Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 130 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
Dramatická tvorba v Českém rozhlase v období normalizace
Míšková, Gabriela ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Magisterská diplomová práce je věnována Ivanu Škapovi a jeho dramaturgické práci na původních rozhlasových hrách v Československém rozhlase v letech 1977-1984. Na jeho osudu jsou demonstrovány některé tragické aspekty doposud málo popsaného a komplikovaného období normalizace v Československém rozhlase, i každodenní rozhlasová praxe v oddělení rozhlasových her ve sledovaném období. Klíčovým bodem práce je rozsáhlá kauza kolem původní rozhlasové hry Jiřího Justa Klauni a vlastenci. Detailní rozbor kauzy je modelovým příkladem fungování instituce v totalitním zřízení a následných dopadů na osud jednotlivce. Invenční dramaturgická práce Ivana Škapy je zasazena do kontextu dramatické tvorby dané doby a na analýze hry Klauni a vlastenci a jejím střetu s normalizační censurou jsou postihnuty i nelehké podmínky práce dramaturga v daném období. Diplomová práce se opírá o dostupné prameny a literaturu k danému období, jež bylo nezbytné konfrontovat s výzkumnou metodou oral history.
Kosmické jaro Ladislava Smočka - od dramatu k inscenacím
Horňáková, Tereza ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dramatem Kosmické jaro (1970) autora Ladislava Smočka a třemi vzniklými inscenacemi tohoto textu s důrazem kladeným na poslední z nich - dvěma inscenacemi ze Smočkova domovského Činoherního klubu (1970 a 1995), v němž obě sám dramatik režíroval, a nejnovější inscenací Slováckého divadla (2019), kterou režijně připravil Michal Zetel. V následujících kapitolách lze nalézt krátké představení Ladislava Smočka, analýzu jeho textu s přihlédnutím k tematickému zaměření a také rozbor inscenací. Cílem této práce je přijít na podstatu nadčasovosti a výjimečnosti Kosmického jara a sledovat rozdíly mezi jednotlivými přístupy a možnostmi inscenování. Klíčová slova Ladislav Smoček, Kosmické jaro, drama, groteska, analýza, témata, Činoherní klub, Slovácké divadlo, Michal Zetel, inscenace
Činohra Neues Deutsches Theater a Kleine Bühne v době působení ředitele Dr. Paula Egera (1932-1938)
Melkusová, Jitka ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Kazda, Jaromír (oponent)
Ve své práci se hodlám zabývat činohrou Pražského německého divadla od sezóny 1932/33 až do jeho uzavření v roce 1938. Chci tak navázat na diplomovou práci Andrey Cincibusové- Hoffmanové "Pražské německé činoherní divadlo od vzniku československé republiky do konce 20. let"lr která se podrobně věnuje zejména éře ředitele Leopolda Kramera (1918 - 1927) . Chci se věnovat celkové dramaturgické koncepci tohoto divadla a sledovat několik linií r které jsou v jeho repertoáru jasně patrné. Jedná se o inscenace her českých autorů r inscenace her Williama Shakespeara a Friedricha Schillera. Vzhledem k tomu r že s ohledem na politickou situaci doma i v sousedním Německu nebylo jsou možné přímo se vyslovovat k aktuálnímu dění r zejména shakespearovské a schillerovské inscenace těmi r které se k němu více či méně skrytě vyj adřovat mohou. Ale i uvádění her českých autorů r hlavně Karla Čapka a Františka Langera zcela jistě bylo ve své době určitou demonstrací oficiálního přesvědčení tohoto divadelního podniku. To ovšem není možné bez základních informací o potenciálním německém publiku v Praze r které bude obsahovat první kapitola mé práce. S dramaturgií tohoto divadla jistě velmi úzce souvisí jeho neustále se zhoršující a tíživá finanční situace r která ovšem nikdy nedokázala zabránit uvádění kvalitního repertoáru a...
