Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv morfometrických a mikrostrukturálních charakteristik na rozklad ulit plžů v lesních ekosystémech
Říhová, Dagmar ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Rozklad schránek suchozemských plžů je komplexní proces, na kterém se podílí množství činitelů a vlivů, včetně vlastností schránek samotných. Důležitá je především velikost ulity, se kterou je svázán průběh i rychlost rozkladu. Posmrtné změny začínají ztrátou původního zbarvení a u průhledných druhů zakalováním stěny schránky. Následně dochází k narušení periostraka a rozpouštění vápenatých vrstev. Tato posloupnost však v případě některých malých druhů (např. Columella aspera, Nesovitrea hammonis) může být obrácena. Živočichové mechanicky ničí prázdné schránky, huminové kyseliny ze substrátu způsobují jejich obarvování. Na povrchu schránek vyrůstají houbová mycelia či kolonie bakterií r. Streptomyces. Na rozkladu se rovněž podílí kořeny rostlin. Zatímco velké schránky se rozkládají způsobem periostrakum nejprve, periostrakum malých ulit vytrvává i po rozpouštění ostraka. Jev je způsoben vysokou odolností periostraka malých druhů. V případě velkých schránek má periostrakum především stavební funkci při tvorbě schránky a již za života plže někdy oprýskává. Pro malé druhy představuje důležitou součást schránky, která zvyšuje její odolnost, což se rovněž projevuje odlišným průběhem rozkladu. Velikost schránky ovlivňuje především rychlost rozkladu: malé schránky mizí velmi rychle, v závislosti na typu...
Fylogenetický a ekologický vliv na mikrostruktury schránek měkkýšů
Nedvědová, Jana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Simon, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o mikrostrukturách schránek měkkýšů. Cílem bylo přehledné uvedení jednotlivých typů mikrostruktur pro konkrétní zástupce z různých prostředí, a také získání co možná nejvíce informací o ekologii těchto živočichů. Úvodní část práce shrnuje základní informace o stavbě schránek měkkýšů. Následuje kapitola s přehledem druhů mikrostruktur, které se u zkoumaných měkkýšů vyskytují. Další část se zabývá zastoupením mikrostruktur schránek jednotlivých druhů v terestrickém, sladkovodním a mořském prostředí. Podrobněji byl zmíněn vliv teplotních změn na mikrostrukturu ulity V. viviparus, výskyt vateritu u C. fluminea, extrémní prostředí hydrotermálních průduchů a studených vývěrů a také extrémní teploty na skalnatých pobřežích. V další kapitole jsou skupiny příbuzných měkkýšů porovnány z pohledu ekologie za účelem zjištění, zda je výskyt mikrostruktur v určité skupině dán příbuzností těchto živočichů, anebo jestli je možné, aby ke změnám mikrostruktur docházelo v závislosti na jejich rozdílné ekologii. Klíčová slova: mikrostruktury, schránky měkkýšů, vliv fylogeneze, vliv ekologie, uhličitan vápenatý, měkkýši, plži, mlži
Kvartérní měkkýši Blanského lesa
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Bohatá měkkýší společenstva zachovaná ve fosiliferním sedimentu Blanského lesa poskytla svědectví o pozdním glaciálu a holocénu v této oblasti, která je jednou z faunisticky nejprobádanějších ve střední Evropě. Nálezy kvartérní fauny v jižních Čechách jsou velmi vzácné, proto jsou tyto dva půdní profily nedaleko Českého Krumlova tak důležité pro pochopení postglaciálního vývoje střední Evropy. Sukcese ukázaly velmi rychlý nástup lesních druhů, které od boreálu do subboreálu dominovaly na obou lokalitách. Rozvoj lesa v klimatickém optimu holocénu dosáhl maxima díky absenci neolitického člověka. Stepní druhy téměř úplně vymizely během tohoto období. Mladoholocenní vývoj je zde spojen s úbytkem lesa na jedné lokalitě a odlesněním na druhé lokalitě, což je pravděpodobně dáno kombinací poklesu vlhkosti a lidské činnosti. Profily také zachytily řadu druhů kolonizujících střední Evropu z jihu. Některé se zde objevují mnohem dříve, než bylo očekáváno.
Vývoj přírodního prostředí Českého krasu v holocénu na podkladě malakostratigrafických analýz
Hlaváč, Jaroslav ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent) ; Kovanda, Jiří (oponent)
Introduction The faunal response to crimatic- and vegetal change during the HolocenelPostglacial) is known in far. r.t. a.ti'r,' although the information issufficient ťor certain amongst invertebrates f::'lť ^* ."*uT' regions. Molluscs are unusual potentrally be ","o t3"'i3;.::"'::;:.T *;:Í..Ti:,T$#T:j, ""*Ípalaeoenvironmental questions. rne mosi vatuable sequeň",?i^oliiou,rythose that are continuous' cover long periods of time and furnish fossilassemblages that faithfulty reflect tn.li"i"g ""mmunities, from whicrr trrey''r ere derived. Relatively few deposits "onřuini.'g molluscs fulfill all these :HÍ:^ but calcareous tufa áeposits ;;;^ thes. ..qui,"-.n;; ]; i".g" The czech Karst' formed by pareozoic limestone and rocated in the centrarpart of Bohemia between |.tl ana zaliě, is an area with numerousieposits of calcareous tufa. In this karst area about 70 localities are know "rhere calcareous tufa precipitates or was deposited in the past. (Kovanda]971: Ložek 1992;Kaď1ecoia a Žat, rqďsl. '"" Purpose of dissertation The purpose of submitted work is to give the characteristicpaleoenvironmental development of selected io"uiiti", in the Czech řarst'and to complete existing- knowledge utout it. environmentar developmentrn this karst area during Holocene p"eriod- --'- rnls worl( comes from data acquired from a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Juričková, Lenka
3 Juřičková, L.
1 Juříčková, Ladislava
3 Juříčková, Lenka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.