Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Funkční role HIF-1 signální dráhy v diabetické nefropatii
Nepomucká, Kateřina ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent)
Diabetická nefropatie (DN) je jednou z nejčastějších příčin terminálního selhání ledvin, rozvíjí se u více než 10% diabetiků. Hyperglykemie v tkáních vede k aktivaci alternativních drah metabolizmu glukosy (glykace, aktivace proteinkinasy C a polyolová dráha). Vlivem těchto biochemických odchylek dochází v tkáních k rozvoji hypoxie a ke zvyšování oxidačního stresu tvorbou reaktivních forem kyslíku (ROS). Odpověď buňky na hypoxii je řízena hypoxií-indukovaným faktorem 1 (HIF1), který se podílí na regulaci více než 800 genů. Cílové molekuly HIF1 dráhy se účastní celé řady fyziologických i patologických procesů, např. angiogeneze, energetického metabolizmu, regulace pH, apoptózy, migrace a proliferace. Vznik DN je spojen s patologickou remodelací tkáně procesem epiteliálně- mezenchymální tranzice (EMT) a rozvojem zánětu. Na regulaci klíčových molekul těchto patologických procesů se významně podílí také HIF1 transkripční faktor. V patologické remodelaci tkání reguluje expresi TGFβ1, CTGF, SOX9 a při rozvoji zánětu reguluje VEGFA a AngII. Přesto role HIF1 signalizace v rozvoji DN není dosud plně objasněna. Tato diplomová práce se zabývá hodnocením funkční role HIF1 signální dráhy při rozvoji DN s využitím heterozygotního mutanta s delecí Hif1α. Vlivem částečné delece Hif1α a působením diabetického...
Effect of estrogens and endocrine distruptors on mammalian sperm in vitro and male reproductive parameters in vivo
Děd, Lukáš ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Souhrn Endokrinní systém představuje jeden z nejvýznamnějších regulačních systémů v organismu člověka a živočichů, který přímo či nepřímo ovlivňuje takřka všechny fysiologické procesy. Hlavním regulačním prvkem endokrinního systému jsou hormony a jejich správná a vysoce regulovaná aktivita je základem pro úspěšnou tvorbu pohlavních buněk, oplodnění a s ním související fysiologické procesy, vývoj zárodku, zahájení puberty a tvorbu potomstva. Estrogeny jsou v obecné rovině pokládány za především samičí hormony, zároveň však vzrůstá množství poznatků o jejich důležité roli při regulaci samčí reprodukce. Jedním z nejdůležitějších poznatků v tomto směru je zjištění, že myší samci s cíleně porušenou funkcí estrogenního receptoru alfa jsou neplodní. Estrogeny a estrogenní receptory jsou také velmi častým cílem endokrinních disruptorů. Endokrinní disruptory jsou přírodní či syntetické látky, které mohou při určitých koncentracích narušovat přirozenou hormonální regulaci člověka a živočichů. Toto narušení může zahrnovat specifickou vazbu na receptory hormonů, vliv na jejich produkci, eliminaci a transport a také nepříliš dobře zdokumentované mechanismy ovlivňující epigenetické regulace. Naším cílem v této práci bylo zhodnotit vliv přirozených estrogenů a endokrinních disruptorů na samčí reprodukci, a to především na...
The study of fluids and secretions from reproductive tracts of pig (Sus scrofa f. domestica) and cattle (Bos primigenius f. taurus)
Dráb, Tomáš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Protein-sacharidové interakce hrají významnou roli v reprodukci savců, jsou podstatou takových dějů, jako je maturace a vzájemné rozpoznání gamet nebo formování oviduktálního rezervoáru spermií. V mé dizertační práci jsem se zabýval aktivitami glykosidas v folikulární tekutině krávy a prasnice jejich změnami spojenými se zráním folikulu. Detekoval jsem aktivity pěti různých glykosidas v terciálním a preovulačním folikulu u obou druhů. Nejaktivnějšími enzymy byly α-L-fukosidasa v kravské folikulární tekutině a α-D-manosidasa v prasečí. Zároveň aktivita obou těchto enzymů vykazovala největší nárůst během zrání folikulu. Je zajímavé, že právě α-L-fukosa v případě krávy a α- D-manosa v případě prasnice jsou sacharidy, které se důležité pro vznik oviduktálního rezervoáru spermií a aktivita výše zmíněných enzymů se tak nabízí jako hypotetický mechanismus synchronizace uvolňování spermií z jejich oviduktálního rezervoáru s dobou ovulace. Dále jsem ukázal, že aktivita β- D-galaktosidasy a α-D-manosidasy ovlivňují interakci mezi receptory spermií pro zonu pellucida a zonou pellucidou, což může vysvětlit, jak změny zony pellucida spojené s její maturací mohou vést ke snížení polyspermického oplodnění. Abych lépe charakterizoval studované glykosidasy, vyvinul jsem červenou nativní elektroforézu - což je nová...
