Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 151 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mediální obraz Jana Hamáčka při dvou politických událostech
Kubant, Vít ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Jan Hamáček během jednoho roku zažil dvě události, které vyústily v jeho konec ve vysoké politice. Nejdřív se na začátku koronavirové krize v rámci svého působení na ministerstvu vnitra stavěl do role ministra, který je přes své kontakty v Číně schopný zajistit dostatečný počet zdravotnických pomůcek. O rok později po vyřešení zapojení ruských agentů do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích zveřejnily Seznam Zprávy informaci, že předseda ČSSD chtěl toto zjištění vyměnit za ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V a vrcholný prezidentský summit v Praze. V diplomové práci byla provedena analýza, jaký byl Hamáčkův mediální obraz v těchto situacích a jak se lišil ve čtyřech českých denících.
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
Vnímání konceptu "culture wars" v amerických médiích
Šimek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Americká společnost prochází érou hlubokého společenského a politického rozštěpení. V popředí tohoto prohlubujícího se příkopu se nachází takzvané culture wars, což je zastřešující termín pro soubor narativů týkajících se kulturních a společenských témat, která používají obě strany konfliktu k prosazování svých politických cílů. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak velký prostor okupují témata kulturních válek v produkci vybraných amerických médií, jak se tato témata promítají na jejich publikum a jak ovlivňují důvěru publika v mainstreamová média. První část práce předkládá metodologii použitou při sběru a vyhodnocování dat použitých v rámci výzkumu pro tuto práci. Dále jsou také v teoretické části vymezené pojmy a termíny související s tématem práce. Praktická část práce bude potom zaměřená na vyhodnocování dat z dotazníkového šetření, které probíhalo mezi konzumenty amerických médií v období mezi květnem a červnem 2023.
Bipartismus americké žurnalistiky na příkladu mediálního obrazu voleb do Kongresu v roce 2022
Strnad, David ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává téma vztahu americké žurnalistiky a politiky, konkrétně se zabývá stranickou inklinací mainstreamových médií k republikánům, či demokratům. Představuje obecné mediální i politické teorie, které následně aplikuje na konkrétní rámec vývoje vztahu americké politické a mediální scény. Pro úplnost zpracovávaného tématu bylo třeba popsat i termíny z politické teorie, neboť studovaný fenomén ve své podstatě obnáší mediální i politický rozměr. Práce také vychází z hypotézy představené ve Čtyřech teoriích tisku, která tvrdí, že média odrážejí společenský, tedy i politický systém, v němž působí. Kromě pojmů jako mediální bias, agenda-setting či framing je tak pojednáváno i o bipartismu či studiu vztahu médií a politiky. Práce nabízí též přehledy historického vývoje amerického stranictví i médií ve vztahu k politice. Dělení amerických médií do dvou skupin podle inklinace k jedné ze stran práce dokazuje nejen představením analytických projektů, které tento jev v současnosti studují, ale i vlastním výzkumem. Kvantitativní obsahová analýza s kvalitativními prvky v období dvou týdnů před americkými kongresovými volbami v roce 2022 a dvou týdnech po nich zkoumá a srovnává obsahové a žánrové zastoupení online verzí CNN a Fox News, včetně analýzy tonality článků a framingu témat....
Mediální obraz poslanců v českém denním tisku
Sůsa, Richard ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Mediální obraz poslanců v českém denním tisku se zaměřuje na posouzení faktorů, jež ovlivňují podobu vyobrazení poslanců Parlamentu České republiky v médiích. Výzkum probíhá na základě analýzy přibližně tří let novinových vydání mezi lety 2018 a 2021, jejichž vzorek je sestaven metodou konstruovaných týdnů. Zkoumány jsou čtyři nejčtenější české deníky - Blesk, Mladá fronta DNES, Metro a Právo. Výzkum sleduje charakteristiky poslanců vztažené k zastávané funkci i některé neinstitucionální vlivné faktory. Výzkum mírně ztenčuje soubor poslanců vykonávajících mandát, neboť do něj nejsou zařazeni poslanci zastávající současně funkci ve vládě České republiky. Jejich přítomnost by mohla ovlivnit měření, jež se soustředí na představitele moci zákonodárné. Úvodní teoretické kapitoly se věnují vazbám mezi obvyklými pracovními činnostmi novinářů a politických aktérů. Přibližují též postavení Poslanecké sněmovny jako hlavního zákonodárného orgánu v ústavním pořádku země. Mediální výstupy jsou analyzovány kvantitativní obsahovou metodou, jejíž interpretační možnosti následně rozšiřuje regresní analýza. Umožňuje odhalit relativní váhu jednotlivých posuzovaných institucionálních a neinstitucionálních charakteristik a zjistit, které jsou určující pro formování mediálního obrazu a které naopak...
