|
|
Analýza životního smyslu jako determinantu well-beingu studentů pedagogické fakulty
Julišová, Adéla ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce vychází z konceptů pozitivní psychologie a zabývá se tématem well- beingu. Přístupy pozitivní psychologie i stručný vývoj tohoto psychologického směru jsou stejně jako koncept well-beingu představeny v první části práce. Kromě Harvardského přístupu k well-beingu je věnována pozornost zejména nové teorii well-beingu, kterou vytvořil Martin Seligman a rozšířili Scott I. Donaldson a Stewart I. Donaldson. Konkrétně se tato diplomová práce dále zaměřuje na well-being specifické skupiny, kterou jsou vysokoškolští studenti. Právě u nich je analyzována nejen celková spokojenost se životem, ale především oblast smyslu v životě, který je hlavním tématem této práce. Výzkumná část vychází z dotazníkového šetření zaměřeného na well-being studentů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, které proběhlo na přelomu roku 2022 a 2023 v rámci celouniverzitního výzkumu zaměřeného na well-being studentů (Kočí, 2023). Z analýzy získaných dat vyplývá úzké propojení mezi celkovým subjektivním well-beingem a oblastí smyslu v životě, přičemž platí, že čím více smysluplnosti studenti ve svém životě nacházejí, tím jsou celkově spokojenější. Studenti pedagogické fakulty spatřují nejvíce smyslu v tom být tu pro druhé (serving others). Při porovnání oblasti smyslu a studijních výsledků výzkum potvrzuje, že...
|
|
|
Domov odpočinku v Rozsochatci 1952-1956
Julišová, Adéla ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce je mikrohistorickou sondou do oblasti regionálních dějin. Zkoumá fungování státního ústavního zařízení sociální péče - Domova odpočinku v obci Rozsochatec, kde bylo mezi lety 1952-1956 pečováno o staré a nesamostatné osoby personálem, který tvořily řeholnice z Kongregace sester Nejsvětější Svátosti a několik civilních pomocnic. Dále byl každodenní život formován přítomností římskokatolického kněze, i neustálým dohledem okresního církevního tajemníka. Hlavním záměrem této práce je vhled do dějin každodennosti tohoto specifického sociálního zařízení - zkoumána je lékařská i ošetřovatelská péče, zásobování, stravování, hygiena i úklid prostor a v neposlední řadě volný čas, duchovní a politický život uvnitř Domova. Kromě toho se práce zabývá jednotlivými aktéry (sociálními skupinami) a zámeckou budovou v obci Rozsochatec, ve které byl ústav umístěn. Přibližuje dále vztah socialistického státu k řeholnicím po roce 1948 a charakterizuje zkoumané řeholní společenství. Práce je založená na terénním archivním a orálně-historickém výzkumu a přináší vhled do doby 50. let na pozadí ustavující se státní sociální péče. Klíčová slova: Domov odpočinku, sociální péče, mikrohistorie, dějiny každodennosti
|
|
|
The portrayal of post-war Germany in the novel District court by Ursula Krechel
Julišová, Adéla ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá románem Zemský soud (Landgericht) současné německé spisovatelky Ursuly Krechelové, která v tomto díle představuje osud jedné německé rodiny v období od 30. do 70. let 20. století. Fakt, že otec má židovský původ fatálně ovlivní osud všech členů rodiny. Přestože je románový příběh fiktivní, jeho historické pozadí je reálné a doložené autentickým materiálem, ze kterého autorka v románu často cituje. První část práce představuje autorku a její tvorbu, analyzuje název díla, časové roviny, místa, styl vyprávění, jazykové prostředky a kompozici. Následuje shrnutí příběhu, charakteristika hlavních postav a nastínění jejich osudů. Dále se věnuje důležitým tématům v románu - problematice partnerství, rozkladu rodiny a ztrátě identity. Výsledkem práce je analýza tohoto literárního díla, které odpovídá na výzkumnou otázku, jak je v románu Zemský soud ztvárněno poválečné Německo. Autorka kriticky zobrazuje poválečný vývoj v Německu. Kromě fatálních důsledků války na všechny členy rodiny, kterou se po válce nepodaří už nikdy spojit, zobrazuje nepravosti, které se lidem vracejícím se z exilu v poválečném Německu děly. V rovině poválečného vývoje Německa naráží autorka na velké deficity v souvislosti s vyrovnáváním se s nacistickou minulostí a holokaustem. Průběh...
|
|
|
Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze
Julišová, Adéla ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá křesťanským spolkem Sdružení Ackermann- Gemeinde, které vzniklo jako samostatná organizace v Praze v prosinci 1998. Navázalo na tradici sudetoněmecké Ackermann-Gemeinde a začalo působit na poli česko-německých vztahů. Zvolené téma je důležité především z toho důvodu, že této organizaci nebyl až doposud věnován odborný zájem, a proto o ní nejsou zmínky v sekundární literatuře. Při zpracování bylo čerpáno hlavně z primárních pramenů. V první části je nastíněn historický vývoj česko-německých vztahů z perspektivy katolické církve ve 20. století, následně popsán vznik a fungování Ackermann-Gemeinde v Německu, založené odsunutými Němci v roce 1946, včetně jejích dvou poboček v Římě a v Praze. V druhé části je sledována existence Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze od příprav vzniku, přes rozbor stanov až po významné osobnosti, které se do činnosti spolku zapojily. Specifická pozice a důležitost této organizace ve sbližování mezi Čechy a Němci je dokládána na pořádaných akcích a projektech, které cílí na různé věkové kategorie, zájemce o zmíněná témata a v neposlední řadě křesťany. Celá práce je zpracovaná chronologicky a zodpovídá na otázky, jaký typ akcí v činnosti Sdružení Ackermann-Gemeinde převažuje, v kterých krajích a s jakou četností pořádá své projekty....
|
host ::
RSS.