|
|
Charakterizace pre-Sertoliho buněk Xenopus tropicalis ve tkáňové kultuře
Ševčíková Jonáková, Jana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
4 Abstrakt Xenopus tropicalis je významným modelovým organismem vývojové i buněčné biologie. Dlouhodobá primární smíšená buněčná kultura získaná z juvenilních varlat Xenopus tropicalis, je první tkáňovou kulturou u tohoto živočišného druhu. Její charakterizace je důležitá pro další práci a ní a následné pokusy. Kultura je tvořena prekurzory Sertoliho buněk. Podpůrná vrstva těchto buněk umožňuje dlouhodobou kultivaci zárodečných kmenových buněk. Významnou roli při kultivaci představuje vliv kondicionovaného média na proliferaci buněk. Výsledky této práce prokázaly vliv kondicionovaného média na růst tkáňové kultury. Analýza genové exprese buněk kultury a varlat odhalila, že v procesu diferenciace Sertoliho buněk je zapojena celá řada růstových a diferenciačních faktorů. Přítomnost markerových genů byla prokázána RT-PCR a in situ hybridizací. Tento in vitro systém může pomoci k objasnění rozdílných rolí pre-Sertoliho a Sertoliho buněk v diferenciaci varlat. Představuje tak nový model spermatogeneze umožňující oddělení části diferenciace pre-Sertoliho a Sertoliho buněk, které lze u savčích modelů oddělit jen s obtížemi. Klíčová slova: Xenopus tropicalis, tkáňová kultura, pre-Sertoliho buňky, Sertoliho buňky, diferenciace varlat, genová exprese
|
|
| |
|
|
Genové mutace ovlivňující vývoj testes u člověka
Macháčová, Simona ; Šebková, Nataša (vedoucí práce) ; Ševčíková Jonáková, Jana (oponent)
Utváření savčích pohlavních orgánů je pozoruhodný proces, během kterého se u obou pohlaví ze stejného prekurzoru (indiferentní gonády) tvoří morfologicky i funkčně odlišná struktura. Určujícími faktory, které rozhodnou o osudu nediferencované struktury, nejsou pouze geny samotné, ale také načasování transkripce regulačních genů a množství jejich produktů. Vývoj samčí i samičí gonády řídí rozsáhlý soubor regulačních genů, které se vzájemně ovlivňují, tvoří regulační síť. Hlavní úlohu v diferenciaci samčího pohlaví hraje gen SRY, který reguluje dobu i kvantitu exprese dalších faktorů. I nepatrné chyby (mutace) v sekvencích regulačních genů nebo ve změně jejich exprese mohou vést k narušení vývoje pohlavních orgánů, případně i zániku celého organismu. Přirozeně se vyskytující mutace a jejich fenotypové projevy u člověka jsou vhodné ke studiu genových regulačních faktorů, jejichž aktivita vede k určení pohlaví. Díky těmto studiím se podařila odhalit příčina mnoha vrozených defektů, což je prvním krokem k jejich případné léčbě.
|
|
|
Charakterizace pre-Sertoliho buněk Xenopus tropicalis ve tkáňové kultuře
Ševčíková Jonáková, Jana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
4 Abstrakt Xenopus tropicalis je významným modelovým organismem vývojové i buněčné biologie. Dlouhodobá primární smíšená buněčná kultura získaná z juvenilních varlat Xenopus tropicalis, je první tkáňovou kulturou u tohoto živočišného druhu. Její charakterizace je důležitá pro další práci a ní a následné pokusy. Kultura je tvořena prekurzory Sertoliho buněk. Podpůrná vrstva těchto buněk umožňuje dlouhodobou kultivaci zárodečných kmenových buněk. Významnou roli při kultivaci představuje vliv kondicionovaného média na proliferaci buněk. Výsledky této práce prokázaly vliv kondicionovaného média na růst tkáňové kultury. Analýza genové exprese buněk kultury a varlat odhalila, že v procesu diferenciace Sertoliho buněk je zapojena celá řada růstových a diferenciačních faktorů. Přítomnost markerových genů byla prokázána RT-PCR a in situ hybridizací. Tento in vitro systém může pomoci k objasnění rozdílných rolí pre-Sertoliho a Sertoliho buněk v diferenciaci varlat. Představuje tak nový model spermatogeneze umožňující oddělení části diferenciace pre-Sertoliho a Sertoliho buněk, které lze u savčích modelů oddělit jen s obtížemi. Klíčová slova: Xenopus tropicalis, tkáňová kultura, pre-Sertoliho buňky, Sertoliho buňky, diferenciace varlat, genová exprese
|
|
|
Zoorehabilitace a aktivity se zvířaty pro rozvoj osobnosti a prevenci socio-patologických jevů
JONÁKOVÁ, Jana
ABSTRAKT Zoorehabilitace je obor, který je teprve na počátku své existence. Ačkoliv o blahodárném vlivu zvířat lidstvo vědělo již od nepaměti. Myšlenka léčit pomocí zvířat pochází již z 18.století, kdy anglický lékař William Tuke prosazoval zvířata v nemocnicích pro choromyslné. Šlo především o psy, kozy a slepice. Předpokládal, že staráním se o zvířata, která jsou slabší než oni, se pacienti naučí sebekontrole. Svou roli sehrála zvířata i za druhé světové války, kdy byla dovážena do nemocnic pro raněné vojáky. Tím, že rozptýlila jejich chmurné myšlenky, působila pozitivně na jejich psychiku a zvyšovala naději na uzdravení. Výzkumy ukazují, že zvíře přímo ovlivňuje člověka v biopsychosociální rovině. Lidé, kteří vlastnili zvíře žili déle, než ti, kteří nikdy doma zvíře neměli. Kontakt se zvířetem, pokud je člověkem přijímán pozitivně, uklidňuje, zpomaluje tep a snižuje tlak, uvolňuje napětí, zprostředkovává komunikaci, kompenzuje chybějící schopnosti člověka. Teoretická část bakalářské práce je věnována vysvětlení pojmů používaných v zoorehabilitaci včetně nastínění dalších možností využití této rehabilitační techniky. Zvláštní pozornost je věnována možnosti využití zoorehabilitace jako metody prevence socio-patologických jevů. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat možnosti zoorehabilitace a aktivit se zvířaty a nastínit možnosti jejího dalšího rozvoje a uplatnění, zvláště ve sféře prevence. Výstupem praktické části bakalářské práce jsou výsledky kvalitativního výzkumu, za použití metod analýzy dokumentů, sekundární analýzy dat, zúčastněného pozorování, polostandardizovaného rozhovoru a metody CAMI. Z výzkumu vyplynuly možné cesty využití této rehabilitační techniky pro rozvoj osobnosti i jako nenásilné a účinné metody v rámci prevence socio-patologických jevů.
|
host ::
RSS.