|
|
Měření integrity osobnosti - test konzistence odpovědí
Salzerová, Aneta ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá odpovídáním v dotaznících s konkrétním zaměřením na konzistenci odpovědí. V teoretické části je vysvětlen koncept integrity a použití testů integrity. Další kapitola je věnována věrohodnosti odpovědí, která je spjatá se zkreslením na základě sociální žádoucnosti. V rámci kapitoly je popsán vztah k dalším proměnným a validazační škály. Třetí kapitolou je reliabilita dotazníkových metod, kterou ovlivňuje styl odpovídání, stabilita v čase a konzistence odpovědí. Na závěr jsou popsány kognitivní funkce, které mohou mít vliv při vyplňování dotazníku a je představen vztah psychopatologických příznaků s odpovědmi v dotaznících. V rámci metodologické části byla v testu konzistence odpovědí primárně zkoumána míra konzistence v jednotlivých kategorích v testu konzistence odpovědí a vztah mezi testem integrity v pracovním prostředí, konzistencí a dalšími proměnnými. Za druhé byl zkoumán vztah mezi interferencí a konzistencí. Výsledky poukazují na to, že celková míra konzistence je v jednotlivých kategoriích (sociální žádoucnost, kontraproduktivní chování, neutrální informace, osobnost) různá. Nejnižší míra konzistence byla nalazena u kontraproduktivního chování, nejvyšší u neutrálních položek. Na druhém místě v celkovém míře konzistence byla sociální žádoucnost a druhá nejnižší...
|
|
|
Expresivní psaní jako terapeutická metoda
Beránková, Justýna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Cílem diplomové práce je představit expresivní psaní, jehož terapeutický potenciál objevil v 80. letech minulého století James W. Pennebaker, a blíže metodu prozkoumat ve vlastním kvalitativním výzkumu. Předkládaná práce se zabývá původem, průběhem a účinky expresivního psaní na různé aspekty života, jsou zde rozebrány podmínky, za kterých má metoda nejlepší terapeutický efekt a prostor je věnován i různým variantám intervence. Teoretickou část uzavírají teorie zabývající se fungováním expresivního psaní. Empirická část práce se věnuje kvalitativní analýze dat - devatenáct vysokoškolských studentek expresivně psalo dvacet minut čtyři po sobě jdoucí dny ve svém přirozeném prostředí do online formuláře. Kvalitativní analýza se zabývá jak obsahem, tedy tematickou analýzou, tak formou sesbíraných textů. Společnými probíranými tématy studentek byly zejména vztahy, studium a nedostatek času. Aktérky se často zabývaly svou osobností, potížemi se somatickým i duševním zdravím, rozebíraly spirituální témata a řešily svou samotu. Pomocí analýzy bylo rozlišeno pět základních způsobů psaní a několik dílčích nástrojů. Hlavní kategorie jsou následně nahlíženy skrz časovou perspektivu. Na závěr je navrženo několik aspektů, které mohly zapříčinit pozitivní účinky expresivního psaní, důraz je kladen na moment...
