|
|
Páni z Koldic a páni z Bergova na českém královském dvoře v 15. století
Jirsík, Tobiáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Lucemburský dvůr přilákal několik rodů, které měly příležitost získat dobré postavení pomocí služby v užším okruhu dvora a získáváním úřadů. Dvůr byl otevřený šlechticům, u nichž byla očekávána loajalita, ideální byly nově příchozí rody, které zatím nevlastnili na území království žádný majetek. Mezi takové rody patřili páni z Koldic a páni z Bergova. Král se jim za jejich služby odměňoval udílením lén (zejména v severozápadních Čechách: Krupka, Bílina). Díky přízni Lucemburků oba rody dosáhly poměrně rychlého vzestupu. Pány z Koldic lze označit za šlechtický rod kontinuálně navázaný na panovnický dvůr. Někteří páni z Bergova sice vystupovali v úřadech, ale nelpěli na bezpodmínečném sepjetí s panovníkem, jejich pragmatické chování je snadněji směřovalo do řad vznikajících stavovských struktur. Na prahu 15. století opustili léna pod Krušnými horami (Bílinu odkoupili Koldicové) a přesunuli se na východ (Trosky, Turnov, Chlumec n. Cidlinou). Za vlády Václava IV. byli nuceni zvažovat, ke kterému z Lucemburků se přikloní. Koldicové zachovali králi věrnost, páni z Bergova tvořili jádro Václavovy opozice. Za husitských válek podpořili páni z Koldic i z Bergova Zikmunda Lucemburského a stáli při katolické straně. Jedinou výjimkou byl Jan z Bergova zajatý po bitvě u Lipan. Albrecht z Koldic se synem Těmou a...
|
|
|
Česká větev rodů pánů z Koldic na dvoře Lucemburků
Jirsík, Tobiáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
Páni z Koldic mají kořeny v Míšeňsku, kde se nachází město a hrad Koldice (Colditz). Jejich první kontakty s Českým královstvím lze prokázat od doby vlády Václava II.. Následně, za vlády Lucemburků, se stávají jako rádci oporou panovníka. Nejprve sloužili u krále Jana, později dokonce císaře Karla IV. Poměrně často půjčovali větší částky zadluženým panovníkům. Těma st. z Koldic může být považován za prvního pána z Koldic, který se trvale usídlil v království. Král Jan Lucemburský mu udělil v léno některé državy v severozápadních Čechách (nejvýznamnější z nich byl hrad a hornické město Krupka). Jeden z jeho synů, Těma ml. z Koldic, rozmnožil majetek a podřídil i panství Koldice jako léno mladému králi Václavovi IV.(1368). Jména Koldiců na velkém množství listin českých králů dokládají, že příslušníci tohoto rodu obvykle zůstávali v jejich blízkosti. Těma st., Těma ml. a Albrecht z Koldic zastávali významné úřady, například hejtmanství v Horní Lužici a ve Vratislavi, úřad mistra komory a další více, či méně významné posty. Uplatnili se i jako duchovní, během zkoumaného období dva členové rodu zasedli na biskupský stolec v Míšni. Tato práce popisuje pouze jedno století jejich služby u dvora, což znamená, že výzkum je doveden ke konci vlády Václava IV., "česká větev" pánů z Koldic však vymírá až na...
|
host ::
RSS.