Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Léčba cystoidního makulárního edému mikropulsním laserem
Závorková, Martina ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Chrapek, Oldřich (oponent) ; Šín, Martin (oponent)
Souhrn Úvod: Diabetická retinopatie (DR) a diabetický makulární edém (DME) jsou závažné komplikace diabetes mellitus (DM). DME je nejčastějším projevem DR, který způsobuje pokles vízu. Tato práce prezentuje výsledky sledování pacientů s DME po léčbě mikropulsním laserem s vlnovou délkou 577nm. Metody a soubor: Do souboru bylo zařazeno celkem 167 očí 111 pacientů s DME, všichni pacienti byli sledováni minimálně 1 rok. Celkem 70 očí 47 pacientů bylo sledováno 3 roky a 52 očí 34 pacientů bylo sledováno 5 let. Všichni pacienti v souboru nesplňovali kritéria pro úhradu léčby DME intravitreálním podáním anti-vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (anti-VEGF) nebo si ji nepřáli podstoupit. Před zařazením do studie bylo u všech očí provedeno ošetření sítnice mimo makulu standardním laserem podle typu diabetické retinopatie (DR). Při vstupu do studie bylo provedeno ošetření DME mikropulsním laserem. Kontroly následovaly každé 3 měsíce v prvním roce a každých 4 až 6 měsíců v následujících letech. Ošetření laserem bylo podle potřeby opakováno, léčba nebyla kombinována s fokálním laserem makuly ani anti- VEGF terapií. Výsledky: V souboru sledovaném 1 rok byla centrální tloušťka sítnice (CRT) na počátku průměrně 378,8 ± 133,0 µm a po roce 333,9 ± 126,8 µm (rozdíl -45,0 ± 143,3 µm), objem makuly (TMV) byl na...
Problematika lokálních a celkových vedlejších účinků cytostatik při jejich experimentálním intraokulárním a periokulárním podání
Petrušková, Denisa ; Dotřelová, Dagmar (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Jirásková, Naďa (oponent)
Úvod: Standardizovaná lécba intravenózne aplikovanou chemoterapií nepostacuje k dosažení kontroly nad volne plovoucími retinoblastomovými partikulemi ve sklivci u pokrocilého stupne C, D a E retinoblastomu. Periokulární a intravitreální injekce chemoterapeutik je slibnou cestou k dosažení maximální biologické dostupnosti léciva ve sklivci, ale vyžaduje presne definovanou dávku k dosažení kontroly nad tumorem a zároven k dosažení co nejmenší toxicity s ohledem na struktury oka. Cíl: 1. Experimentálne zhodnotit lokální ocní toxicitu karboplatiny a topotecanu na modelu králicího oka po její periokulární a intravitreální aplikaci. 2. Zhodnotit klinickou použitelnost nového zpusobu intravitreální aplikace chemoterapeutik transkorneální cestou. Materiál a metodika: In vivo experiment probíhal na modelu 54 Novozélandských bílých králíku, kterí byli rozdeleni podle protokolu do skupin po 6 králících. Aplikovali jsme vždy do pravých ocí: 1. periokulárne karboplatinu o dávce 15 mg a 30mg a topotecan o dávce 2 mg, 2. intravitreálne karboplatinu o dávce 0,05 mg a 0,008 mg a topotecan o dávce 1 μg a 2 μg. Do levých ocí jsme aplikovali stejné množství sterilního roztoku. Koncentrace karboplatiny ve sklivci a v plasme byly stanoveny metodou atomové absorpcní analýzy, koncentrace topotecanu pomocí vysokoúcinné kapalinové...
Měření vrstvy nervových vláken sítnice u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Kasl, Zdeněk ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější příčinou syndromu demence a mírné kognitivní poruchy (MCI). Nejspolehlivěji je možné diagn ózu ACH zachytit pomocí takzvaných biomarkerů průkazem změny metabolismu mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), změnami v mozkomíšním moku nebo struktury mozku magnetickou rezonancí (MRI). Tyto metody jsou finančně nákladné, organizačně a časově náročné a pro pacienta často zatěžující. Z těchto důvodů se hledají alternativní přístupy vhodné pro časnou diagnostiku ACH. Jednou z možností může být zhodnocení tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), která je dobře přístupná vyšetření přes optický aparát oka. Cílem naší práce je prezentovat základy současných znalostí o Alzheimerově chorobě se zaměřením na souvislosti ACH s očním nálezem. V další části práce pak představit měření vrstvy nervových vláken sítnice pomocí optické koherenční tomografie (OCT) jako potenciální diagnostickou metodu při screeningu pacientů s ACH a prezentovat výsledky naměřené na našem souboru. Soubor obsahoval 24 pacientů s ACH, respektive 48 změřených očí a 10 pacientů s mírným kognitivním deficitem, respektive 19 změřených očí. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 26 osob, respektive 51 změřených očí. Všichni pacienti podstoupili komplexní oční vyšetření včetně vyšetření sítnice v...