The Molecular mechanisms of sperm-egg fusion in mouse
Klinovská, Karolína ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent)
Molekulární mechanismus fúze gamet zůstává i přes svoji klíčovou roli v oplození z velké části neobjasněn. Bylo popsáno několik molekul, mezi nimi spermatický protein IZUMO1 a tetraspanin CD9 na vajíčku, které jsou nutné pro průběh interakce a fúze gamet u myši. Ze známých dat se v posledních letech formuje koncept velkého multiproteinového komplexu na obou membránách, společně tvořících fúzní aparát. Předpokládá se, že tetraspanin CD9 hraje roli v organizaci a udržování membránových struktur díky laterálním interakcím s ostatními membránovými proteiny. Naproti tomu se očekává, že IZUMO1, obsahující imunoglobulinovou doménu (Ig), má na povrchu vajíčka svůj vazebný receptor. Ig doména je známá pro své interakce s jinými protein, mezi nimi především Fc receptory, které by tak mohly představovat potenciální vazebné proteiny na povrchu vajíčka. Nedávné experimenty identifikovaly molekulu Fc receptor-like 3 (FCRL-3) jako kandidátní vazebný faktor vajíčka pomocí metody one-bead one-compound. Cílem této práce bylo určit lokalizaci FCRL3 na myších vajíčcích a případnou kolokalizaci s proteinem IZUMO1 na komplexu vajíčka s navázanými spermiemi, nutnou pro jejich možnou interakci. Pomocí fluorescenčního značení byl FCRL-3 identifikován jak v cytoplazmě, tak na povrchu plazmatické membrány vajíčka. Příromnost...
Molekulární mechanizmy a morfologické změny související s fertilizační schopností spermie myši.
Šebková, Nataša ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Proces kapacitace a akrozomální reakce (AR) spermie jsou velmi dynamické děje nezbytné pro oplození, kterých se účastní mimo jiné i cytoskeletální proteiny v hlavičce spermie. Studium distribuce aktinu, spektrinu a α-tubulinu v hlavičce zástupců savčích spermií ukázala, že před a po AR dochází ke změnám v distribuci cytoskeletálních struktur v hlavičkách spermií všech zástupců a to zejména v apikální části akrozómu, ale také v ekvatoriální a postakrozomální oblasti hlavičky spermie. Zejména dobře prostudovaný aktinový cytoskelet hraje důležitou úlohu jak v průběhu kapacitace, tak před i po AR Estrogeny vnějšího prostředí mohou interferovat s funkcí endogenních hormonů i ve velmi nízkých koncentracích. Mohou iniciovat interakce se specifickými receptory a tím ovlivňovat signální dráhy vedoucí ke kapacitaci a AR spermií. Účinek 17β-estradiolu, estronu, estriolu a 17α-ethynylestadiolu byl hodnocen podle míry tyrozinové fosforylace a stavu akrozómu během in vitro kapacitace v hlavičce spermie. Ukázalo se, že estrogeny výrazně stimulují proces kapacitace v závislosti na jejich koncentraci. Estrogeny také snižují počet spermií, které procházejí indukovanou AR. Zvýšení koncentrace estrogenů v přírodním prostředí může představovat potenciální riziko ve změnách mechanizmů vedoucích ke schopnosti spermií...
Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti
Křížan, Jiří ; Šíma, Petr (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Autoreferát dizertační práce Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti Jiří Křížan Praha 2010 1 | S t r á n k a Doktorské studijní programy v biomedicíně Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd České republiky Program: Biomedicína Předseda oborové rady: Doc. RNDr. Vladimír Holáň, Dr.Sc. Školicí pracoviště: Mikrobiologický ústav, v.v.i., AV ČR Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 tel: +420 296 442 318 Autor: Mgr. Jiří Křížan Školitel: RNDr. Petr Šíma, CSc. S disertací je možno se seznámit na děkanátě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2 | S t r á n k a OBSAH Obsah 2 Souhrn 3 1. Úvod 5 2. Hypotézy a cíle práce 6 3. Materiál a metodika 7 Materiál: 7 Metodika: 8 4. Výsledky 10 5. Diskuse 12 6. Závěry 15 7. Použitá literatura 16 Seznam publikací doktoranda v tomto uspořádání: 18 1. publikace in extenso (podkladem dizertace) 18 2. publikace in extenso (bez vztahu k dizertaci) 19 3 | S t r á n k a SOUHRN Cílem dizertační práce "Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti" bylo stanovit, zda diagnostikované příčiny neplodnosti jsou v přímé souvislosti s některými...
Regulace aktivity a aktivace kathepsinu D
Máša, Martin ; Mareš, Michael (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Holada, Karel (oponent)
Disertační práce SOUHRN REGULACE AKTIVITY A AKTIVACE KATHEPSINU D Martin Máša školitel: Michael Mareš Katedra biochemie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky PRAHA 2009 Úvod Kathepsin D (KD) je lysozomální aspartátová peptidasa přítomna ve všech savčích organizmech, její hlavní funkcí je katabolická degradace proteinů. Dále je zapojen v řadě fyziologických procesů jako jsou apoptóza a tkáňová homeostáze, podílí se na regulaci angiogeneze a na tvorbě peptidových antigenů. Z hlediska patofyziologie je KD studován ve spojitosti s několika chorobami jako jsou Alzheimerova choroba a rakovina. Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku obecně považované za nejběžnější příčinu senilní demence. V průběhu nemoci dochází k ukládání plaků β-amyloidních peptidů (β-AP) na povrch neuronů, což vede postupně k jejich atrofii a rozpadu. β-AP vznikají proteolytickým štěpením amyloidního prekurzorového proteinu (APP) nejčastěji tzv. sekretasami1 . U pacientů s Alzheimerovou chorobou byly nalezeny vysoké koncentrace KD v mozkomíšním moku2 . Bylo ukázáno, že KD je schopen štěpit APP za vzniku patogenního β-AP a přispívat tak k rozvoji Alzheimerovy choroby3 . U pacientů s Alzheimerovou chorobou byl v genu KD nalezen minoritní polymorfizmus,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.