|
|
Repatriation and re-emigration into Czechoslovakia in the context of the post-war period 1918 - 1923 and 1945 - 1948
Lacko, Miroslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Křesťan, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavnou výskumnou témou predkladanej štúdie je problematika reemigračných a repatriačných pohybov, ktoré na území Československa prebiehali v prvých rokoch po ukončení prvej a druhej svetovej vojny. Práca na túto oblasť nazerá z pohľadu československých exekutívnych inštitúcii. Vychádza zároveň z predpokladu, že práve tieto inštitúcie mali na základe svojich právomocí, personálneho obsadenia a finančných možností najlepšie predpoklady a najväčšie kompetencie na uskutočňovanie návratov Čechov a Slovákov do ich pôvodnej vlasti. V úvodnej časti sa práca venuje vysvetleniu základných pojmov nutných pre pochopenie celej problematiky. Taktiež analyzuje význam pojmu migrácia. Migráciu sa snaží začleniť do širšej analýzy v rámci povojnovej situácie, na základe čoho ďalej definuje účastníkov a ciele migračných pohybov. Za hlavného iniciátora migračných pohybov v analyzovaných obdobiach považuje globálne vojnové konflikty. Práve preto nemalú časť venuje aj analýze výsledkov prvej a druhej svetovej vojny v súvislosti s územím Československa. Stredná a najrozsiahlejšia časť práce sa zaoberá úlohami konkrétnych štátnych exekutívnych inštitúcii, ale aj vybraných neziskových dobročinných organizácii v reemigrácii a repatriácii. Detailnej komparatívnej analýze podrobuje tri ministerstvá, konkrétne ministerstvo...
|
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
|
Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968
Fidler, Jiří ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů "geopolitika" či "životní zájmy", se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských...
|
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
host ::
RSS.