|
|
|
Osobnostní psychopatologie měřená alternativním modelem pro DSM-V
Barcaj, Martina ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Součástí alternativního modelu DSM-5 pro poruchy osobnosti je Osobnostní inventář pro DSM-5 (PID-5), který zkoumá 25 specifických osobnostních rysů v 5 zastřešujících doménách. Cílem práce bylo zhodnotit metodu a její klinický přínos, zejména srovnáním s metodou strukturovaného rozhovoru IPDE na výzkumném souboru N=29 psychiatricky léčených pacientů. Kvantitativní analýza výsledků obou metod poukázala na četné statisticky významné korelace mezi dimenzionálními skóry IPDE a jednotlivými rysy odpovídajících poruch dle PID-5. U shodně vymezených poruch spolu skór a jednotlivé rysy korelovaly v nadpoloviční většině. Vzhledem k celkově nízké prevalenci prokazatelných poruch osobnosti ve výzkumném souboru byla provedena i kvalitativní analýza 11 vybraných případů. Tato analýza poukázala na překryv zjištěných osobnostních rysů u obou metod v 10 z těchto 11 případů. Metody se liší v přiřazení specifické poruchy osobnosti jako diagnózy, což je však způsobeno zejména odlišným teoretickým vymezením metod. Celkově byla metoda PID-5 zhodnocena jako klinicky přínosná, se slibnou budoucností a širokou možností využití v klinické praxi. KLÍČOVÁ SLOVA poruchy osobnosti, diagnostika, PID-5, IPDE
|
|
|
Posttraumatický stres a růst u přeživších holokaustu a jejich rodin
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými dopady holocaustu na generaci přeživších i na jejich potomky. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres a trauma. Dále jsou nastíněny možné reakce jedince na silně stresující události i dotazníkové metody, jimiž lze míru traumatizace zjistit. Následně je pozornost věnována posttraumatickému růstu a to především v pojetí L. G. Calhouna a R. G. Tedeschiho, jež zahrnuje pět růstových oblastí. Krátce je zmíněna i možnost facilitování posttraumatického růstu a dotazník, který umožňuje zjistit míru rozvoje pozitivní změny po prožitém traumatu. Dále je stručně zachycena komplexita holocaustu a charakterizovány jednotlivé generace přeživších holocaustu i jejich potomků a prapotomků. Závěrem je pozornost věnována výzkumům, které se týkají mezigeneračního dopadu traumatu. Empirická část této práce se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaustu a jejich potomků. Data byla získána prostřednictvím Dotazníku posttraumatického stresu (PCL-C) a Dotazníku posttraumatického růstu (PTGI) a následně zpracována kvantitativní metodologií. Ukázalo se, ve shodě s dalšími výzkumy, že se u přeživších holocaustu a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje...
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Vliv sociální žádoucnosti na měření integrity
Křížová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
V této práci se zabývám sociální žádoucností a jejím vlivem na měření integrity. Teoretická část vymezuje základní pojmy, jakými jsou sociální žádoucnost a sociálně žádoucí odpovídání, dále pojednává o metodách, kterými lze sociální žádoucnost měřit a na závěr se zabývá podvodným chováním ve vztahu k odpovídání v psychologických vyšetřeních za použití dotazníků. Cílem mého snažení je zjistit, do jaké míry sociální žádoucnost ovlivňuje odpovídání respondentů v baterii dotazníků Integrita v pracovním prostředí vyvinuté v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ). K tomuto účelu byl proveden experiment, kdy byla baterie předložena respondentům (N = 100) ve třech scénářích, které se lišily mírou simulace. Skupiny a následné přiřazení konkrétního scénáře byly vytvořeny náhodně. Výsledky skupin s odlišnými scénáři jsou následně porovnány. Na základě toho bylo ověřeno, že sociální žádoucnost má vliv na měření integrity pomocí dotazníkové baterie Integrita v pracovním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA sociální žádoucnost, zkreslení odpovídání, předstírání, testování, integrita
|
|
|
Inhibiční kontrola u obsedantně-kompulzivní poruchy
Francová, Anna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Schopnost inhibice odpovědi řadíme mezi exekutivní funkce, které lze definovat jako soubor vyšších kognitivních procesů lokalizovaných zejména v oblasti frontálně- subkortikálních okruhů. Jelikož hlavní symptomy obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) se zdají být v souvislosti s neschopností inhibovat určité podněty, dalo by se předpokládat, že inhibice odpovědi bude u pacientů narušena. Výzkumy zaměřující se na toto téma přinášejí spíše variabilní výsledky. V našem výzkumu jsme se u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou zaměřovali na dvě oblasti inhibice odpovědi - na hodnocení behaviorální inhibice, která obecně zahrnuje kontrolu nad chováním (např. kontrolu impulzů), a na hodnocení kognitivní interference (neboli kognitivního zpracování konfliktní informace), která bývá považována za kognitivní složku inhibice a souvisí více s kontrolou nad vnitřními kognitivními procesy nebo obsahy. V první části našeho výzkumu jsme ověřovali hypotézu, zda platí, že větší závažnost obsesí je spojena s mírou narušení schopnosti kognitivní interference, zatímco závažnost kompulzí koreluje s mírou narušení výkonu v testech měřících behaviorální inhibici. Druhým cílem výzkumu bylo objasnění, zda se schopnost inhibice odpovědi liší mezi pacienty podle převažujícího obsahu symptomů. V našem výzkumu jsme konkrétně...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.