|
|
Metabolické účinky žlučových lipidů
Žížalová, Kateřina ; Leníček, Martin (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Dvořák, Karel (oponent)
Souhrn Žlučové kyseliny v lidském organismu působí jako významné detergenty. Stále více se ale ukazuje, že hrají i roli důležitých signálních molekul. Jedná se o poměrně heterogenní skupinu lišící se i svými metabolickými účinky. Jejich zastoupení v organismu je značně variabilní a silně ovlivněno složením mikrobiomu. Význam jednotlivých žlučových kyselin není dosud známý tak dobře, abychom ho mohli naplno využít v klinické praxi. Z toho důvodu se na většině pracovišť jeví jako dostačující stanovení žlučových kyselin pomocí enzymatické metody. Další a spolehlivější možností je stále více se rozšiřující použití kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). Cílem mé práce bylo otestovat spolehlivost enzymatické metody, zavést metodu ke stanovení žlučových kyselin včetně měření tak netypických jako jsou mikrobiální konjugáty nebo keto- a isoderiváty. Také otestovat přípravu vzorku na měření markeru biosyntézy žlučových kyselin 7α-hydroxy-4-cholesten-3-onu. Těmito metodami jsme zjišťovali, jak se mění zastoupení žlučových kyselin u potkanů předávkovaných železem. U tohoto modelu geneticky podmíněných poruch metabolismu železa nebyl metabolismus žlučových kyselin do té doby znám. K popsání interakce mezi bakterií Eggerthella lenta a žlučovými kyselinami jsme zase využili stanovení...
|
|
|
Role of host-dependent factors in prediction of antiviral treatment response in chronic hepatitis C
Fraňková, Soňa ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent) ; Plíšek, Stanislav (oponent)
Soňa Fraňková: Úloha faktorů hostitele v odpovědi na protivirovou léčbu chronické hepatitidy C Souhrn Chronická hepatitida C představuje vedoucí příčinu jaterních onemocnění v západních zemích. Cílem léčby HCV infekce je eradikace viru definovaná jako dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) léčbou. Po mnoho let bylo zřejmé, že genetické faktory hrají zásadní úlohu v odpovědi na léčbu IFN-α, ale nebyly jednoznačně definovány a nedovolovaly tak individualizaci léčby. Cílem práce bylo popsat roli faktorů hostitele v predikci odpovědi na léčbu chronické hepatitidy C u specifických skupin pacientů. Nejprve jsme se zaměřili na roli promotorové varianty IFNG -764G/C v dosažení SVR. Neprokázali jsme, že by tato varianta predikovala dosažení SVR u českých pacientů s HCV infekcí. Dále jsme se zaměřili na roli IL28B a IFNL4 u pacientů infikovaných HCV. Potvrdili jsme, že genotyp CC IL28B rs12979860 zpomaluje progresi fibrózy jater u chronicky infikovaných pacientů a že stanovení genotypu IFNL4 ss469415590 TT|ΔG nepřináší zlepšení v predikci úspěšnosti léčby oproti IL28B rs12979860 v české populaci. Za třetí jsme se zabývali odpovědí na protivirovou léčbu HCV infekce u pacientů po transplantaci jater. Genotyp IL28B rs12979860 nebyl spolehlivým prediktorem odpovědi na léčbu v této skupině pacientů. Poté jsme...
