|
|
Rozhodování o použití pesticidů v ovocných sadech, révě vinné, chmelu a polní zelenině na základě ekonomických prahů škodlivosti: certifikovaná metodika
Kocourek, František ; Šrámková, Anna ; Stará, Jitka ; Jursík, Miroslav ; Hamouz, Pavel ; Abrhám, Zdeněk
V metodice jsou popsány základní principy expertního systému pro rozhodování o použití fungicidů a zoocidů do vytrvalých kultur a polní zeleniny a o použití herbicidů do polních plodin, včetně polní zeleniny. Postup pro rozhodování o použití pesticidů je založen na využívání ekonomických prahů škodlivosti, zejména pro škůdce a plevele a na analýze ekonomických parametrů a zhodnocení dopadů pesticidů na životní prostředí. Jsou popsány metody stanovení křivek škodlivosti a model pro stanovení mnohorozměrného ekonomického prahu škodlivosti pro škůdce a plevele. Jsou popsány metody stanovení environmentální zátěže pro účinné látky herbicidů a pro účinné látky zoocidů a fungicidů. Jsou popsány principy modelu degradace reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a ověřeny na případových studiích herbicidů v zelenině a zoocidů a fungicidů v ovoci a zelenině.
Plný text:  PDF
|
|
|
Optimalizace regulace plevelů v porostech mrkve a salátu
Šuk, Jaromír ; Jursík, Miroslav (vedoucí práce) ; Kolářová, Michaela (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo vytvoření literárního přehledu o možnostech regulace plevelů v porostech mrkve a salátu. Experimentální část byla zaměřena na optimalizaci herbicidní regulace plevelů v porostu salátu a mrkve. Maloparcelové pokusy byly založeny v roce 2015.
Literární přehled byl zaměřen na shrnutí informací o jednotlivých zkoumaných zeleninách. Dále byla zpracována dostupná literatura v oblasti regulace plevelů v těchto zeleninách, s důrazem na mechanické a chemické (herbicidní) metody regulace. Závěrečná část literárního přehledu je věnována optimalizaci ochrany proti plevelům se zaměřením na testování herbicidních látek, které nejsou ve zkoumaných zeleninách registrovány.
V salátu se sledovala herbicidní účinnost na merlík bílý, laskavec ohnutý, bažanku roční a ježatku kuří nohu a selektivita herbicidů k plodině. V mrkvi byla sledována herbicidní účinnost na laskavec ohnutý, lilek leskloplodý, merlík bílý, ježatku kuří nohu a bažanku roční a selektivita herbicidů k plodině.
Do porostu salátu byly aplikovány herbicidní kombinace s těmito účinnými látkami: před výsadbou nebo postemergentě pendimethalin, postemergentě propyzamide, postemergentě phenmediphan, postemergentě dimethenamid a postemergentě pethoxamide. Do porostu mrkve byly aplikovány herbicidní kombinace s účinnými látkami: preemergentně aclonifen, preemergentně clomazone, preemergentně dimethenamid, preemergentně pendimethalin, postemergentně linuron a postemergentně metribuzin.
V salátu byly plevele nejlépe regulovány na variantě, kde byla použita herbicidní kombinace účinných látek pendimethalin a dimethenamid. V mrkvi byly plevele nejlépe regulovány na variantě, kde byly použity účinné látky aclonifen, clomazone a dimethenamid. Avšak po vyhodnocení fytotoxického působení na plodiny bylo u obou testovaných zelenin zjištěno největší poškození právě při použití účinné látky dimethenamid.
|
|
|
Výskyt invazního druhu miličky polabské (Eragrostis albensis) v Praze a okolí
Mikulka, Jakub ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Jursík, Miroslav (oponent)
Milička polabská (Eragrostis albensis) je považována za invazivní plevel. Jako invazivní druh označujeme druh nepůvodní na daném území, který se nekontrolovatelně šíří. Eragrostis albensis je poměrně nedávno popsaný druh, který se šíří v podél toků Labe a Vltavy. Cílem bylo nalézt lokality výskytu tohoto invazivního druhu, monitoring byl vázán především na řeku Vltavu v Praze. Výsledkem monitoringu bylo objevení několika nových lokalit, především na ruderálních místech. Počet rostlin byl na nalezených stanovištích poměrně nízký. Byla objevena lokalita s desítkami rostlin (lokalita Dvořákovo nábřeží). Invazivní druh má širokou ekologickou amplitudu, vyskytuje se především na nábřežích, přímo na břehu řeky, ale dokáže se prosadit i na silně sešlapávaných chodnících, ovlivněných suchem. Druh velmi dobře snáší narušování stanoviště, například povodně mohou výskytu tohoto druhu značně napomoci vytvořením vhodných lokalit. Dle vlastních pozorování lze konstatovat, že druh Eragrostis albensis se již stal součástí některých ruderálních stanovišť v Praze a okolí.
