Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Investigation of Ir(Ox)-Ru(Oy) thin-film catalysts for oxygen evolution reaction in proton exchange membrane water electrolyzers
Hrbek, Tomáš ; Kúš, Peter (vedoucí práce)
Katalyzátory pro anodu elektrolyzérů vody s protonově vodivou membránou (PEM-WE) jsou hlavním objektem zájmu prezentované práce. PEM-WE jsou klíčové pro koncept vodíkové ekonomiky, neboť umožňují rozklad vody na kyslík a vodík. Jejich zásadní nevýhoda spočívá v nutnosti používat vzácné kovy jako katalyzátory, převážně se jedná o platinu a iridium. Primárním cílem této práce je snížení množství iridia na anodě PEM-WE. K tomu lze využít dva principiálně odlišné přístupy: morfologický a chemický. Při morfologickém přístupu jsme aplikovali plazmatické leptání membrány a současné magnetronové naprašování CeO2 ke zvýšení velikosti aktivního povrchu. Tímto jsme zlepšili využití iridiového katalyzátoru. V případě chemického přístupu jsme se naopak zaměřili na samotný katalyzátor, kdy jsme nahradili čisté iridium směsí iridia a ruthenia. Důsledkem byl nárůst aktivity katalyzátoru a současný pokles jeho ceny. Vlastnosti katalyzátorů jsme následně důsledně zkoumali řadou elektrochemických a povrchových analytických metod. Na závěr jsme oba přístupy zkombinovali za účelem vytvoření anodového katalyzátoru pro PEM-WE s vysokou aktivitou, stabilitou a malým množstvím použitého iridia.
Příprava jednodimenzionálních chemických senzorů oxidu kovu
Sixtová, Kateřina ; Nováková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kúš, Peter (oponent)
Předložená práce se zabývá přípravou chemického senzoru, který jako senzorickou část využívá jednodimenzionální strukturu. Ve skenovacím elektronovém mikroskopu (SEM) byly nejprve zkoumány použité struktury: nanotyčky oxidu zinku, oxidu wolframu a oxidu zinku dopované galiem. Ověření jejich složení bylo provedeno pomocí energeticky disperzní rentgenové spektroskopie (EDX). Zkoumány byly také tři různé čipy, z nichž jeden byl vybrán pro následnou přípravu nanosenzoru. Ta byla realizována vyzvednutím nanostruktury ze substrátu pomocí nanomanipulátoru integrovaného v mikroskopu s vloženým wolframovým hrotem a jejím uložením na kontakt čipu. K připevnění nanotyčky na hrot byly využity dvě metody. První využívala elektrostatické působení mezi tyčkami a hrotem, druhá spočívala v depozici platiny na kontakt tyčky a hrotu pomocí fokusovaného iontového svazku (FIB) a soustavy plynných prekurzorů (GIS).
Morfologie a fyzikální vlastnosti VPbS3, vrstevnaté sloučeniny s nesouměřitelnou krystalovou strukturou.
Tetalová, Kateřina ; Uhlířová, Klára (vedoucí práce) ; Kúš, Peter (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je zkoumání základních vlastností vzorku VPbS3, vrstevnatého materiálu s nesouměřitelnou krystalovou strukturou. Hlavní částí práce bylo studium štípnutého povrchu vzorku. Věnovali jsme se chemické stabilitě, struk- tuře štípnutého povrchu, hloubkám vyštípnutých artefaktů i vlivu struktury po- vrchu na exfoliaci tenkých vrstev. Exfoliace vzorků byla provedena na dva substráty - Si/SiOx/5 nm Au a Si/300 nm SiOx - pro porovnání adheze. Rovněž byla pro- měřena závislost odporu materiálu VPbS3 na teplotě. V rámci práce byly využity a srovnány tři mikroskopické metody - optická mikroskopie, skenovací elektronová mikroskopie a mikroskopie atomárních sil. Okrajově jsme se věnovali růstu krystalů materiálu a ověření jejich složení. Vzorek VPbS3 je z pohledu AFM chemicky sta- bilní. Na substrát Si/300 nm SiOx se podařilo exfoliovat vrstvy vzorku o tloušťce cca 1,9 nm, na substrát Si/SiOx/5 nm Au se podařilo exfoliovat vrstvy o tloušťce cca 0,8 nm. V souladu s předchozím pozorováním měření elektrického odporu vykazuje známky polovodivého chování. 1
