejně jako ostatní podtypy muskarinových receptorů vyskytují v centrální i periferní nervové soustavě. V centrální nervové soustavě je jejich výskyt nejvýraznější v oblasti striata a hipokampu. M4 receptory mají celou řadu regulačních funkcí, z nichž nejvýznamnější je pravděpodobně jejich vliv na lokomoci skrze dopaminergní systém ve striatu. Muskarinové receptory typu 4 se účastní i celé řady behaviorálních a kognitivních dějů, díky čemuž jsou zkoumány jako potenciální cíl pro léčbu duševních onemocnění. Klíčová slova: muskarinové receptory, M4 muskarinové receptory, GPCRs, cholinergní systém, centrální nervová soustava
|
|
|
Antidekubitární péče jako ošetřovatelský problém
KŘÍŽOVÁ, Monika
Každá sestra se při výkonu svého povolání setká s problematikou vzniku dekubitů a s tím spojené antidekubitární péče. Můžeme tedy říci, že výskyt dekubitů slouží i jako indikátor kvality poskytované ošetřovatelské péče. Mnoho lidí si myslí, že jde o problém především u starších pacientů. Mnohdy jsou ale postiženi i mladí lidé, kteří zůstanou upoutáni na lůžku například po úrazech a nehodách, a tato komplikace snižuje jejich kvalitu života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána anatomie kůže a její funkce, definován dekubitus, popsáno klasifikační dělení dekubitů, jejich lokalizace, charakteristika predilekčních míst a nastínění komplikací u dekubitů. Dále se teoretická část věnuje antidekubitární péči. Je rozdělena do podkapitol o polohování, antidekubitárních pomůckách, ošetřovatelských intervencích a je zde popsáno poslání Evropského poradního sboru pro otázky proleženin. Samostatnou kapitolu tvoří hodnocení rizik vzniku dekubitů, jako je např. stupnice Nortonové a další. Poslední kapitola obsahuje popis konzervativního a chirurgického řešení dekubitů. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda sestry vnímají antidekubitární péči jako ošetřovatelský problém, a zmapovat názor sester na poskytování antidekubitární péče. Pro dosažení cílů jsme si stanovili tři výzkumné otázky: v čem vidí sestry úskalí ošetřovatelské péče, jaké oblasti jsou zanedbávány v rámci antidekubitární péče a jak je poskytována antidekubitární péče na vybraných lůžkových odděleních. Výzkum byl realizován na vybraných odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. v období únor až duben 2014. Výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti. Prvně bylo provedeno skryté zúčastněné pozorování a poté byly sestrám rozdány dotazníky s 15 otázkami, které byly vesměs uzavřené a polootevřené. Dotazníků bylo rozdáno celkem 45 a navrátilo se jich 31. Všech 31 mohlo být zpracováno pro výsledky. Zúčastněné skryté pozorování bylo zpracováno do pozorovacího archu a následně kategorizačně vyhodnoceno. Dotazníky byly po navrácení zkontrolovány a vyhodnoceny graficky. Všechny výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel, kde byly sestaveny do grafů s přiřazením slovního popisu. Zpracováním a porovnáním výsledků jsme zjistili, že v některých oblastech se názor sester odlišuje od skutečně prováděné antidekubitární péče. Může to být například i tím, že antidekubitární péče je časově velmi náročná a skládá se z mnoha ošetřovatelských intervencí. Důležité jsou také vybavení oddělení dostatečným množstvím pomůcek, ať preventivních nebo léčebných a organizace této péče. V současnosti se narůstáním doby strávené u vyplňování dokumentace zkracuje čas, který sestry mohou využít pro kontakt s pacientem a plnění jeho veškerých potřeb. Přitom stav pacienta a jeho spokojenost je vizitkou naší péče. Po předchozí domluvě budou výsledky našeho výzkumného šetření předány vrchním sestrám vybraných lůžkových odděleních, kde výzkumné šetření probíhalo.
|
|
|
Azylová pomoc jako záchranná sociální síť.
KŘÍŽOVÁ, Monika
Cílem práce je podat co nejširší přehled o způsobech a metodách práce v azylovém domě (zaměřeno na azylový dům pro matku a dítě), seznámit s vnitřními pravidly, se službami, které jsou uživatelkám sociální služby k dispozici, popsat sociální vrstvy potencionálních klientek a jejich dětí, obeznámit s nejčastějšími důvody pobytu v azylovém zařízení.
|
host ::
RSS.