|
|
Cide Hamete Benengeli v díle Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha
Melero Pavlíčková, Miriam ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Juračková, Pavlína (oponent)
Cílem této práce je rozbor postavy Sidiho Hameta Ibn Enheliho v díle Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha Miguela de Cervantese. Sidi Hamet se v románu objeví na začátku kapitoly IX první části a jeho vstupem do díla se interpretace celého díla komplikuje. V textu tak najednou figuruje více autorů a vypravěčů. Sidi Hamet je rozporuplnou postavou. Jde o fiktivního autora a dějepisce arabského původu, který se v díle objevuje napříč literárními úrovněmi. Postava představuje nezbytnou součást Cervantesovy metafikční hry. V práci se zaobírám především původem jména, identitou postavy a funkcí postavy v románu. Postupně představuji, v čem spočívá problematika této postavy, a rozebírám některé z interpretací, které literární kritika doposud přinesla.
|
|
|
Las Sinsombrero - zapomenuté umělkyně očima vzpomínek Conchy Méndez a Maríi Teresy León.
Bučánková, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Juračková, Pavlína (oponent)
"Jednoho dne nás, Federika, Dalího, Margaritu Manso a mě, napadlo sundat si klobouk..." Tak zní začátek citátu surrealistické malířky Marujy Mallo o drobné rebelii uskutečněné při procházce po náměstí Puerta del Sol, jež dala vzniknout pojmenování celé jedné generace umělkyň, na něž se v průběhu historie zapomnělo. Las Sinsombrero, ty bez klobouku, byly ženy tvořící ve 20. a 30. letech dvacátého století, v takzvaném Stříbrném věku španělské literatury, bok po boku svých známých mužských protějšků z Generace 27. Odkaz Marujy Mallo, Conchy Méndez, Rosy Chacel, Maríi Zambrano, Ernestiny de Champourcín, Maríi Teresy León, Josefiny de la Torre, Carmen Conde, Ángeles Santos, Margarity Manso, Maríi Blanchard či Margy Gil Roësset nalezneme nejen na poli literatury, ale také malířství, sochařství, filmu a filozofie. Tato práce se zaměřuje na dvě z jejich řad zvolené autorky, konkrétně básnířku Conchu Méndez a spisovatelku Maríu Teresu León. Dává si za cíl přiblížit tuto zapomenutou generaci za pomoci jejich vlastních vzpomínek zachycených v knize zkompletované vnučkou Conchy Méndez Palomou Ulacií Altolaguirre Concha Méndez. Memorias habladas, memorias armadas, v její básnické tvorbě a v autobiografickém díle Maríi Teresy León Memoria de la melancolía. Zaměřením se na autobiografickou literaturu se práce...
|
|
|
Jorge Guillén: Cántico a kubismus
Malánová, Lucie ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Juračková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zabývá tvorbou španělského básníka Jorgeho Guilléna a jejím vztahem ke kubismu. Ačkoliv se kubismus jako jedno z vlivných avantgardních uměleckých hnutí přímo projevoval především ve výtvarném umění a architektuře, jeho vliv na literaturu a poezii je diskutovaný i v kontextu díla Jorgeho Guilléna. Předmětem práce je proto studium Guillénovy rané tvorby a existujících paralel, které mezi ní a kubismem existují. Studované básně pochází z první edice autorovy básnické sbírky Cántico a k jejich studiu je využito přístupu fenomenologické analýzy schématických aspektů díla. Práce si klade za cíl identifikovat ve sbírce Cántico autorovy unikátní projevy i opakující se vzorce, které vytvářejí prostor pro interpretaci básní podporující estetický dojem kubismu.
|
|
|
Luis Cernuda - Melancholický básník zmítající se mezi skutečností a touhou.
Juračková, Pavlína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
Klíčová slova Cernuda - Melancholie - Generace 27 - Moderna - Avantgarda Abstrakt Práce uvažuje nad poetikou vtisknutou do sbírky La realidad y el deseo z pera španělského básníka a literárního kritika Luise Cernudy. Jmenovaná kniha obsahuje šest dílčích sbírek reflektujících postupné zrání jedné senzibility. Práce se prostřednictvím obecné úvahy o poezii dostává k Cernudově historické okolnosti představované pojmy moderna a avantgarda, které se snaží uchopit a vymezit. Následně se z širšího kontextu ubírá k okolnosti španělské k tzv. Generaci 27 a odtud k meditaci nad dílčími sbírkami. Cílem úvah je představení básníka Luise Cernudy, jenž se svou poetikou a osobním založením přibližuje velikosti evropských básníků, které si promyšleně vybírá za zdroj své inspirace. Cernudovy básně se tím jednak přimykají k tradici evropské moderní lyriky hloubající nad melancholií a smutkem, druhak se v nich setkáváme s osobitou reflexivní lyrikou uvažující nad údělem člověka obecně. Práce by se mohla stát podnětem k překladu Cernudova díla do češtiny, který českému literárnímu prostoru stále chybí.
