|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Biodozimetrie pro osoby exponované zářením alfa: závislost na nádorovém onemocnění (exp. práce).
KŘÍŽOVÁ, Marcela
V této diplomové práci se zabývám hodnocením vlivu familiárního výskytu nádorového onemocnění na přítomnost a počet mikrojader v krevních preparátech u konkrétních skupin osob. Použita byla jedna z metod biodozimetrie, test na přítomnost, počet a druh mikrojader. Samotné dávky a souvislost počtu mikrojader s dávkou jsem nezjišťovala, ale zabývala jsem se vlivem vedlejšího potenciálně ovlivňujícího faktoru na přítomnost a počet mikrojder, kterým je familiární výskyt nádoru. Jelikož pod toto téma spadá i velké množství informací o ionizujícím záření, jeho zdrojích, radioaktivitě, radiobiologicky významných veličinách, mechanismech účinků, molekulárních a buněčných změnách a i samotných biodozimetrických metodách, je jim věnována pozornost v teoretické části této diplomové práce. V praktické části je provedeno hodnocení počtu a druhu mikrojader u stanovených skupin osob, které jsou vystaveny zejména záření ?. Jedná se o zaměstnance Lázní Jáchymov, bývalé horníky z již uzavřených uranových dolů Příbram a současné horníky z uranových dolů GEAM o. z. Dolní Rožínka. Tyto vybrané osoby jsou rozděleny podle svých pracovišť vždy do dvou skupin, tj. skupina osob bez výskytu nádorového onemocnění v rodině a skupina osob, u kterých se v rodině rakovina objevila. U všech těchto osob byly za použití flourecenčního mikroskopu stanoveny počty dvoujaderných buněk bez mikrojader i s mikrojádry a druhy mikrojader. Následovalo vyjádření a porovnání procentuálních podílů dvoujaderných buněk s mikrojádry s celkovým počtem všech dvoujaderných buněk u a vyjádření a porovnání podílů mikrojader bez centromer s počtem mikrojder obou druhů (s centromerami a bez centromer) u všech osob a skupin. Z výsledků získaných ze statistického hodnocení bylo zjištěno, že rozdíly mezi procentuálními podíly mikrojader dvou hlavních srovnávaných skupin osob neprokázaly vyšší genomickou nestabilitu (statisticky významný rozdíl) u osob s familiárním výskytem nádorového onemocnění než u osob bez nádorového onemocnění v rodině. Ale na základě porovnání podílů mikrojader bez centromery byl statisticky významný rozdíl mezi těmito skupinami prokázán.
|
|
|
Význam ověřování ozařovací polohy při IMRT prostaty
KŘÍŽOVÁ, Marcela
Rakovina prostaty je nejčastější se vyskytující onkologické onemocnění u mužů. Pacienti s diagnózou karcinom prostaty jsou podle stádia a rozsahu onemocnění léčeni různými druhy léčby, mezi které patří radikální prostatektomie, hormonální léčba, chemoterapie, brachyterapie, konvenční radioterapie, konformní radioterapie nebo jejich kombinace. V této bakalářské práci se zabývám léčbou karcinomu prostaty pomocí speciální konformní techniky radioterapie a tou je IMRT (Intensity modulated radiotherapy). V první části je popsána charakteristika onemocnění z klinického hlediska a diagnostika, v dále jsou uvedeny léčebné modality. Hlavní část je věnována IMRT, je zde popsána tato technika, plánování léčby a výsledky statistického hodnocení odchylek v ozařovací poloze. Pomocí IMRT techniky lze eskalovat dávku záření za současného šetření kritických struktur. Pacient tak může být ozářen celkovou dávkou až 80 grayů (Gy). Pacienti jsou ozařování na lineárním urychlovači. Modulací svazku záření pomocí multileaf kolimátoru lze jednotlivé segmenty cílového objemu ozářit odlišnými dávkami, takže nehomogenním rozložením dávky je dosaženo celkové homogenity léčby zářením. Eskalace dávky záření úzce souvisí s kontrolou ozařovací polohy a polohy izocentra, aby byla zajištěna kvalita léčby a nedošlo k poškození okolních zdravých. Nezbytná je fixace a pacienta v ozařovací poloze a její reprodukovatelnost. Před každou frakcí záření je provedena verifikace izocentra v ozařovací poloze. Jsou zhotoveny verifikační portálové snímky pořízené pomocí EPID (elektronic portal image device) Portal Vision LC 250 a následně porovnány s referenčními verifikačními snímky zhotovenými na simulátoru během plánování léčby. Portálové snímky jsou zhotoveny ze dvou polí 12x12 cm v úhlech 0 a 90 nebo 270 stupňů. Jsou zaznamenány odchylky v ose kraniokaudální, mediolaterální a anterioposteriorní a jsou-li větší než 3 mm je provedena korekce ozařovací polohy na ozařovacím stole. V této práci byly u souboru třiceti pacientů vyhodnoceny odchylky pomocí programu Aria-Offline review, který je příslušenstvím plánovacího systému léčby. U třetiny pacientů ze statistického souboru bylo provedeno porovnání odchylek zjištěných pomocí Offline review a odchylek zaznamenaných personálem před každou frakcí. Ve statistickém zpracování byly odchylky zaznamenávány v rozmezí 0-3mm, 3,1-5mm a větší než 5mm. Akceptovatelných odchylek v rozmezí 0-3 mm bylo zjištěno v ose kraniokaudální 69%, v ose mediolaterální 71% a v ose anterioposteriorní 67%. Po celkovém zpracování a zhodnocení odchylek jsme dospěli k závěru, že ověřování ozařovací polohy při léčbě karcinomu prostaty pomocí IMRT je naprosto nezbytné pro zajištění kvality léčby zářením a potvrdili jsme, že odchylky v rozmezí od 0 do 3 mm jsou akceptovatelné, nijak nezhoršují kvalitu léčby.
|
host ::
RSS.