Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Nekovalentní interakce tryptofanu ve struktuře proteinu
Sokol, Albert ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Jurkiewicz, Piotr (oponent)
Dokonalá znalost nekovalentních interakcí aminokyselin uvnitř proteinové struktury je esenciální pro úplné pochopení jeho konformace, stability a funkce. Mezi všemi aminokyselinami, které obvykle tvoří protein, se tryptofan vyjímá jednak svojí vzácností, ale také velikostí postranního řetězce tvořeného indolovou skupinou. Ta je schopna zajišťovat různé typy nepostradatelných interakcí uvnitř proteinu, mezi různými polypeptidovými řetězci, ale také třeba mezi proteinem a biologickou membránou. Navíc se jedná o nejčastěji využívaný přirozený bílkovinný fluorofor. Ke studiu aminokyselinových interakcí se běžně využívají databáze vyřešených proteinových struktur, nad kterými se vytváří více či méně komplexní analýzy. Takto již byly nalezeny mnohé nekovalentní interakce, které mohou mezi tryptofanem a ostatními aminokyselinami nastávat. Většina těchto analýz se ale soustřeďuje na studium konkrétní interakce a nezabývá se prostředím tryptofanu jako celku, kde se všechny aminokyseliny vzájemně ovlivňují. Pomocí nově vytvořených postupů jsou v této práci analyzovány profily výskytu jednotlivých aminokyselin okolo indolové skupiny tryptofanu a výsledky porovnány s dostupnou literaturou. Aminokyselina, která má největší preferenci k tryptofanu, se ukázala být opět tryptofan a tyto dvojice tryptofanů jsou...
Nekovalentní interakce tryptofanu ve struktuře proteinu
Sokol, Albert ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Jurkiewicz, Piotr (oponent)
Dokonalá znalost nekovalentních interakcí aminokyselin uvnitř proteinové struktury je esenciální pro úplné pochopení jeho konformace, stability a funkce. Mezi všemi aminokyselinami, které obvykle tvoří protein, se tryptofan vyjímá jednak svojí vzácností, ale také velikostí postranního řetězce tvořeného indolovou skupinou. Ta je schopna zajišťovat různé typy nepostradatelných interakcí uvnitř proteinu, mezi různými polypeptidovými řetězci, ale také třeba mezi proteinem a biologickou membránou. Navíc se jedná o nejčastěji využívaný přirozený bílkovinný fluorofor. Ke studiu aminokyselinových interakcí se běžně využívají databáze vyřešených proteinových struktur, nad kterými se vytváří více či méně komplexní analýzy. Takto již byly nalezeny mnohé nekovalentní interakce, které mohou mezi tryptofanem a ostatními aminokyselinami nastávat. Většina těchto analýz se ale soustřeďuje na studium konkrétní interakce a nezabývá se prostředím tryptofanu jako celku, kde se všechny aminokyseliny vzájemně ovlivňují. Pomocí nově vytvořených postupů jsou v této práci analyzovány profily výskytu jednotlivých aminokyselin okolo indolové skupiny tryptofanu a výsledky porovnány s dostupnou literaturou. Aminokyselina, která má největší preferenci k tryptofanu, se ukázala být opět tryptofan a tyto dvojice tryptofanů jsou...
Vliv iontů a oxidace na hydrataci a pohyblivost modelových lipidových membrán.
Vojtíšková, Alžběta ; Jurkiewicz, Piotr (vedoucí práce) ; Michl, Martin (oponent)
Předkládaná práce navazuje na předchozí bakalářskou práci, která se zabývala vlivem monovalentních iontů na neutrální modelové membrány. V této diplomové práci byly studovány fyziologicky významnější systémy - negativně nabité modelové membrány, které představují nejlepší model vnitřních vrstev plazmatických membrán. K výzkumu hydratace a pohyblivosti v oblasti glycerolu byla použita metoda fluorescenční relaxace rozpouštědla. První studie se zabývala interakcí kationtů (Na+ , K+ , Cs+ ) a negativně nabitých lipidů - směsi POPC a POPS. Bylo zjištěno, že přítomnost kationtů v membráně vyvolá její dehydrataci a také snížení pohyblivosti hydratovaných lipidů v oblasti glycerolu. Byly pozorovány specifické efekty jednotlivých iontů, které byly v souladu s Hofmeisterovou řadou. Oxidované lipidy hrají klíčovou roli v patofyziologii mnoha nemocí. Proto byl v druhé studii zkoumán vliv oxidovaných lipidů (PazePC, PoxnoPC, PGPC, POVPC) na studovaný systém (POPC/POPS) a to v přítomnosti draselného kationtu (K+ ). Výzkum vedl k odhalení složitých interakcí mezi oxidovanými lipidy, negativně nabitými lipidy a draselnými kationty. Ve většině případů pozorujeme v přítomnosti oxidovaných lipidů vzrůst hydratace membrány a zvýšení pohyblivosti lipidů v oblasti glycerolu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.