Hodnocení efektu potlačení zánětlivé reakce perorálně podaným preparátem Relifex (Nabumeton) po fotodynamické terapii vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace
Šín, Martin ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Sosna, Tomáš (oponent) ; Dotřelová, Dagmar (oponent)
Cíl: Porovnání efektů fotodynamické terapie (PDT) v kombinaci s peroorálně podaným preferenčním inhibitorem cyklooxygenázy-2 (COX-2) nabumeton v léčbě neovaskulární věkěm podmíněné makulární degenerace (VPMD). Metoda: Prospektivní, dvojitě zaslepená, randomizovaná studie provedená u 60 pacientů se subfoveolární choroideální neovaskularizací (CNV) na podkladně VPMD bez předchozí léčby. Pacienti byli rozděleni do skupiny léčené nabumetonem či placebem. Hlavními sledovanými parametry byly: změna nejlépe korigované zrakové ostrosti (BCVA), centrální tlouštka makuly (CMT) a počet potřebných opakování PDT v průběhu sledovaného období. Výsledky: Sledované období dvanácti měsíců dokončilo 27 pacientů (90%) ve skupině s nabumetonem a 28 pacientů (93%) ve skupině s placebem. Ve skupině s nabumetonem klesla průměrná CMT z 332μm (SD 68μm) na 220μm (SD 46μm). V placebo skupině klesla průměrná CMT z 331μm (SD 72 μm) na 254μm (SD 61 μm). Při vstupu do studie byla průměrná BCVA pacientů 0,68 log MAR (SD 0,22 log MAR) ve skupině s nabumetonem a 0,62 log MAR (SD 0,23 log MAR) v placebo skupině. Na konci sledování zůstala nejlépe korigovaná zraková ostrost stabilní 0,66 log MAR (SD 0,33) ve skupině léčených placebem a zhoršila se u pacientů léčených placebem na 0,86 logMAR (SD 0,41 logMAR). Ve skupině léčených nabumetonem...
Ïmplantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear u pacientů s těžkým postižením rohovky: dlouhodobé výsledky
Burova, Mariya ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
Souhrn Cíl: Zhodnodtit dlouhodobé výsledky implantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear. Zjistit hlavní pooperační komplikace a rizikové faktory implantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear. Soubor a metodika: Umělá rohovka AlphaCor byla implantována 15 pacientům (15 očí). Implantaci umělé rohovky KeraKlear podstoupili čtyři pacienti (čtyři oči). Všichni pacienti před chirurgickým zákrokem byli podrobně vyšetřeni. Bylo provedeno zhodnocení nejlépe korigované zrakové ostrosti (NKZO), předního segmentu oka na štěrbinové lampě. Stav zadního segmentu oka byl orientačně posouzen pomocí ultrazvukového B-scan vyšetření. U pacientů před plánovanou implantací KeraKlear byla provedena rohovková pachymetrie. U všech pacientů na digitální fundus kameře byla pořízená fotografie předního segmentu oka. U pacientů s glaukomem předoperačně byl nitrooční tlak lokální farmakoterapií dobře kompenzován. Pooperačně se provádělo hodnocení NKZO, měření nitroočního tlaku, vyšetření předního segmentu operovaného oka na štěrbinové lampě, ultrazvukové B-scan vyšetření k posouzení stavu zadnního segmentu oka. Všem pacientům pravidelně byly pořizovány digitální fotografie předního segmentu oka se zaměřením na keratoprotézu. Výsledky: Nejlépe korigovaná zraková ostrost po implantaci umělé rohovky AlphaCor byla v rozmezí pohyb ruky...
