Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úvahy o globálním řádu po skončení studené války: perspektiva Francise Fukuyamy a Samuela P. Huntingtona
Jurásek, Miroslav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent)
Doba po skončení studené války byla velmi nejistá. Pro správné rozhodování politici museli zvažovat celou řadu scénářů predikujících možné globální trendy. Většinu těchto vizí globálního uspořádání je možné klasifikovat ve smyslu řád a anarchie. Na začátku 90. let minulého století vyšly dvě celosvětově známé knihy "Konec dějin a poslední člověk" od Francise Fukuyamy a "Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu" od Samuela P. Huntingtona, které velmi dobře zapadají do koloritu těchto úvah. Provokativní a kontroverzní teorie konec historie a střet civilizací byly mnohými odborníky kritizovány a empiricky zpochybňovány. Na druhé straně jiní je používali jako teoretická východiska pro své další analýzy. Tato disertační práce je příspěvkem do diskuse mezi odpůrci a příznivci obou teorií, když zkoumá predikční potenciál (neboli prediktabilitu) obou teorií. S využitím metodologických teoretických programů Imreho Lakatose je argumentováno, že obě teorie jsou ještě i dnes platné, protože podstata teoretických programů (neboli tvrdé jádro ve smyslu Lakatosovy metodologie) nebyla dosud vyvrácena. Zároveň obecnost tohoto jádra rovněž určuje specifické rysy a charakter obou teorií. Z tohoto důvodu jsou pro praktický význam obou teorií významnější jiné faktory, které jsou součástí tzv. vnější historie vědy. Obě teorie sice naplňují kritéria tzv. silné ideje (schopné se prosadit v praxi), které navrhl J. Mehta, přesto je možné konstatovat, že teorie střet civilizací je v tomto ohledu ještě silnější. Zvláštní povaha obou teorií je také ilustrována ve dvou případových studiích o Unii jihoamerických národů a Šanghajské organizaci pro spolupráci. Nejdříve je zdůvodněn výběr těchto případových studií, následně jsou v rámci Lakatosovy metodologie identifikovány a vysvětleny teoretické anomálie. Vzhledem k tomu, že nebyly u těchto integračních uskupení nalezeny anomálie, které by v rámci teorií konec historie a střet civilizací neměly vysvětlení, je i současnou praxí potvrzena aktuálnost zkoumaných teorií. Případové studie rovněž pomáhají lépe pochopit interpretační možnosti obou teorií.
The Foreign Relations of Argentina with the EU and the US
Baloghová, Andrea ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Jurásek, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je zjistit, které jsou prioritní oblasti spolupráce mezi Argentinou a USA a Argentinou a EU a následně je porovnat. Kriterii tohoto porovnávání je identičnost nebo neidentičnost v případě vztahů mezi USA a EU, důležitost jednotlivých vztahů pro Argentinu (objevování se v jejích principech zahraniční politiky) a příčiny tohoto významu, a napokon předpokládané trendy do budoucna. Je poskytnut stručný přehled vztahů Argentiny s oběma celky a stručná charakteristika hlavních oblastí vztahů, včetne jejích hlavních programových dokumentů a smluv.
Diplomaté v Německu
Pastrňáková, Zuzana ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Jurásek, Miroslav (oponent)
Diplomatické a konzulární právo je neoddělitelnou součástí mezinárodního práva. Jeho vývoj probíhal po celá staletí. Nejkomplexnější právní úpravou jsou dvě úmluvy -- Vídeňská úmluva o diplomatických stycích a Vídeňská úmluva o konzulárních stycích. Ve své práci se zaměřím na Německo a aplikaci těchto úmluv v praxi, čili na výsady a imunity cizích diplomatů na území Německa a jejich specifika. Dále se budu zabývat německými diplomatickými a konzulárními úředníky v zahraničí.

Viz též: podobná jména autorů
2 Jurásek, Matěj
1 Jurášek, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.