|
|
Prožívání proměny role pečovatele v pěstounské péči
KÁROVÁ, Ilona
Tématem diplomové práce je náhradní rodinná výchova vykonávána příbuznými dítěte. Cílem práce je zjistit případné rozdílné role v příbuzenské pěstounské péči a různé přístupy k ní, zachytit zkušenosti příbuzenských pěstounů, jejich vnímání a prožívání péče o děti. Zajímalo mne, co jim přijetí dítěte do péče přineslo, a naopak jestli existují nějaké negativní jevy, které jsou s péčí spojeny. V teoretické části diplomové práce je popsána historie náhradní rodinné péče v různých obdobích, vyjasněny pojmy rodina, sociální role, attachment. Dále jsou vysvětleny jednotlivé formy náhradní výchovy a podrobněji popsána pěstounská péče vykonávána příbuznými dítěte. Pozornost je věnována vztahu a kontaktu s rodičem dítěte. Nezastupitelnou úlohu v pěstounské péči sehrává i OSPOD a doprovázející organizace, kterým je věnována poslední kapitola teoretické části. Pro účely výzkumu jsem použila kvalitativní metodologii. Jako techniku sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor se skládal z osmi dotazovaných, kteří byli vybráni metodou prostého záměrného výběru. Do výzkumného souboru byli zahrnuti pěstouni, kteří pečují o děti svých příbuzných. Zjišťovala jsem důvody, které vedly k umístění dětí do pěstounské péče, jak pěstouni tuto péči prožívají a jak ji oni sami vnímají. Výsledky analýzy rozhovorů mi umožnily rozkrýt a pochopit základy problematiky příbuzenské pěstounské péče. Dle shodných znaků byly rozděleny do několika okruhů. První okruh se zabýval příčinami přijetí dítěte do péče příbuzných. Mezi hlavní příčiny patřily zejména různé druhy závislostí, zanedbávání dětí, nezajištění vhodného bydlení či nezájem o dítě. Druhý okruh se vztahoval k pocitům pěstounek při přijetí dítěte do péče. Jsou zde popisovány proces jejich rozhodování, motivace a obavy spojené s přijetím dítěte. Ve většině případů pěstounky měly dostatek času potřebného k uskutečnění rozhodnutí o přijetí dítěte do péče. Pro polovinu pěstounek bylo rozhodnutí o pěstounské péči samozřejmostí, pro ostatní pěstounky bylo toto rozhodnutí spojeno s ambivalentními pocity. Třetí okruh se věnuje proměnám v širších osobních vztazích a vztazích v rodině, především dopadu péče na partnerské vztahy a možnosti ovlivnění vztahu s vlastními dětmi pěstounů. Významnou roli zde sehrávaly také vztahy s biologickými rodiči dítěte. Čtvrtý okruh zahrnuje základní charakteristiky péče o dítě. Většina pěstounek zaznamenala výrazné změny ve svém životě. Pěstounská péče měla nejen negativní dopad na kvalitu jejich života, ale též pro ně byla zdrojem životní síly a optimismu. Pěstounky se setkávaly s problémovými situacemi, které se týkaly mezigeneračních rozdílů, chování dětí a problémů ve škole. Také se u nich často objevovaly obavy o budoucnost svěřených dětí. Některé pěstounky přijaly roli matky, která převažovala nad ostatními životními rolemi. Ostatní pěstounky neměly problém s oddělováním rolí a přecházením z role do role. Ke konfliktu rolí docházelo především u babiček dětí. V posledním okruhu jsou uvedeny podmínky, které pěstounkám ulehčovaly péči o svěřené děti. Pro pěstounky byla podstatná hlavně pomoc rodiny, které dávaly přednost, a také dostatečné finanční zajištění. Vítaly pomoc doprovázející organizace a nabízených služeb, velký význam pro ně mělo povinné vzdělávání a možnost sdílet svou zkušenost s ostatními pěstouny.
|
|
|
Genderové aspekty péče o stárnoucí rodiče
KÁROVÁ, Ilona
Abstrakt Fenomén stáří je v posledních desetiletích velmi diskutovaným společenským tématem. Je to dáno především vzrůstajícím počtem seniorů v naší společnosti. Postupně se prodlužuje délka života oproti předchozím generacím. Dalším významným faktorem v populačním chování v naší společnosti je pokles porodnosti. Dochází k snižování zastoupení mladší generace a k převaze podílu starší generace. Tento jev nazýváme demografické stárnutí. Vznikající nerovnováha výrazně ovlivní pracovní trh. Vzniknou větší nároky na sociálně zdravotní péči, systémy sociálního pojištění. Je všeobecně známé, že bude muset dojít k reformám stávajícího systému a nutnosti přizpůsobit ho současnému společenskému vývoji. Není jisté, zda stát v budoucnu bude schopen zabezpečit podporu péče o stárnoucí seniory jako dnes. Proto je důležité určit, zda část této péče převezmou rodinní pečovatelé. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaká je praxe rodinné péče o stárnoucí rodiče. Zajímalo mne, jestli existují rozdíly v tom, jak k péči o stárnoucí rodiče přistupují ženy a jak muži. Pro svůj výzkum jsem si zvolila kvalitativní metodologii. Pro techniku sběru dat jsem použila polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen osmi dotazovanými - třemi muži a pěti ženami. Pro výběr výzkumného souboru byla použita metoda prostého záměrného výběru. Do výzkumného souboru byly zařazeny dospělé děti pečující o své rodiče, kteří potřebují celodenní péči. Tyto rozhovory jsem si nahrála. Po té jsem je přepsala a provedla jejich analýzu. Z výsledků analýzy výzkumu bylo možno porozumět základní problematice rodinné péče zaměřené na zkušenosti dospělých dětí pečujících o své stárnoucí rodiče. Zjišťovala jsem, jaké motivy vedly děti k péči, jak tuto péči vnímají a jak se s ní vypořádávají. První okruh tvořily prvotní faktory umožňující péči. Druhý okruh byl zaměřen na vztahové faktory a mezigenerační solidaritu. Třetí okruh byl tvořen faktory spojenými s výchovou v původní rodině. Čtvrtý okruh tvořily vnější podmínky ovlivňující péči. Posledním, pátým okruhem byly faktory spojené se zátěží při péči. Z mého výzkumu vyplynulo, že péče není pouze záležitostí žen. Od žen se sice péče očekává, ale do péče se zapojují i muži. Při rozhodování o péči nebyla nejdůležitější příslušnost k určitému pohlaví, ale především konkrétní podmínky jednotlivých pečujících. Prostřednictvím své práce jsem chtěla rozšířit povědomí o problematice rodinné péče o seniory a upozornit na nutnost výraznější podpory rodinných pečovatelů.
|
host ::
RSS.