|
|
Status rodiny unijních občanů jako odvozených beneficientů práva volného pohybu osob v EU
Jirsa, Tomáš ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v českém jazyce Status rodiny unijních občanů jako odvozených beneficientů práva volného pohybu osob v EU Tato práce analyzuje právní postavení občana EU a jeho rodinných příslušníků, kteří jsou odvozenými beneficienty práva volného pohybu v rámci EU. Pro účely analýzy, komparace a pochopení skutečného přínosu evropského občanství je důraz v rámci mé práce kladen na rodinné příslušníky občana EU, ať již jimi mohou být jak jiní občané EU, tak státní příslušníci třetích zemí. Tato práce si zároveň klade za cíl upozornit na určitá práva a obecné principy v judikatuře Soudního dvora EU, které se zformovaly ve judikatuře SDEU k právu svobodně se pohybovat a pobývat v jiných členských státech, jakož i ve svém vlastním domovském členském státě EU. Jedná se zejména o právo na respektování soukromého a rodinného života, princip nejvlastnějšího (nejlepšího) zájmu dítěte, princip proporcionality, zásada zákazu diskriminace a doktrína skutečného využití podstatné části práv spojených s občanstvím Unie. První kapitola mé práce slouží k představení institutu evropského občanství, jeho vzniku, vývoje, připomenutí klíčové judikatury, která ho formovala, úvahám o jeho reformě a zdůraznění úlohy práva svobodně se pohybovat a pobývat v rámci EU pro formování současné evropské identity. Tato kapitola se mezi jiným...
|
|
|
Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu
Jirsa, Tomáš ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce "Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu" se zabývá vztahem mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí. Ornament je analyzován a interpretován jako teoretická figura umožňující zkoumat literární psaní z hlediska jeho vizuality a pohybu. Tento přístup, pokoušející se o určité vizuální čtení literatury, je zde rozpracován a aplikován pod názvem "fyziognomie psaní" a představuje pokus, jak číst literární texty nejen z hlediska významu a sdělení, ale rovněž z perspektivy vizuálně-figurální performance. V první části je vypracován pojem ornamentu na pozadí jeho historické, estetické a filozofické reflexe a vysvětlen jeho interpretační potenciál vzhledem k umělecké literatuře. Část druhá představuje interpretace vybraných textů světové literatury 20. století (Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Hugo von Hofmannsthal, Samuel Beckett, Louis Wolfson a Blanche T.) z hlediska afinity literární řeči a konkrétních ornamentálních projevů.
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Surrealismus surového psaní: konfrontace poetiky šílenství u André Bretona a Jeanne Tripier
Jonczyová, Michaela ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Práce se bude zabývat přítomností fenoménu šílenství ve francouzském surrealismu a v žánru tzv. "écrits bruts", čili v "surovém psaní". Jejím základním tématem tak bude konfrontace surrealistické estetiky šílenství s písemnou produkcí psychotických, nejčastěji schizofrenních pacientů. Základní východisko bude představovat analýza a interpretace dvou vybraných děl, a sice experimentální sbírky poezie Andrého Bretona a Paula Éluarda L'Immaculée conception (Neposkvrněné početí, 1930) a deníkových záznamů jedné z nejvýznamnějších francouzských představitelek "surového psaní" Jeanne Tripier, jež vyšly pod názvem Premier Cahier: de l'ordre des messages, mai 1935. Cílem této analýzy bude na jedné straně identifikovat a charakterizovat formy, jejichž prostřednictvím se fingované i "skutečné" šílenství v textech projevuje, a na straně druhé popsat jejich poetickou funkci. Z metodologického hlediska se bude práce opírat o strukturální a žánrovou analýzu obou nastíněných směrů, stěžejní zde však budou rovněž některá východiska fenomenologicky orientované psychiatrie a psychoanalýzy.