|
|
|
Molecular genetic diagnostics of cystic fibrosis, hyperhomocysteinemia-related disorders and male infertility: validation and application of high resolution melting
Norambuena Baraquet, Patricia Alejandra Del Pilar ; Macek, Milan (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Vrtěl, Radek (oponent)
Správné výsledky laboratorních diagnostických testů mají zásadní význam pro diagnostiku a léčbu u pacientů s genetickými onemocněními. Vzhledem k tomu, že a) přibližně 80% lékařských algoritmů je založeno na těchto vyšetřeních, b) genotypizace zárodečného genomu se obvykle provádí jednou za život, je velice důležité, aby výsledky testů byly přesné a prováděné v rámci systémů kvality. Cystická fibróza (CF) je jednou z nejčastějších monogenních autozomálně recesivních genetických onemocněních vyskytující se převážně u evropských populací. CF je zapříčiněna mutacemi v genu CFTR. Do dnešní doby bylo odhaleno více jak 1900 mutací, ale pouze několik z nich má svou četnost vyšší než 1% z celosvětového hlediska. Pro potvrzení diagnózy tohoto onemocnění u pacientů, u kterých se detekuje standardním screeningovým vyšetřením pouze jedna patogenní mutace, je nutné následně použít citlivý test pro vyhledání méně častých mutací nebo variant genu CFTR. V této disertační práci jsme úspěšně použili screening mutací a variant ve vybraných exonech genu CFTR pomocí metody HRM. Potvrdili jsme četné výhody metody HRM pro mutační skanování a charakterizovali jsme některá důležitá omezení, která musí být brána v úvahu v rámci zavádění HRM do rutinní praxe v diagnostických laboratořích. Hyperhomocysteinémie se považuje jako jeden z...
|
|
|
Molekulární podstata dědičných hyperurikemických nefropatií
Vyleťal, Petr ; Kmoch, Stanislav (vedoucí práce) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Jirsa, Milan (oponent)
Familiární juvenilní hyperurikemická nefropatie (FJHN) a medulární cystické onemocnení ledvin typu 1 (MCKD1) a typu 2 (MCKD2) predstavují soubor autosomálne-dominantních tubulointersticiálních nefropatií charakterizovaných kombinací hyperurikémie, dnavé artritidy, progresivní renální insuficience a v nekterých rodinách také medulárních cyst. Fenotypové projevy techto onemocnení nejsou konsistentní, vzájemne se prekrývají a naznacují širší genetickou a alelickou heterogenitu. Jejich patofysiologie byla prevážne neznámá. Predchozí studie lokalizovaly geny, podminující FJHN/MCKD, na chromosomy 16p11 a 1q21. Tato disertacní práce byla primárne zamerena na objasnení molekulární podstaty a mechanismu FJHN/MCKD. Za úcelem naplnení tohoto cíle jsme se zamerili na shromaždování a charakterizaci pacientu a rodin s FJHN/MCKD, identifikaci onemocnení podminujících genu, charakterizaci identifikovaných proteinu a jejich mutant a izolaci a charakterizaci interagujících partneru nove identifikovaných proteinu. K tomu jsme použili a zavedli radu molekulárne genetických, molekulárne biologických a biochemických metod. Shromáždili jsme jeden z nejvetších souboru rodin postižených FJHN/MCKD na svete. Ve zhruba 26% techto rodin jsme nalezli mutace v genu UMOD (kódující uromodulin) a ruznými prístupy charakterizovali 6 mutant...
|
|
|
The role of toll-like receptors in the pathogenesis of liver diseases
Petrášek, Jan ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Červinková, Zuzana (oponent)
Identifikační záznam: PETRÁŠEK, Jan. ÚLOHA TOLL-LIKE RECEPTORŮ V PATOGENEZI JATERNÍCH ONEMOCNĚNÍ. [The role of toll-like receptors in the pathogenesis of liver diseases]. Praha, 2010. 198s., Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Laboratoř Experimentální Hepatologie IKEM. Vedoucí práce: Milan Jirsa. Abstrakt Společným jmenovatelem nejčastějších onemocnění jater je aktivace mechanismů vrozené imunity, které přispívají k rozvoji zánětu a poškození jaterního parenchymu. Klíčovou úlohu v rozvoji jaterního poškození hrají Toll-like receptory, jejichž charakterizace v posledním desetiletí vedla přehodnocení patofyziologie některých jaterních onemocnění. Předkládaná práce studuje význam alelických variant v genech kódujících proteiny Toll-like receptorové signální kaskády a mezibuněčné signalizace v patogenezi alkoholické nemoci jater, přináší nový pohled na probiotika v léčbě nealkoholické steatohepatitidy a nové poznatky o protizánětlivém působení interferonů I. typu u některých jaterních chorob. Abstract Recent reports suggest that majority of chronic and acute liver diseases share a significant degree of liver inflammation and injury attributable to innate immunity, activated through Toll-like receptors. Detailed characterization of Toll-like receptor sigaling cascades in the last...
