|
|
Ideová rada pro péči o pomníky, památníky a pamětní desky v Československu v letech 1955-1989
Hartmannová, Johana ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Tématem této diplomové práce je činnost a fungování Ideové rady pro péči o pomníky, památníky a pamětní desky, která působila v Československu v druhé polovině 20. století. Ideová rada se zabývala velkým množstvím pomníků či památníků, jejich úpravou a výstavbou, určovala jejich prioritu a naopak, a sama přitom prošla dynamickým vývojem. Cílem práce je tak postihnout ideová a ideologická východiska, samotné fungování a vnitřní záležitosti Ideové rady, náplň její činnosti, a následně toto působení a vliv ukázat na konkrétních příkladech. Stěžejním pramenem pro tuto práci jsou archivní materiály z Národního archivu ČR dokumentující činnost a chod Ideové rady.
|
|
|
Současný život zelovských Čechů na území České republiky
Kučerová, Barbara ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Bakalářská práce Současný život zelovských Čechů na území České republiky si klade za cíl zachytit poreemigrační život skupiny navrátilců ze Zelova v Polsku (polsky Zelów). Věnuje se proměnám kolektivní identity po tzv. druhé reemigraci, jež probíhala po druhé světové válce. Je založena na terénním výzkumu uskutečněném v říjnu 2011 - únoru 2012 mezi zelovskými reemigranty a jejich potomky v devíti protestantských sborech v Čechách a na Moravě. Výzkum probíhal formou rozhovorů a pozorování v jednotlivých sborech, další technikou výzkumu byl dotazník. Zelovští Češi zakládali svou identitu na spojení náboženského a etnickojazykového vědomí (do Zelova se dostali v roce 1803 ze Slezska, do nějž přišli ve vlně náboženské emigrace ve 40. letech 18. století). Práce přibližuje historii náboženské emigrace a českého Zelova. Práce dále zachycuje, jak se identita zelovských Čechů měnila po reemigraci, jaký vliv na tyto proměny měl komunistitcký režim a prostředí, do nějž zelovští Češi přišli a jak velký je jejich opětovný zájem o zelovské tradice doložitelný založením o. s. Exulant a sjezdy a konferencemi věnovanými Zelovu po revoluci v roce 1989.
|
|
| |
|
|
Motivy a formy cestování
Fraňková, Soňa ; Půtová, Barbora (oponent) ; Junek, Marek (oponent)
Motivy a formy cestování, Fraňková Soňa Autorka ve své práci analyzuje základní motivy, které vedou k cestování a následně podrobněji představuje jeho čtyři institucionalizované formy, kterými se vydávání do světa realizuje. Za motivy považuje únik, poučení a potřebu. Formy jsou pak představeny jako způsoby realizace těchto motivů. Jako první ze svébytných způsobů cestování je přiblíženo poutnictví, a jeho cesty za posvátnem , druhou formou je romantické tuláctví, které je řešením vydávání se mimo domov člověka romantismu, vandrování je třetím způsobem, kterým byla realizována potřeba, únik i poučení a konečně variantou poslední je turistika. Všechny uvedené formy jsou představeny s ohledem na jejich historický vývoj a specifika, která k nim neodmyslitelně patří. Nedílnou součástí práce je zároveň komparace uvedených forem s důrazem na jejich vzájemné ovlivňování.
|
|
|
Lexikální aspekty česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození
Dušková, Aneta ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Práce se zaměřuje na otázku česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození, s koncentrací na problematiku lexikálních shod a diferencí a průmět dobového jazykového kontaktu do textů a lexikografických prací v českém prostředí. Jádrem bakalářské práce je kulturně společenský kontext díla Viléma Dušana Lambla, okolnosti vzniku a analýza jeho Slovníčka Slovenského, publikovaného v roce 1848 v Časopise Českého museum. Lamblův slovníček, kterému doposud nebyla věnována speciální lingvistická pozornost, představuje jeden z prvních lexikografických pokusů o lexikální konfrontaci slovenštiny a češtiny. Klíčová slova: česko-slovenské jazykové vztahy, lexikální konfrontace, česko-slovenská lexikografie, národní obrození, Vilém Dušan Lambl
|
|
|
Městské muzeum v Příbrami v letech 1886-1944
Toman, Martin ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Tato práce má za cíl vylíčit historický vývoj Městského muzea v Příbrami od doby jeho vzniku koncem 19. století až do jeho dočasného uzavření během okupace za 2. světové války. Reaguje tak na současnou absenci existence monografie, která by proces vzniku a následného fungování muzea v Příbrami jakkoliv přibližovala. Práce se zabývá tedy vznikem a následným více než padesátiletým působením muzea v Příbrami, důraz je kladen na proces založení instituce a problémy s ním spojené, dále pak na její muzejní, vědeckou, sbírkotvornou a popularizační činnost. Jsou zde popsány klíčové události provázející vývoj muzea v dotčeném období, jisté pozornosti se dostává také zakladateli a dlouholetému správci sbírek Městského muzea v Příbrami Ladislavu Malému, který této instituci věnoval prakticky celý svůj život. Nakonec bude zhodnocena činnost a působení muzea v horním městě Příbram od roku 1886 až do roku 1944.