|
|
|
Únik ze zajetí smyslu: k subverzivní síle textů F. M. Dostojevského, F. Kafky a W. Gombrowicze
Jirsa, Tomáš ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Zdá se, že otázka smyslu v literatuře vyvstává, sotva se pustíme do čtení. Čteme, procházíme místy, jež nám smysl textu scelují, či naopak narážíme na rýhy, hiáty a trhliny, jež četbu vyrušují, komplikují, mění její směr a pohyb. Potřeba smyslu jakéhokoli počínání je bytostná, stěží by bylo potýkání se s uměním výjimkou. Je ale smysl skutečně conditio sine qua non uměleckého díla? A pokud ano, není potom právě smysl svého druhu diktátem či dokonce spoutáním? Je-li naší jedinou možností potýkání se s literaturou četba a v jejích stopách vždy jdoucí interpretace, která ve své podstatě asociální dílo překládá vždy do obecnějšího a srozumitelnějšího kódu, než je autonomní jazyk psaní, je pak nasnadě, že se najdou díla, která se tomuto zploštění brání. Nejde o to, vytvářet další opozice a stavět proti sobě díla "přátelská", "srozumitelná" a díla radikální, asociální. To by nebylo k ničemu. Jde o to, naznačit sílu literatury, jež má moc smyslu i jeho rekonstrukcím unikat, sílu, která by se právě vzhledem ke své zatvrzelosti útočící na interpretační touhu po syntéze, systematizaci a zvýznamňování četby dala nazvat subverzivní.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství v okrese Strakonice
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Práce přibližuje průběh kolektivizace zemědělství v okrese Strakonice v letech 1948-1960. Kromě popisu průběhu kolektivizace v okrese Strakonice se práce zaměřuje na otázku, do jaké míry mohly lokální instituce - národní výbory, stranické organizace, prokuratura a soudy - ovlivnit průběh kolektivizace v konkrétním místě. Tato práce se soustředí na studium psychologického pozadí mocenských vztahů a na otázku, zda byla efektivní propaganda vytvářející obraz "kulaka" jako třídního nepřítele. Práce se skládá ze tří kapitol: V první kapitole se zabývá kolektivizací v celostátním měřítku - kořeny této politiky, terminologií, právním rámcem, klíčovými událostmi a formami propagandy. V druhé kapitole charakterizuje hospodářské a sociální aspekty strakonického okresu, průběh kolektivizace v okrese a fungování lokálních institucí. Třetí kapitola je věnována případovým studiím z pěti konkrétních modelových obcí okresu. Metodou analýzy a komparace se snaží objasnit konkrétní příčiny daného průběhu kolektivizace v obci. Klíčová slova: kolektivizace, strakonický okres, Jednotné zemědělské družstvo, československé zemědělství, agitace, perzekuce, likvidace soukromého zemědělství, soudní procesy s kulaky, lidospráva, mikrohistorie.
|
|
|
Hrdinové tichého vzdoru: poetika pasivity v moderní literatuře
Koudelková Jesenská, Lucie ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem pasivity v literatuře, jak se projevuje zejména v jednání, stagnaci a způsobech existence vybraných literárních postav a subjektů. Zaměřuje se na takové figury, které jsou nečinné nebo apatické, jejich jednání většinou postrádá jasně artikulovaný smysl či účel a mnohdy se zdá, že namísto aktivního života spíše vegetují. Hlavním tématem je vztah mezi pasivitou a aktivitou a převrácení pasivity ve tvůrčí princip. Práce aplikuje na literární text teorii performativity a skrze pojetí pasivity literárních postav jako aktivního prostředku jejich umělecké performance se pokouší nabídnout nové interpretace konkrétních děl i pasivity obecně. Metodologicky se tak práce opírá zejména o teorii performativity Eriky Fischer-Lichte, ale i o antropologické výzkumy v oblasti přechodových rituálů, teoretické koncepty mediality, Austinovu teorii řečových aktů či pozdní filozofii Maurice Merleau-Pontyho a poststrukturalistickou filozofii Gillese Deleuze a Jacquese Derridy. Výchozími primárními texty jsou povídka Plášť (Шинель, 1842) Nikolaje Vasiljeviče Gogola a novela Písař Bartleby (Bartleby, the Scrivener, 1853) Hermana Melvilla, Kniha neklidu (Livro do Desassossego, 1982) Fernanda Pessoy a esej Vztáhnout na sebe ruku (Hand an sich legen,1976) Jeana Améryho.
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb a riziko, že by ekonomicky aktivní občané mohli být odrazeni od pohybu do jiného členského státu, pokud by je nemohli následovat jejich rodinní příslušníci. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení v oblasti volného pohybu, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů v evropském právu a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o...
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Od lingvistických anomálií k subverzi moci: Narušování jazyka moci a vyjádření vykořeněnosti skrze střídání a míšení jazyků v literatuře
Zelenková, Alena ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá střídání kódů, tedy užití více jazyků v rámci jedné promluvy, jako stěžejní strukturní prvek polyfonie ve vybraných literárních dílech, mezi která patří za prvé Borderlands: The New Mestiza = La Frontera (1987) chicanské autorky Glorie Anzaldúy, která prostřednictvím několika jazyků zakládá literární tradici tak, aby byla schopna reflektovat život v pohraničí. Za druhé román Vystěhovalci (1992) německého spisovatele Winfrieda Georga Sebalda, který skrze fotografie a vícejazyčné promluvy jednotlivých protagonistů vyvolává dojem autentického vyprávění. Třetí okruh tvoří povídky Franze Kafky. Předmětem zájmu příslušné kapitoly jsou gesta, která prakticky tvoří jednotlivé povídky-fragmenty. Konečně se práce zastaví u prolínání různých jazykových struktur intimních sfér prvkem jazyka moci, diskurzu socialistického realismu, v Zahradní slavnosti (1963) Václava Havla skrze repetice a variace.
|
host ::
RSS.