|
|
|
Molecular Basis of Familial Hyperuricemic Nephropathies
Živná, Martina ; Kmoch, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Sedláček, Zdeněk (oponent)
In 1960 Duncan and Dixon described family whth chronic tubulointerstitial kidney disease associated with juvenile onset of hyperuricemia and gout. Based on combination of these clinical symptoms they named the disease familial juvenile hyperuricemic nephropathy (FJHN) [1]. Disease with very similar clinical presentation but different age of onset and kidney histology was described as a medullary cystic kidney disease (MCKD) in 1977 [2]. Until recently the molecular basis and pathogenesis of this syndrome remained unknown. The long term aim of our research group is to elucidate the genetic basis of the disease and to solve pathogenetic mechanisms leading to the individual clinical and biochemical symptoms (e.g. hyperuricemia) and kidney damage in general. We systematically identify patients with this disease and healthy family members and collect relevant clinical information and samples for classification (urine, blood, tissue biopsies) and subsequent clinical, biochemical, molecular biology and cell pathology correlations. We [3, 4] and others [5-7] proved genetic heterogeneity of FJHN and defined four FJHN loci on chromosomes 1q21, 1q41, 16p11.2. and 17q21.3. Further research defined disease causing mutations in three genes - uromodulin (UMOD) [8], hepatonuclear factor 1-beta (HNF-1) [9] and renin (REN)...
|
|
|
Molekulární analýza vybraných dědičně podmíněných onemocnění
Mrázová, Lenka ; Kmoch, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Urcení vztahu mezi onemocnením a jeho molekulární podstatou je jedním z hlavních cílu lékarské genetiky. V rámci studie: "Molekulární analýza vybraných dedicne podmínených onemocnení" byly popsány postupy, které vedou k objasnení molekulární podstaty u onemocnení s již známými odpovednými geny i u onemocnení, u kterého byl odpovedný gen teprve identifikován. Studie prispela k rozšírení znalostí zkoumaných dedicných onemocnení. Zavedené postupy molekulárních analýz jsou soucástí diagnostiky na Ústavu dedicných metabolických poruch v Praze. Výsledky techto analýz slouží k prevenci, prognóze i lécbe onemocnení a u postižených rodin byla umožnena prenatální diagnostika. Výsledky byly publikovány v nekolika domácích i zahranicních odborných casopisech a prezentovány na mezinárodních konferencích. Nekteré z publikací byly dále citovány.
|
|
|
Genetic factors in aetiology and phatogenesisof low gamma-glutamyltransferase cholestasis and hereditary jaundice
Cebecauerová, Dita ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Souhrn (Česky) Identifikace genů kódujících hepatocelulární přenašeče a funkční charakterizace jednotlivých proteinů v posledním desetiletí umožnily vedle zrychlení a zpřesnění diagnostického procesu cholestázy i bližší studium regulace genové exprese a tím potenciální možnosti jejího ovlivnění. Tato práce ilustruje současný pokrok na poli geneticky podmíněných cholestáz a zaměřuje se na cholestázy s nízkou hladinou gammaglutamyltransferázy (γGT) a dědičně podmíněné žloutenky. Studie popisuje různé poruchy transportního systému hepatocytů, charakterizuje mutace a jejich fenotypické následky a rozšiřuje tyto analýzy o podrobnou charakterizaci regulačních oblastí genu ATP8B1. Oddíly týkající se cholestáz s nízkou hladinou gammaglutamyltransferázy - popisují vzácný nalezený typ inserčně-deleční mutace asociované s benigním průběhem progresivní familiární intrahepatální cholestázy 1. typu a diskutují možný mechanismus vzniku mutace a její pravděpodobný vliv na funkci proteinu FIC1. - shrnují rozsáhlou genetickou analýzu pacientů se závažnou formou progresivní intrahepatální cholestázy 2. typu, podmíněnou mutacemi v BSEP (Bile Salt Export Pump). Studie se zabývá korelací genotypu a fenotypu u 109 postižených rodin, diskutuje vliv jednotlivých mutací, zejména typ, lokalizaci a stupeň konzervace, na...
|
|
|
Bilirubin secretory pathway and its disorders.