Sledování opacit zadního pouzdra po operaci katarakty
Kalfeřtová, Marie ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Sledovat vliv metody AquaLase použité k dočištění zadního pouzdra při operaci katarakty na vznik opacit zadního pouzdra a ověřit bezpečnost této metody pro rohovkový endotel. Metodika: Naše studie je prospektivní. Do sledovaného souboru byli zařazeni pacienti s oboustrannou kataraktou operovaní na Oční klinice FN Hradec Králové v období od září 2007 do března 2009, kteří splnili kritéria k zařazení do studie (56 pacientů). V průběhu operace byla torzní fakoemulzifikace a bimanuální irigace/aspirace, na pravém oku doplněna pulsy BSS (Balanced Salt Solution) - metoda AquaLase (Alcon Laboratories, Forth Worth, Texas, USA). Do obou očí byla implantována nitrooční čočka AcrySof SA60AT. Do studie byli vybráni pacienti bez dalších vážných očních onemocnění, která by ovlivňovala pooperační zrakovou ostrost. Pacienti měli vždy operovány obě oči tím samým operatérem. Všichni pacienti byli vyšetřeni předoperačně a 3, 6, 12 a 24 měsíců po operaci. Při každém vyšetření byla hodnocena nejlepší korigovaná zraková ostrost (NKZO), hustota endotelových buněk (ECC) a pachymetrie rohovky. Pooperačně byly navíc pořizovány digitální fotografie předního segmentu oka se zaměřením na zadní pouzdro v retroiluminaci. Následně byla pořízená fotodokumentace hodnocena programy k objektivizaci stupně opacit zadního pouzdra...
Posouzení účinnosti fotodynamické terapie u pacientů s chronickou centrální serózní chorioretionopatií
Myslík Manethová, Kateřina ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Hejsek, Libor (oponent) ; Chrapek, Oldřich (oponent)
SOUHRN Předložená disertační práce se zabývá problematikou makulárního edému na podkladě centrální serózní chorioretinopatie (CSC) a soudobými možnostmi terapeutického řešení tohoto onemocnění. Přestože ve většině případů nepatří CSC mezi častá a vidění ohrožující onemocnění, může zvláště její chronická forma vést k trvalému snížení zrakových funkcí. Cílem teoretické části této práce je charakterizovat toto chorioretinální onemocnění a popsat základní principy léčby. V práci je dále popsána patogeneze CSC, vyšetřovací metody, v současnosti používaná klasifikace CSC a terapeutické modality léčby tohoto onemocnění. Klinickou částí disertační práce je prospektivní studie 52 pacientů (54 očí) ve věku 30 až 75 let s chronickou formou CSC (cCSC) léčených na Oční klinice 1.LF UK ÚVN-VFN v Praze od ledna 2012 do ledna 2018. Cílem této prospektivní práce je zhodnotit anatomické a funkční výsledky léčby 54 očí s cCSC pomocí fotodynamické terapie v redukovaném (polovičním) dávkovacím režimu verteporfinu (HD-PDT). HD-PDT byla indikována jako primární intervence u chronických forem trvajících déle než 3 měsíce, u kterých nedošlo ke spontánní resorpci subretinální tekutiny, či po nedostatečném efektu konzervativní terapie. Na konci sledovacího období bylo dosaženo zlepšení či stabilizace sítnicového nálezu u 50 očí (92,6...
Zlepšení kvality života pacientů se stabilní makulopatií implantací Schariothovy makulární čočky a modulací zrakové plasticity transkraniální elektrickou stimulací
Středová, Markéta ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Cíl: Zhodnotit změnu kvality života u pacientů se stabilní makulopatií po implantaci Schariothovy makulární čočky (SML) s následnou transkraniální elektrickou stimulací (tES) a zrakovou rehabilitací. Metodika: Do prospektivní studie bylo zahrnuto 14 pacientů se suchou formou věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD), kterým byla implantována SML v období od května 2018 do září 2019 na Oční klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Sledovací doba byla 6 měsíců. Hodnocenými parametry byla nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO) do dálky, nekorigovaná zraková ostrost (NZO) do blízka, nitrooční tlak (NT), centrální retinální tloušťka (CRT), zraková plasticita formou zrakových evokovaných potenciálů (VEP), výskyt komplikací a subjektivní spokojenost. Výsledky: Průměrná předoperační NKZO do dálky byla 0,23 ± 0,09, v době 6 měsíců 0,17 ± 0,06. Průměrná předoperační NZO do blízka byla Jäger č. (J. č.) 14,9 ± 2,1, v době 6 měsíců J. č. 4,2 ± 3,1. Předpokládaná pooperační NZO do blízka byla J. č. 5,0 ± 2,3. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v NZO do blízka mezi stimulovanou a nestimulovanou skupinou. Během sledovacího období nebyla zaznamenána změna v průměrném nitroočním tlaku (NT). Průměrná CRT makuly ± SO byla předoperačně 187 ± 44 µm, po 6 měsících 167 ± 35 µm. Změna v porovnání...