|
|
|
Don Quijote mezi literární teorií a literární historií a mezi výklady z kontextu vnějšího a vnitřního
Juračková, Pavlína ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cervantesův Don Quijote (1605, 1615) patří k nejvýznamnějším dílům evropské literatury. Dvoudílný román se ve 20. století stal pro literární a kulturní teoretiky jedním ze základních textů, na němž postavili své teoretické studie o psaní, literatuře a kultuře obecně. Shodují se však vnější teoretické pohledy s konkrétní literární historií? Diplomová práce předkládá tři vybrané interpretace Dona Quijota (od V. Šklovského, M. Bachtina a M. Foucaulta), které jsou konfrontovány s poznatky ze španělských studií a s románem v originálu. Pohled na teoretické práce přitom nemá být prvoplánově revizionistický, ke studiím se přistupuje s vědomím dobových kontextů, v nichž vznikaly. Práce má komparativní charakter a jejím cílem je nastínit vztah mezi vnějším a vnitřním pohledem na Cervantesův román.
|
|
|
Jorge de Montemayor a Diana: pastýřský román nebo mystika?
Juračková, Pavlína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Spisovatel Jorge de Montemayor psal ve španělském 16. století. Literární historie se zajímá především o jeho poslední knihu Los siete libros de la Diana (Sedm knih o Dianě), kterou tradičně nazývá prvním pastýřským románem na Iberském poloostrově. Většina studií přitom vysvětluje knihu ze stejné perspektivy, která pracuje s velkými uměleckými epochami (renesance) a žánry (pastýřský román). Pokud se však na uvedené dílo Jorgeho de Montemayora podíváme jinou optikou, která souvisí s dobovou situací (problematika tzv. nových křesťanů, inkvizice, heterodoxní formy myšlení či cenzura knih) a která se ohlíží i na jeho předchozí texty, můžeme dílo přečíst znovu. Tato diplomová práce se pokouší uplatnit některé myšlenky vycházející z New Historicism (nový historismus) a pomocí dobových souvislostí a některých Montemayorových děl objasnit, že dílo Los siete libros de la Diana může mít mnohem blíže k duchovní cestě směrem k mystice než k následování literární šablony - pastýřského románu.
|
|
|
,,Ser alguém pé frio" nebo-li ,,Tener mala pata": dva jazyky, dvě reality, dva pohledy
Juračková, Pavlína ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Klíčová slova Portugalština, Španělština, Jazyk, Fráze, Etymologie Abstrakt Bakalářská práce hodlá zkoumat lexikální odlišnosti dvou románských jazyků - portugalštiny a španělštiny, především v rovině ustálených frází. Ačkoliv jsou tyto dva jazyky geograficky a historicky spřízněné, pokusí se práce ukázat svébytné projevy myšlení obou těchto jazyků. Bakalářská práce přitom bude obsahovat část zaměřenou teoreticky, ve které budou shrnuty poznatky z filozofie, lingvistiky a problematiky překladu spojené s vnímáním světa v jazykových hranicích, a část zaměřenou na konkrétní frazeologické výrazy interpretované pomocí etymologických slovníků.
|
|
|
Luis Cernuda - Melancholický básník zmítající se mezi skutečností a touhou.
Juračková, Pavlína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
Klíčová slova Cernuda - Melancholie - Generace 27 - Moderna - Avantgarda Abstrakt Práce uvažuje nad poetikou vtisknutou do sbírky La realidad y el deseo z pera španělského básníka a literárního kritika Luise Cernudy. Jmenovaná kniha obsahuje šest dílčích sbírek reflektujících postupné zrání jedné senzibility. Práce se prostřednictvím obecné úvahy o poezii dostává k Cernudově historické okolnosti představované pojmy moderna a avantgarda, které se snaží uchopit a vymezit. Následně se z širšího kontextu ubírá k okolnosti španělské k tzv. Generaci 27 a odtud k meditaci nad dílčími sbírkami. Cílem úvah je představení básníka Luise Cernudy, jenž se svou poetikou a osobním založením přibližuje velikosti evropských básníků, které si promyšleně vybírá za zdroj své inspirace. Cernudovy básně se tím jednak přimykají k tradici evropské moderní lyriky hloubající nad melancholií a smutkem, druhak se v nich setkáváme s osobitou reflexivní lyrikou uvažující nad údělem člověka obecně. Práce by se mohla stát podnětem k překladu Cernudova díla do češtiny, který českému literárnímu prostoru stále chybí.
|
host ::
RSS.