Thin-film catalysts for proton exchange membrane water electrolyzers and unitized regenerative fuel cells
Kúš, Peter ; Matolín, Vladimír (vedoucí práce) ; Napporn, Teko Wilhelmin (oponent) ; Plecenik, Tomáš (oponent)
Predkladná dizertačná práca spadá do oblasti vodíkového hospodárstva a elektrochemického ukladania elektrickej energie. Konkrétne, skúma možnosti využitia magnetronového naprašovania pre depozíciu účínných tenkovrstvových anódových katalyzátorov s nízkym obsahom vzácnych kovov pre elektrolyzéry vody a regeneratívne palivové články s polymérnou membránou (PEM- WE a PEM-URFC). Motivácia výskumu je daná nutnosťou znížiť cenu týchto elektrochemických zariadení pred ich masovým prienikom na trh. Realizovalo sa množstvo experimentov dávajúcich do súvisu reálne zmeranú účinnosť v elektrochemickej cele s rôznym umiestnením tenkovrstvového katalyzátoru v rámci geometrie membrána-elektródového usporiadania, s rôznym zložením vysoko poréznej podvrstvy, či s rôznou chemickou štruktúrou samotného katalyzátoru. Široká paleta experimentálnych metód, ako napríklad elektrochemická impedančná spektroskopia, skenovacia elektrónová mikroskopia, či fotoelektrónová spektroskopia nám umožnili popísať komplexné fyzikálno-chemické javy zodpovedné za rôzne účinnosti v cele. Následujúca systematická optimalizácia viedla k príprave unikátneho PEM-WE anódového tenkovrstvového irídiového katalyzátoru s hrúbkou len 50 nm, neseného na optimalizovanej TiC podvrstve, ktorý bol výkonnostne zhodný s bežnými katalyzátormi, využívajúcimi...
Studium vlivu plynných jedů na magnetronem deponovaný katalyzátor pro vodíkový palivový článek
Kalabis, David ; Vorokhta, Mykhailo (vedoucí práce) ; Kúš, Peter (oponent)
Název práce: Studium vlivu plynných jedů na magnetronem deponovaný kataly- zátor pro vodíkový palivový článek Autor: David Kalabis Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Mykhailo Vorokhta, Ph.D., Katedra fyziky po- vrchů a plazmatua Abstrakt: Cílem této bakalářské práce je zkoumat efekty odehrávající se na ka- talytických vrstvách z platiny a ruthenia v různých poměrech v souvislosti s otravou plynnými jedy katalytické vrstvy pro vodíkové palivové články. Pro tyto účely byly naprášeny katalytické vrstvy na porézních membránách a na skelném uhlíku. Pro přípravu aktivních vrstev bylo využito technologie magnetronového naprašování a leptání membrány pomocí plazmy. Vlastnosti vzorků byly zkou- mány různými metodami, aby bylo zjištěno chování slitin platiny a ruthenia v souvislosti s jejich otravou molekulami CO. Bylo prokázáno, že zvyšující se kon- centrace Ru v katalyzátoru ze slitiny platiny a ruthenia vede k vyšší rezistivitě katalyzátoru proti otravě CO. Počínaje určitým bodem se však celková aktivita katalyzátoru v palivovém článku začala snižovat, což naznačuje, že v bimetalic- kém katalyzátoru je definována horní hranice pro koncentraci Ru na koncentraci cca 50% ve slitině. Výsledky této práce jasně naznačují vysoký potenciál mag- netronem naprašovaného katalyzátoru na...