|
|
|
Zavádění nové legislativy v oblasti kulturního dědictví do československých muzeí po druhé světové válce na příkladu muzeí v Písku a Českých Budějovicích
Hlídek, Jakub ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Předkládaná práce se primárně zabývá vlivem zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích a obdobných zákonů platných pro slovenskou část republiky na fungování československých muzeí. Vliv těchto právních předpisů je zkoumán na příkladech muzeí v Písku a Českých Budějovicích, neboť se jedná o typické zástupce vlastivědných muzeí okresní, resp. krajské úrovně. Práce analyzuje především tzv. kulturně-osvětovou činnost muzeí, soustředí se i na sbírkotvornou činnost, personální obsazení a finanční zajištění muzeí. Sekundárním cílem práce je nastínit vývoj československé památkové péče a muzejnictví po konci druhé světové války.
|
|
|
Sázavský klášter jako místo paměti: analýza místa i prezentace dějin
Svobodová, Tereza ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Cílem bakalářské práce je na základě pramenů předložit pohled na Sázavský klášter v kontextu místa paměti, zejména analýzou jeho dosavadní historické role a podoby expozice, definovat zároveň charakter chybějících témat jeho historie, včetně praktického návrhu instalace, kdy se jedná o historicky opomíjenou kapitolu. Základem práce je historie Sázavského kláštera a význam místa paměti. Zaměří se na přitom na teorii i praxi tvorby instalace, a to formou popisu a analýzy současné expozice o slovanské vzdělanosti, která Sázavský klášter obývá již od roku 1983. Představí také formu vystavování v ostatních benediktinských klášterech a okrajově i klášterech jiných řádů. Součástí další části bude téma opomíjených kapitol z dějin, včetně praktického návrhu. Práce tak obsáhne jak metodologickou část v oblasti paměťových studií a dějin konkrétního místa, tak i praktickou část originálního návrhu, to vše nutně opřené o práci s prameny a literaturou. Klíčová slova: klášter, mnich, benediktini, paměť, Sázava, instalace, baroko
|
|
|
Sázavský klášter jako místo paměti: analýza místa i prezentace dějin
Svobodová, Tereza ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Cílem bakalářské práce je na základě pramenů předložit pohled na Sázavský klášter v kontextu místa paměti, zejména analýzou jeho dosavadní historické role a podoby expozice, definovat zároveň charakter chybějících témat jeho historie, včetně praktického návrhu prezentace, kdy se jedná o historicky opomíjenou kapitolu. Základ práce se zpracuje historii Sázavského kláštera, dějiny vystavování a význam místa paměti. Zaměří se na přitom na teorii i praxi tvorby instalace, a to formou kritické analýzy současné expozice o slovanské vzdělanosti, která Sázavský klášter obývá již od roku 1983. Součástí další části bude téma opomíjených kapitol z dějin, včetně praktického návrhu. Práce tak obsáhne jak metodologickou část v oblasti paměťových studií a dějin konkrétního místa, tak i praktickou část originálního návrhu, to vše nutně opřené o práci s prameny a literaturou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reflection of Slovak national revival in dramas (1830-1875)
Fottová, Jana ; Junek, Marek (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Prelom 18. a 19. storočia sa nesie v duchu osvietenstva a formovania národov, ktoré si začali uvedomovať potrebu vlastnej identity. Patrili k nim aj Slováci a ich národné obrodenie, ktoré si v prvej kapitole bližšie priblížime. V druhej a tretej kapitole sa budeme venovať a analyzovať diela dvoch autorov, Jána Chalupku a Jána Palárika, v rovine historických a spoločenských pomerov a udalostí danej doby. V závere zhrnieme výsledky našej analýzy a porovnáme skrz nami skúmaných diel tvorbu autorov a najmä dopad udalostí danej doby na spoločnosť a život ľudí. Cieľom diplomovej práce je reflektovať vývoj slovenského národného hnutia a život slovenskej spoločnosti skrz dramatické diela danej doby.
|
host ::
RSS.