Radokova inscenace a dramatizace Böllova "Klauna" v kontextu inscenací Alfréda Radoka v německy mluvících zemích
Slavíčková, Eva ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce je první rozsáhlejší prací v českém prostředí zabývající se inscenacemi Alfréda Radoka (1914-1976) v německy mluvících zemích, jež spadají do tvůrčího období tohoto významného českého divadelního režiséra v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Seznamuje čtenáře s těmito inscenacemi: A. P. Čechov - A. a M. Radokovi: Švédská zápalka, Theater in der Josefstadt (Vídeň, 1965); Maxim Gorkij: Poslední, Münchner Kammerspiele (Mnichov, 1965); F. G. Lorca: Dům doni Bernardy, Schiller Theater, Schlosspark Theater (Západní Berlín, 1966) a Heinrich Böll - A. a M. Radokovi: Klaun, Schauspielhaus Düsseldorf (Düsseldorf, 1970). Alfréd Radok nastudoval všechny uvedené dramatické texty s výjimkou Klauna rovněž na pražských scénách. V centru práce stojí Radokova düsseldorfská inscenace Klaun. Kromě částečné rekonstrukce této inscenace, v níž Radok opět kombinoval pro něj tak typickou živou hereckou akci s filmovými projekcemi (stejného postupu použil i v případě mnichovské inscenace Posledních), práce stručně srovnává dramatizaci manželů Radokových s původním románem Heinricha Bölla Klaunovy názory. Jedna z kapitol je věnována analýze této románové předlohy. Dále je zařazena kapitola o převedení Böllova románu do jiných divadelních a filmových produkcí. V kapitolách vztahujících se k...
Jiří Frejka v karlínském divadle 1950-1952
Bár, Pavel ; Herman, Josef (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Úkolem této práce je popsat a analyzovat poslední tvůrčí a životní etapu režiséra Jiřího Frejky v letech 1950-1952, spojenou s karlínským divadlem. Tato poslední fáze režisérova života a práce je v různých slovníkových heslech, ale i některých odborných publikacích přehlížena pouhým konstatováním Frejkova přeřazení do divadla v Karlíně, kde ukončil svůj život sebevraždou. Jeho karlínskou tvorbu a její okolnosti však dosud nikdo neanalyzoval. Doposud nejpodrobnější studií závěrečného období Frejkova života je práce Ladislavy Petiškové "Ze zákulisí jedné štvanice", publikovaná v Divadelní revue. Petišková navázala na své předchozí zkoumání Frejkovy tvorby ve vinohradském divadle (studie ve sborníku ,,0 nové divadlo") a její doposud poslední prací na toto téma je stať o Frejkově životě a tvorbě, která jako předmluva předchází výboru statí "Divadlo je vesmír". Ani v jedné z těchto studií se autorka podrobněji nepustila do analýzy režisérovy karlínské tvorby, pouze se o nich krátce zmiňuje. Nedostatkem výše jmenovaných studií, které jsem využíval i při své práci, jsou některé věcné chyby a špatný poznámkový aparát, který neumožňuje nalézt a ověřit mnohé z uvedených informací. Některé z věcných chyb, které se objevily ve studii Ze zákulisí jedné štvanice, byly následně opraveny na základě reakce Zuzany Sílové....
Divadlo Na zábradlí v období od odchodu Jana Grossmana do příchodu Evalda Schorma
Fialová, Daniela ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Divadlem Na zábradlí v období od odchodu režiséra Jana Grossmana v roce 1968 do příchodu režiséra Evalda Schorma v roce 1976. Práce nejprve shrnuje společenskou a politickou situaci po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a dává ji do kontextu se situací v kultuře. Následně je shrnuto prvních deset let existence Divadla Na zábradlí a popsány příčiny odchodu uměleckého šéfa Jana Grossmana. Hlavní část práce se věnuje dramaturgii divadla v letech 1968-1976 a osobnostem, které v té době v divadle působily. Jednalo se zejména o Jaroslava Gillara, Jaroslava Chundelu a filmové režiséry Jiřího Menzela, Juraje Herze, Jiřího Krejčíka, Jaromila Jireše a Evalda Schorma. Prostřednictvím dobových kritik je vytvářen obraz této pražské scény v nelehkém období českých dějin. Léta 1976-1978 (doba do emigrace Jaroslava Chundely) jsou pak popsána téměř telegraficky pro úplné zdokumentování tohoto období.
Ruský divadelní život v meziválečné Praze
Kuncová, Simona ; Sarkissian, Alena (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá divadelními aktivitami ruských umělců, kteří přijíždějí do Prahy mezi dvěma světovými válkami v důsledku politických nepokojů v jejich vlasti. V první části práce je pojednáno o přístupu Československého státu k ruským emigrantům, detailněji je pak nazíráno na to, jaké možnosti Československo poskytovalo ruským divadelním umělcům. Ve druhé části práce je představena tzv. Pražská skupina MCHT, soubor umělců Moskevského uměleckého divadla, který měl v letech 1923 - 1927 stálé sídlo v Praze. Výklad začíná vznikem tzv. kačalovské skupiny, z jejíchž řad vzešla většina členů Pražské skupiny MCHT. Následně je představena samotná Pražská skupina a na příkladu třech jejích inscenací je sledován její umělecký vývoj.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 130 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.