|
|
Za zrkadlom slovenskej identity
Juráš, Ján ; Topolčanská, Maria (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Ostáva ešte problematika kolektívnej identity v rukách spoločnosti a inštitúcií, alebo sa nekontrolovane, ako tržná komodita, stáva obeťou ekonomického oportunizmu a rastúceho nacionalizmu? Aky odkaz smerujúci k seba-identifkácií generuje dnešné Slovensko? Na jednej strane sa nachádzame v období historicky najvyššej ekonomickej prosperity, na strane druhej však nevytvárame prostredie, ktoré by nám pomáhalo v sebaidentifkácií. Ikonami dnešnych miest sa s despotickou sebaistotou stali komerčné objekty. Tie verejné sa s pod zámienkou fnančnej “optimalizácie” stávajú homogénnymi kulisami. Ideové a fyzické prostredie vzdelávacích a kultúrnych inštitúcií trpí v porovnaní s európskym priemerom podfnancovaním. Snahy vymaniť sa z provnincionalizmu 90-tych rokov a redefnovať spoločenské sebavedomie sme odstavili v novych podzemnych garážach pod Bratislavskym hradom. Práca je kritickou úvahou nad slovenskou politikou v kontexte vzdelávania a kultúry. Stavia k sebe zdanlivo nesúrodú vedu a voľné umenie a ich spojením sa snaží vytvoriť nové prostredie pre kritickú spoločenskú sebarefexiu. Cielom práce je návrh novej budovy Slovenskej akadémie vied obohatenej o sekundárne funkcie.
|
|
| |
|
|
SDEU jako politický aktér při ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv: soudní aktivismus v rozsudku Achmea
Juráš, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Problematika role a funkce Soudního dvora Evropské unie je již poměrně dlouhou dobu předmětem zájmu akademické debaty. V posledních letech se řada nových studií začala zabývat soudním aktivismem neboli procesem judicializace politiky EU. Tento termín označuje proces, kdy Soudní dvůr právo nejenom interpretuje, ale přímo ho vytváří a stává se tak plnohodnotným aktérem v legislativním a institucionálním rámci EU. Práce kombinuje problematiku soudního aktivismu s problematikou mezinárodní ochrany investic v EU, neboť právě v oblasti ochrany investic se Soudní dvůr EU stal klíčovým aktérem v procesu ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv mezi členskými státy EU. Soudní dvůr svým rozsudkem v případu Achmea rozhodl o rozporu těchto smluv s právním řádem EU a investiční arbitráže iniciované na základě těchto smluv mohou narušit autonomní postavení Soudního dvora jako jediné instituce mající monopol na výklad práva EU. Práce se také zabývá mírou soudního aktivismu, jakou Dvůr projevil právě v rozsudku Achmea, na němž také ilustruje dosavadní stav bádání a odbornou debatu v této věci. Také je představena pozice všech aktérů této debaty a náhledy právní a politologické. Práce představuje ucelený a interdisciplinární přehled problematiky soudního aktivismu ve vztahu k problematice ochrany investic...
|
|
|
Third Party funding in international investment arbitration
Juráš, Jan ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
1 Financovaní třetí stranou v mezinárodní investiční arbitráži ABSTRAKT Financování třetí stranou v mezinárodní investiční arbitráži je poměrně nový, nicméně rychle se rozvíjející fenomén, který však kromě řady pozitivních aspektů přináší i velké množství rizik a hrozeb, které mohou narušit celý systém řešení sporů mezi investory a státy. Systém mezinárodních investičních arbitráží čelí v posledních letech kritice, podle které je systém nevyvážený a zvýhodňuje mezinárodní investory. Pokud by se v tomto systému začalo více prosazovat financování třetí stranou, mohlo by to tento už tak dost křehký a nevyvážený systém ještě více narušit. Tradičně se financování třetí stranou používalo jako prostředek k dosažení spravedlnosti v případech, kdy se vnější strana, která nebyla nijak ve sporu angažovaná, rozhodla poskytnout jedné ze stran finanční prostředky k tomu, aby se mohl domáhat nezávislého přezkumu právního problému. Mezinárodní investiční arbitráže se staly v posledních letech velmi nákladné, a tudíž se financování třetí stranou zdálo jako vhodný nástroj k pomoci středně velkým investorům, které hostitelský stát v rozporu s mezinárodní investiční dohodou poškodil. Nicméně zejména po finanční krizi roku 2008 se z financování třetí stranou v mezinárodní arbitráži stal velmi lukrativní a výnosný obchodní...
|
|
| |
|
|
Za zrkadlom slovenskej identity
Juráš, Ján ; Topolčanská, Maria (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Ostáva ešte problematika kolektívnej identity v rukách spoločnosti a inštitúcií, alebo sa nekontrolovane, ako tržná komodita, stáva obeťou ekonomického oportunizmu a rastúceho nacionalizmu? Aky odkaz smerujúci k seba-identifkácií generuje dnešné Slovensko? Na jednej strane sa nachádzame v období historicky najvyššej ekonomickej prosperity, na strane druhej však nevytvárame prostredie, ktoré by nám pomáhalo v sebaidentifkácií. Ikonami dnešnych miest sa s despotickou sebaistotou stali komerčné objekty. Tie verejné sa s pod zámienkou fnančnej “optimalizácie” stávajú homogénnymi kulisami. Ideové a fyzické prostredie vzdelávacích a kultúrnych inštitúcií trpí v porovnaní s európskym priemerom podfnancovaním. Snahy vymaniť sa z provnincionalizmu 90-tych rokov a redefnovať spoločenské sebavedomie sme odstavili v novych podzemnych garážach pod Bratislavskym hradom. Práca je kritickou úvahou nad slovenskou politikou v kontexte vzdelávania a kultúry. Stavia k sebe zdanlivo nesúrodú vedu a voľné umenie a ich spojením sa snaží vytvoriť nové prostredie pre kritickú spoločenskú sebarefexiu. Cielom práce je návrh novej budovy Slovenskej akadémie vied obohatenej o sekundárne funkcie.
|
|
| |
|
|
Vesnická sídla jako biocentra. Využití mapování rostlin pro hodnocení biodiverzity.
JURÁŠ, Jan
Vesnická sídla jsou významným prvkem kulturní krajiny. Díky své rozmanitosti zde často hrají roli biocenter a umožňují existenci široké škály rostlinných druhů, které by se na jiných místech a v jiných podmínkách mohly vyskytovat jen velmi těžko. V současné době však dochází pod vlivem nešetrného hospodaření k potlačení typického venkovského rázu a k zániku některých druhů. Tato práce byla zaměřena na průzkum flóry třech vesnických sídel na Volyňsku v okrese Strakonice. Spektrum zjištěných druhů se lišilo na základě mnohých faktorů, kterými byly například poloha lokality, abiotické faktory nebo způsob hospodaření. Dalším předmětem zájmu byl výskyt nepůvodních, resp. invazivních druhů a také druhů chráněných. Na základě těchto výsledků je možno říci, že vesnická sídla jsou v monotónní zemědělské krajině významným biotopem, který je třeba chránit.
|
host ::
RSS.