|
|
Výtvarná výchova, tvořivost a společnost
Filip, Michal ; Šamšula, Pavel (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent) ; Joanidis, Lefteris (oponent)
Název: Výtvarná výchova, tvořivost a společnost Autor: Michal Filip Katedra: Katedra výtvarné výchovy Školitel: doc. PaedDr. Pavel Šamšula, CSc. Abstrakt: Disertační práce se věnuje problematice fenoménu tvořivosti ve výtvarné výchově. Teoretická část zpočátku mapuje obecná východiska společenského kontextu, která hrají klíčovou roli při výchově zaměřené na rozvoj tvořivosti. Dějinné kořeny vztahu výtvarné výchovy k tvořivosti nastiňuje autor na pozadí objevujícího se zájmu o tvořivost v předmětu kreslení ve 20. letech 20. století v Československé republice. Práce, pomocí klíčových historických mezníků oboru výtvarná výchova, předkládá ohlédnutí za obdobím "intenzivního zájmu výtvarné výchovy o tvořivost" v 60. až 80. letech 20. století v Československé socialistické republice. Prostřednictvím hodnocení oborových autorit výtvarné výchovy teoretická část poukazuje k pociťovaným obtížím, které se objevily při uskutečňování výchovy k tvořivosti ve výtvarné výchově. Vybrané aspekty školní autoevaulace tvořivosti ve výtvarné výchově a zamyšlení nad mezikulturními souvislostmi tvořivostmi již mapují současnou problematiku tématu. Zvláštní pozornost je věnována definicím pojmu tvořivost. Soudobý pohled učitelů výtvarné výchovy na základní otázky vážící se k teoretické části práce je zachycen empirickým výzkumem...
|
|
|
Prostorová plastická tvorba v proměnách koncepcí výtvarné výchovy: Keramická tvorba jako fenomén výtvarného umění a výtvarné výchovy
Woolf, Karolina ; Šamšula, Pavel (vedoucí práce) ; Joanidis, Lefteris (oponent) ; Jarkovský, Pavel (oponent)
Rozvíjení trojdimenzionálního - prostorového - myšlení, které je důležité pro poznávání světa a pochopení osobní identity v něm, je důvodem k častějšímu prosazování prostorové tvorby ve výuce na základních školách. Tato identifikace by měla probíhat na základě tvůrčích aktivit podmíněných poznávací hodnotou celistvosti lidského zážitku. Ohniskem pohledu by mělo být vzájemné doplňování prostorového a plošného vyjadřování, přičemž diferenciace tkví ve vymezení pólů trojdimenzionální a dvojdimenzionální formace. Stává se ale, že při rozlišování obou útvarů ve výuce dochází k omylům, které hovoří o nedostatečném pochopení či úplné desinterpretaci problému způsobu vyjadřování. Zároveň se ukazuje, že preference plošné tvorby a distance od prostorové tvorby ve výuce je velmi častá. Příčinou se zdá být technologická náročnost prostorové tvorby (v přímé úměrnosti s časovou), která souvisí s výtvarnou průpravou pedagogů. Hlavním zaměřením mého odborného zájmu i obsahu mé disertační práce je prostorová plastická tvorba, její kvalitativní a kvantitativní zastoupení ve výuce výtvarné výchovy na primárním stupni základní školy. Domnívám se, že souvztažnost kvality a kvantity prostorové tvorby souvisí s pregraduální přípravou studentů - učitelů a s jejich oborovým zaměřením. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.