Sticová, Eva ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Bronský, Jiří (oponent) ; Jirásek, Tomáš (oponent)
Identifikace a funkční charakterizace řady přenašečových systémů na sinusoidální a kanalikulární membráně hepatocytů významně přispěly k objasnění molekulární podstaty dědičných hyperbilirubinémií. Porucha regulace hepatobiliárních transportních systémů se rovněž podílí na vzniku žloutenky u mnoha získaných jaterních chorob. Předkládaná práce rozšiřuje současné znalosti metabolické dráhy degradace hemu s důrazem na nové poznatky o mechanismu transportu bilirubinu v hepatocytech, vyplývající z objasnění molekulární podstaty Rotorova syndromu. První předkládaná práce se zabývá antioxidačním působením bilirubinu v jaterní tkáni u modelu obstrukční žloutenky. Ve druhé práci jsme v rámci charakterizace nemocných s dědičnými formami konjugované hyperbilirubinémie zachytili několik nových mutací v genu ABCC2, jehož deficit podmiňuje Dubin-Johnsonův syndrom. V klíčové třetí práci o Rotorově syndromu jsme ukázali, že příčinou hyperbilirubinémie Rotorova typu je digenní porucha jaterního vychytávání konjugovaného bilirubinu podmíněná deficitem OATP1B1 a OATP1B3. Ukazuje se, že přímo do žluče je secernována pouze část bilirubinu konjugovaného v hepatocytech. Zbytek je nejprve vyloučen do krve prostřednictvím transportéru MRP3 a teprve následně vychytán zpět sinusoidálními transportéry OATP1B1 a OATP1B3. Ve...
|
|
|
Molekulární markery ovlivňující přežití transplantované ledviny a progresi glomerulopatií
Brabcová, Irena ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Rychlík, Ivan (oponent)
Na progresi chronických glomerulopatií, i na odhojování transplantované ledviny má vliv řada prozánětlivých cytokinů, jejichž role v patogenezi poškození není dosud detailně popsána. Cílem této disertační práce bylo identifikovat spolehlivé markery rizika progrese renální dysfunkce a přispět tak k efektivnější léčbě pacienta. Analyzovány byly vzorky biopsií nativních ledvin s histologicky potvrzenou glomerulopatií a biopsií ledvinných štěpů. Intrarenální genové exprese byly měřeny metodou RT- qPCR, jednonukleotidové polymorfizmy detekovány metodami založenými na PCR-RFLP. Pro hodnocení mononukleárního infiltrátu bylo využito imunohistochemické barvení. Na naměřených datech byla provedena statistická analýza. V době diagnózy IgA nefropatie byla zjištěna korelace genových transkriptů TGF-β1, HGF, BMP7, MCP-1 a RANTES a mononukleárního infiltrátu se sníženou renální funkcí a proteinurií. Ve dvouletém sledování závisela progrese IgAN na tíži chronické vaskulopatie a na míře exprese genu pro TGF-1. Pacienti po transplantaci ledviny s dysfunkcí štěpu a zvýšenou intrarenální expresí genu pro TGF-1 a MCP-1 měli zkrácenou dobu přežívání transplantované ledviny. V době biopsie měli pacienti s dysfunkcí štěpu upregulovány také mRNA genů pro IL- 10, TGF-1, IL-6, MCP-1, RANTES a TNF-. Míra tubulitidy ve...
|
host ::
RSS.