Vliv osobnosti moderátora na zpravodajský podcast Vinohradská 12
Balcárková, Eliška ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Zpravodajský podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12 má od března 2022 nový hlas. Dnes již bývalou moderátorku pořadu, novinářku Lenku Kabrhelovou, která odešla se svým týmem do Seznam Zpráv, vystřídal u mikrofonu dlouholetý redaktor Radiožurnálu Matěj Skalický. Diplomová práce na základě této dosud ojedinělé a specifické události zkoumá vliv osobnosti moderátora na zpravodajský podcast a reflektuje ho především z pohledu posluchačů. V teoretické části je pozornost věnována médiu veřejné služby a jeho zpravodajství, fenoménu podcastingu jako novému způsobu šíření nejen mediálních informací i jedinečnosti rozhlasového moderování. Na základě vedených rozhovorů s oběma moderátory - Lenkou Kabrhelovou i Matějem Skalickým - přibližuje autorka odlišnou práci týmů podcastu Vinohradská 12 a prostřednictvím ředitele zpravodajství Českého rozhlasu a šéfa Radiožurnálu Ondřeje Suchana také neveřejná jednání média o výběru nového moderátora. Vlastní výzkum byl proveden kvantitativním dotazníkovým šetřením, pomocí kterého diplomantka přibližuje pohled publika na osobnost moderátora zpravodajského podcastu nebo motivace a důvody poslechu veřejnoprávního pořadu.
Válka na Ukrajině očima českých reportérů
Levíčková, Žaneta ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá válečným reportováním z války na Ukrajině a jeho specifiky očima českých reportérů, kteří se na místo sami vydali. Cílem je pohlédnout na práci novinářů v tomto ozbrojeném konfliktu optikou jich samotných, neboť tématu rozumí nejlépe a válečnému reportování se dlouhodobě a komplexně věnují. Na základě získaných dat má práce objasnit, na jaké překážky na Ukrajině reportéři nejčastěji naráželi a co bylo jejich příčinou. Výzkum - polostrukturované hloubkové rozhovory - byl analyzován pomocí metody zakotvené teorie. Formou rozhovorů jsou do souvislostí dány poznatky šesti reportérů, kteří o válce informovali v období únor-srpen 2022. V závěru práce jsou vysloveny hlavní překážky, na které novináři při reportování z této války naráželi a návrh možných řešení, jak mohou být eliminovány.
Mediální obraz ruské invaze na Ukrajinu ve vybraných českých médiích
Koubková, Dana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem ruské invaze na Ukrajinu ve vybraných českých online médiích. Cílem práce je porovnat změny formy, četnosti a prezentace konfliktu ve třech specifických časový úsecích a to: 24. února - 24 března 2022, 24. dubna - 24. května 2022, 24. července - 24. srpna 2022, tj. první, třetí a šestý měsíc invaze na Ukrajinu. Teoretická část práce se věnuje referování o válečných konfliktech, teorii mírového žurnalismu a popisu kontextu a událostí jednotlivých měsíců. V analytické části se věnuji popisu a intepretaci výsledků, kterých jsem dosáhla obsahovou analýzou. V závěru shrnuji výsledky zkoumání kvantitativní a kvalitativní metodou.
Mediální obraz referenda o přistoupení České republiky do Evropské unie
Kouklová, Kristina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální obraz referenda o přistoupení České republiky do Evropské unie se věnuje pohledu tří českých deníků na historicky první konané referendum v České republice, k němuž došlo 13. a 14. června roku 2003. Cílem práce je popsat, jak deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Právo o referendu a přistoupení České republiky k Evropské unii referovaly. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a analytickou. Teoretická část zasazuje událost do kontextu politického vývoje České republiky, popisuje integrační proces České republiky do Evropské unie, představuje referendum o přistoupení České republiky do Evropské unie a východní rozšíření Evropské unie o deset členských států. Analytická část na základě teoretických východisek prostřednictvím kombinace kvalitativní a kvantitativní analýzy sleduje, s jakými tématy bylo referendum a přistoupení České republiky do Evropské unie spojováno, jaký postoj k hlasování zkoumané deníky zastávaly a jaké argumenty pro a proti členství České republiky v Evropské unii média ve svém obsahu zmiňovala. Výsledky analýzy jsou prezentovány v závěrečné části práce.
Mediální obraz Václava Klause a Vladimíra Mečiara ve vybraném tisku z doby dělení Československa
Matějková, Kristýna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Přechod Československa na demokratický systém začala část slovenského národa vnímat jako příležitost k větší emancipaci. Tato touha přiživená některými politiky započala proces dělení státu, na jehož konci byly série setkání dvou národních premiérů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara. Občané federace bedlivě vyčkávali, jak se jejich táhlé rozhovory vyvinou. Jediným prostředníkem, který jim informace mohl pravidelně přinášet, byla média. Skrze svou důležitou roli informovat veřejnost mají však média i nezanedbatelnou moc ovlivnit, o čem lidé přemýšlí a co považují za důležité. Na veřejné mínění o rozpadu federace tak alespoň částečně mohl mít vliv způsob, jakým média pokrývala události, jež k rozchodu vedly. Tato diplomová práce nabízí pohled na to, jak vybraný tisk v roce 1992 vyobrazil hlavní osobnosti rozpadu Československa, se zaměřením na vnímání Václava Klause ve slovenských a Vladimíra Mečiara v českých periodikách.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 151 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Just, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.