Využití optické koherentní tomografie a evokovaných zrakových potenciálů v předoperačním a pooperačním sledování pacientů s útlakem optického chiasmatu
Póczoš, Pavel ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Lešták, Ján (oponent) ; Skorkovská, Karolína (oponent)
Souhrn Cílem prospektivní studie bylo u kompresí optického chiazmatu (OC) kvantifikovat přínos optické koherenční tomografie (OCT), resp. zrakových evokovaných potenciálů (VEP) pomocí měření tloušťky peripapilární vrstvy nervových vláken (RNFL - retinal nerve fibre layer) a perifoveální vrstvy gangliových buněk (GCL - ganglion cell layer), resp. měřením implicitního času a amplitudy při tzv. pattern-reversal VEP (R-VEP) a motion-onset VEP (M- VEP). Soubor a metodika: Do souboru bylo zařazeno 16 pacientů (32 očí) netrpících vedle útlaku OC žádným jiným závažným onemocnění očí či zrakové dráhy. Podmínkou pro zařazení do studie byla indikace dekompresivního operačního výkonu. Vyšetření zrakové ostrosti, zorného pole, RNFL, GCL, R-VEP a M-VEP se uskutečnilo jednou předoperačně a 3x pooperačně (1 týden, 3 a 6 měsíců). Na předoperačním snímcích MR (magnetická rezonance) mozku byl určen stupeň útlaku OC (tzv. grade) od 0 po 4. Pro část analýzy dat byl soubor rozdělen na skupinu s žádným nebo minimálním tlakem na OC (grade 0-1) a jednoznačným tlakem na OC (grade 2-4). Výsledky: Medián tloušťky peripapilární globální RNFL byl 87 µm, perifoveální nazální GCL 41,2 µm a temporální GCL 44,2 µm. U komprese OC jsme prokázali nižší hodnoty RNFL v nazálním (63,5 µm) i temporálním (65 µm) kvadrantu než je průměr pro danou...
Korekce myopie a myopického astigmatismu implantací zadněkomorové fakické nitrooční čočky implantable collamer lens
Řeháková, Tereza ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
SOUHRN Cíl: Zhodnotit 2leté výsledky u pacientů, kde byla korekce střední a vyšší myopie, resp. myopického astigmatismu řešena implantací fakické zadněkomorové čočky ICL (Implantable collamer lens). Metodika: Do retrospektivní studie jsme zahrnuli celkem 63 očí 32 pacientů (3 muži, 29 žen), u kterých byla na Oční klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové v letech 2007 - 2016 implantována ICL s cílem korekce střední a vysoké myopie či myopického astigmatismu. Hodnocenými parametry byla nekorigovaná (NZO) a nejlépe korigovaná zraková ostrost (NKZO), subjektivní refrakce, nitrooční tlak (NOT), hustota endoteliálních buněk (ECD) a výskyt komplikací v průběhu 2letého sledovacího období. Výsledky: Věk pacientů v době implantace byl v průměru 28,14 ± 5,35 let (v rozmezí 21 až 36 let). Průměrná předoperační hodnota subjektivní refrakce se zlepšila z -7,8 ± 2,7 D sf (v rozmezí -14 až -3,25 D sf) a -0,65 ± 0,8 D cyl (v rozmezí -3,25 až 0 D cyl), na -0,01 ± 0,1 D sf (v rozmezí -0,75 až 0 D sf) a -0,05 ± 0,16 D cyl (v rozmezí -0,55 až 0 D cyl). Předoperačně průměrná hodnota ECD byla 3270,5 ± 454,7 buněk/mm2 (v rozmezí 2155 až 4201 buněk/mm2 ), na konci sledovacího období poklesla na 2803,4 ± 441,8 buněk/mm2 (v rozmezí 2079 až 4184 buněk/mm2 ). Procentuální ztráta ECD 2 roky po operaci činila 8,57%. NOT před operací byl...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Jirásková, Nikola
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.