Investigation of Ir(Ox)-Ru(Oy) thin-film catalysts for oxygen evolution reaction in proton exchange membrane water electrolyzers
Hrbek, Tomáš ; Kúš, Peter (vedoucí práce) ; Bystroň, Tomáš (oponent)
Katalyzátory pro anodu elektrolyzérů vody s protonově vodivou membránou (PEM-WE) jsou hlavním objektem zájmu prezentované diplomové práce. PEM-WE jsou klíčové pro koncept vodíkové ekonomiky, neboť umožňují rozklad vody na kyslík a vodík. Jejich zásadní nevýhoda spočívá v nutnosti používat vzácné kovy jako katalyzátory, převážně se jedná o platinu a iridium. Primárním cílem této diplomové práce je snížení množství iridia na anodě PEM-WE. K tomu lze využít dva principiálně odlišné přístupy: mor- fologický a chemický. Při morfologickém přístupu jsme aplikovali plazmatické leptání membrány a současné magnetronové naprašování CeO2 ke zvýšení velikosti aktivního povrchu. Tímto jsme zlepšili využití iridiového katalyzátoru. V případě chemického přís- tupu jsme se naopak zaměřili na samotný katalyzátor, kdy jsme nahradili čisté iridium směsí iridia a ruthenia. Důsledkem byl nárůst aktivity katalyzátoru a současný pok- les jeho ceny. Vlastnosti katalyzátorů jsme následně důsledně zkoumali řadou elektro- chemických a povrchových analytických metod. Na závěr jsme oba přístupy zkombinovali za účelem vytvoření anodového katalyzátoru pro PEM-WE s vysokou aktivitou, stabilitou a malým množstvím použitého iridia. 1
Thin-film catalysts for proton exchange membrane water electrolyzers and unitized regenerative fuel cells
Kúš, Peter ; Matolín, Vladimír (vedoucí práce)
Predkladná dizertačná práca spadá do oblasti vodíkového hospodárstva a elektrochemického ukladania elektrickej energie. Konkrétne, skúma možnosti využitia magnetronového naprašovania pre depozíciu účínných tenkovrstvových anódových katalyzátorov s nízkym obsahom vzácnych kovov pre elektrolyzéry vody a regeneratívne palivové články s polymérnou membránou (PEM- WE a PEM-URFC). Motivácia výskumu je daná nutnosťou znížiť cenu týchto elektrochemických zariadení pred ich masovým prienikom na trh. Realizovalo sa množstvo experimentov dávajúcich do súvisu reálne zmeranú účinnosť v elektrochemickej cele s rôznym umiestnením tenkovrstvového katalyzátoru v rámci geometrie membrána-elektródového usporiadania, s rôznym zložením vysoko poréznej podvrstvy, či s rôznou chemickou štruktúrou samotného katalyzátoru. Široká paleta experimentálnych metód, ako napríklad elektrochemická impedančná spektroskopia, skenovacia elektrónová mikroskopia, či fotoelektrónová spektroskopia nám umožnili popísať komplexné fyzikálno-chemické javy zodpovedné za rôzne účinnosti v cele. Následujúca systematická optimalizácia viedla k príprave unikátneho PEM-WE anódového tenkovrstvového irídiového katalyzátoru s hrúbkou len 50 nm, neseného na optimalizovanej TiC podvrstve, ktorý bol výkonnostne zhodný s bežnými katalyzátormi, využívajúcimi...
Příprava a charakterizace bimetalických katalyzátorů na bázi platiny pro palivové články
Supik, Lukáš ; Khalakhan, Ivan (vedoucí práce) ; Kúš, Peter (oponent)
1 Abstrakt Hlavním zdrojem energie ve světě představují neobnovitelné zdroje. Jejich zásoby se odhadují na několik desítek let a je nezbytné je nahradit alternativními zdroji. Palivové články patří mezi nejslibnější alternativní zdroje čisté energie, protože se v nich přeměňuje chemická energie vodíku na elektrickou energii a produktem je čistá voda. Palivových článků existuje celá řada a významné místo mezi nimi zaujímají články s polymerní membránou, jelikož jsou vhodné pro mobilní aplikace. Jedním z hlavních problémů palivových článků je však jejich cena. Chemickou reakci v palivovém článku umožňuje platinový katalyzátor a nezbytnost použití platiny zvyšuje jeho cenu. Zatím jednou z nejlepších strategií překonání tohoto omezení je dopování platiny jinými kovy. Bimetalické slitiny platiny zvětšují aktivitu a současně snižují cenu katalyzátoru. Tato práce se zabývá zkoumáním katalyzátoru pro palivový článek vyrobeného ze slitiny platiny a niklu. Katalyzátor se připravil metodou magnetronového naprašování a poté byly měřeny jeho další vlastnosti v závislosti na množství platiny a niklu. Cílem práce je sledovat souvislosti mezi složením a aktivitou bimetalických vrstev.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
14 Kůs, Pavel
2 Kůs, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.