|
|
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
|
|
|
Turecká zahraniční politika vůči Sýrii v letech 2002 až 2011
Jirásek, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce se zabývá tureckou zahraniční politikou vůči Sýrii v letech 2002 až 2011. V tomto období v Turecku vládla Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Ta se oproti předchozím vládám začala více angažovat na Blízkém východě a její zahraniční politika byla často nazývána "neoosmanskou". AKP zavedla do turecké zahraniční politiky koncepty "žádné problémy se sousedy" a "strategickou hloubku". Dále Turecko v tomto období začalo více využívat "soft power". Práce tyto čtyři prvky hledá v turecké zahraniční politice vůči Sýrii. Ačkoliv turecká zahraniční politika vůči Sýrii v letech 2002 až 2011 obsahuje řadu prvků neoosmanismu, "žádných problémů se sousedy", "strategické hloubky" i "soft power", nedá se říci, že by byla řízena zcela těmito koncepty.
|
|
|
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
|
|
|
Stimulace poptávky versus stimulace nabídky: daňové reformy v USA ve druhé polovině dvacátého století
Jirásek, Vojtěch ; Strejček, Ivo (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Cílem práce je porovnat Reaganovy daňové reformy v USA v 80. letech s Kennedyho-Johnsnovou daňovou politikou z 60. let. Daňová politika je jedním z klíčových politických nástrojů k ovlivňování hospodářské situace v daném státu. Téma daňových reforem je aktuální zejména v souvislosti s volbou prezidenta Spojených států amerických. Práce reaguje na kritiku Hillary Clintonové vůči hospodářské politice R. W. Reagana. Stimulace strany poptávky v 60. letech a stimulace strany nabídky v 80. letech (obě stimulace prováděné zejména pomocí snížení daňových sazeb) přinášejí obdobné výsledky. V období po reformách roste HDP a snižuje se nezaměstnanost. Naopak můžeme pozorovat snížení množství vybraných prostředků v krátkém období po reformách, které se v delším časovém horizontu navrací na původní hodnotu a dále roste. Práce přináší důležitý poznatek o pozitivním vlivu snižování daní na makroekonomické agregáty a v delším časovém horizontu na zvyšující se částku daňového výběru do státního rozpočtu.
|
host ::
RSS.