|
|
|
Optimalizace regulace plevelů v košťálové zelenině
Ondra, Michal ; Jursík, Miroslav (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
V roce 2015 proběhl na Demonstračním a pokusném pozemku FAPPZ ČZU v Praze-Suchdole maloparcelkový pokus. Cílem pokusu bylo získat nové poznatky o biologické účinnosti a selektivitě vybraných půdních herbicidů (metazachlor a pendimethalin) v porostu kedlubnů, především o vlivu závlahy a půdního adjuvantu Grounded na účinnost a selektivitu výše uvedených herbicidů. Testované herbicidy byly aplikovány 5 dní po výsadbě kedlubnů samostatně (v registrované dávce), v TM kombinaci a v kombinaci s půdním adjuvantem Grounded. Testovány byly dva závlahové režimy po aplikaci herbicidů (základní dávka 15 mm/ intenzivní závlaha 65 mm). V průběhu vegetace napršelo 70 mm srážek, což však bylo téměř poloviční množství oproti dlouhodobému normálu lokality. Účinnost herbicidů byla hodnocena odhadovou procentuální metodou. Hodnocena byla účinnost na lilek černý, merlík bílý a penízek rolní. Dále byla sledována fytotoxicita (vizuální poškození kedlubnů herbicidy), výnos nadzemní biomasy a hlíz, hmotnost kořenového systému, obsah glukosinolátů, vitamínu C a reziduí herbicidů v hlízách.
Účinnost herbicidu Stomp 400 SC byla oproti herbicidu Butisan 400 SC průkazně vyšší na penízek rolní a merlík bílý, přičemž vyšší intenzita závlahy zvyšovala účinnost, naopak TM kombinace obou výše uvedených herbicidů a TM kombinace s půdním adjuvantem Grounded zvyšovaly účinnost pouze neprůkazně nebo vůbec. Lilek černý byl lépe potlačen na variantách ošetřených herbicidem Butisan 400 SC oproti herbicidu Stomp 400 SC, který vykázal průkazně nižší účinnost (90 %), avšak plevel byl dostatečně regulován.
Herbicid Stomp 400 SC vykázal průkazně vyšší fytotoxicitu oproti variantám ošetřeným pouze herbicidem Butisan 400 SC, zejména na intenzivně zavlažovaných parcelách. Při hodnocení kořenového systému kedlubnů byl zaznamenán negativní vliv herbicidu Stomp 400 SC na vývoj kořenů zeleniny, přičemž nejnižší hmotnost kořenů byla zjištěna na intenzivně zavlažovaných parcelách, kde byla hmotnost kořenů o 56 % nižší oproti plečkované kontrole.
Výnosové hodnocení prokázalo, že na parcelách intenzivně zavlažovaných a ošetřených herbicidem Stomp 400 SC, kedlubny nedorostly v hlavním termínu sklizně do tržní velikosti a bylo nutné sklizeň o týden odložit. Rezidua účinné látky metazachlor (Butisan 400 SC) nebyla ve vzorcích detekována. Účinná látka pendimethalin (Stomp 400 SC) byla zjištěna ve všech analyzovaných vzorcích kedlubnů, které byly ošetřeny tímto herbicidem, avšak žádná z testovaných variant nepřekročila maximální limit reziduí pendimethalinu 0,05 mg/kg. Nejvyšší obsah vitamínu C a glukosinolátů byl zjištěn v kedlubnech, které byly silně stresovány herbicidním ošetřením Butisan 400 SC + Stomp 400 SC, naopak nejnižší obsah byl zjištěn na plečkované kontrole, rozdíly mezi variantami však nebyly statisticky průkazné.
|
host ::
RSS.