|
|
Frazeologie v učebnicích srbského jazyka pro základní školy
Avramovič, Kristýna ; Stranjik, Helena (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
NÁZEV: Frazeologie v učebnicích srbského jazyka pro základní školy AUTOR: Bc. Kristýna Avramovič KATEDRA: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. et Mgr. Helena Stranjik, Ph.D. ABSTRAKT: Děti a dospělí neuvažují stejně a dětské používání frazémů se v komunikaci liší od užívání u dospělých. Jestliže dítě používá frazémy a idiomy v řeči, ještě to nemusí znamenat, že rozumí jejich významu. Jedním z důležitých aspektů výuky frazeologie v hodinách jazyka je, že umožňuje dětem pochopit podstatu jazyka. Je to způsob, jak jim vštípit myšlenku, že jazyk je víc než jen kombinace slov a gramatiky. Učebnice pomáhají dětem poznat, že slova jsou spojena s kulturou a historií a že se prostřednictvím určitých frazémů mohou dozvědět mnoho o své kultuře. Diplomová práce zaměřená na výuku frazeologie na základních školách a jejich znalost u žáků bude složena ze dvou částí, teoretické a praktické. Po úvodní, teoretické části, v níž bude definován frazém a frazeologie (v návaznosti na bakalářskou práci autorky) a jejich místo ve školních programech srbského jazyka na základních školách v Srbsku bude podán přehled zkoumaných jevů na základě vybraných učebnic srbského jazyka pro základní školy. Praktická část práce představí dotazníkový výzkum,...
|
|
|
Komentovaný překlad Nálezu Ústavního soudu Slovinské republiky o referendu o zákonu o manželství a rodinných vztazích
Záliš, Dominik ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Kozár, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou právního překladu ze slovinského do českého jazyka. Jedná se o komentovaný překlad Nálezu Ústavního soudu Slovinské republiky o referendu o zákonu o manželství a rodinných vztazích (U-II-1/15-20) ze dne 28. 9. 2015. Okomentovány jsou zejména překladatelsky problematické termíny a vztahy a rozdíly mezi slovinskou a českou právnickou terminologií. Překládaný Nález Ústavního soudu se věnuje kontroverznímu tématu homoparentality, tedy rodičovství stejnopohlavních partnerů, které je zhruba od roku 2010 ve Slovinské republice hojně probíráno. Při překladu Nálezu Ústavního soudu bylo kromě jiného přihlédnuto i ke způsobu, jakým jsou zejména problematické termíny z oblasti ústavního a rodinného práva překládány v oficiálních dokumentech Evropské unie.
|
|
|
Konvergentní a divergentní tendence ve slovotvorbě současného chorvatského a srbského jazykového standardu
Košař, Matěj ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Stranjik, Helena (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou konvergentní a divergentní tendence ve slovotvorbě současného srbského a chorvatského jazykového standardu a zaznamenání současného stavu variantních nebo distinktivních jevů mezi oběma standardy. Frekvence a dynamika užívání vybraných substantivních, adjektivních a verbálních slovních tvarů je interpretována na základě dat zachycených v jazykových korpusech - dvou webových a dvou paralelních, složených z beletristických textů. Inspirací pro podobný výzkum bylo již provedené aplikování podobného přístupu při korpusovém výzkumu české gramatiky. Cílem práce je zjistit, jaký je reálný stav zkoumaných sufixů v současném chorvatském a srbském jazykovém standardu. Jelikož různé dílčí výzkumy vyžadují k výzkumu různé přístupy, účelem je i ověření vhodnosti vybraných postupů a vybraných zdrojů dat. Navržené postupy mohou být zároveň jedním z prvních podobných příspěvků ke korpusovému zkoumání chorvatské a srbské slovotvorby. Práce se může stát námětem na způsob tvoření budoucích jazykových příruček zaměřených zejména na rozdíly mezi srbským a chorvatským jazykovým standardem, ale také námětem k úvaze nad jejich podobou, jelikož na základě zjištěných výsledků lze málokdy z jednoho či druhého jazykového standardu konkrétní jev zcela vyloučit, byť v něm může být zastoupen...
|
|
|
Bilingvismus a jazykový management v české menšině v Chorvatsku
Stranjik, Helena ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice české menšiny v Chorvatsku, zdejší dvojjazyčnosti a jazykovému managementu na různých úrovních: od úrovně jednotlivce, přes úroveň zde žijící české menšiny a místní samosprávu, až po úroveň státu a jeho zákonů. V první kapitole jsou shrnuty dějiny přistěhování Čechů na území dnešního Chorvatska, převážně v průběhu 19. století, a jejich postupné organizování po té, co se po rozpadu Rakousko-Uherska ocitnou mimo území mateřského státu. Druhá kapitola popisuje současnou situaci v menšině - její organizační strukturu, kulturní život, školství a informační a vydavatelskou činnost. Důležité je také zajištění její existence v zákonech a Ústavě státu. Třetí kapitola je věnována jazykové situaci v české menšině v Chorvatsku: českochorvatskému a chorvatsko-českému bilingvismu, rozrůzněnosti dialektologického původu jazyka, jazyku jako systému a faktorům, které na jazyk a jeho uživatele působí. Kapitola je doplněna ukázkami mluveného a psaného projevu českých krajanů. Poslední kapitola popisuje průběh a výsledky výzkumu prováděného v menších firmách s jazykově smíšenými zaměstnanci v městě Daruvaru a jeho okolí. Z hlediska jazykového managementu jsem se snažila o zjištění jazykové kompetence, jazykového chování a plánování na úrovni jednotlivých zaměstnanců i na úrovni podniků.
|
|
|
Frazeologický fond v díle Mira Gavrana
Čauševič, Amra ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Vlašić, Marija (oponent)
Práce nastiňuje definici pojmu frazém, při čemž vychází z odborných syntéz českých, chorvatských a slovenských frazeologů, a popisuje jeho typy, které slouží jako klíč pro práci s zvolenými texty. Stěžejní část práce je pak věnována analýze. Té jsou podrobeny vybrané prozaické a dramatické texty chorvatského spisovatele Miro Gavrana, ve kterých byly nejprve jednotlivé frazémy vyhledány, roztříděny a posléze zpracovány a okomentovány v analýze, jejíž cíl bylo vypozorovat postupy, které autor používá v rámci svého frazeologického fondu. Bylo zjištěno, že jsou frazeologická spojení častější v komediálních a humorných textech. V rámci samotných textů bylo dále zjištěno, že autorské varianty frazémů jsou vytvářeny na obdobných postupech.
|
|
|
Slovník chorvatsko-běloruských mezijazykových homonym
Bialkovich, Veranika ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
Tématem práce je mezijazyková lexikální homonymie v chorvatštině a běloruštině. Jádro práce tvoří slovník chorvatsko-běloruských homonymních výrazů. Úvodní část shrnuje problematiku pojmenování tohoto jevu v lingvistice a dosavadní výzkum v oblasti homonymie mezi slovanskými jazyky. Prostor v práci je věnován typům vnitrojazykových a mezijazykových homonym a některým rozdílům v jejich klasifikaci. Dále se pozornost věnuje způsobům vzniku mezijazykových homonym ve spojitosti s původem lexikálních jednotek tvořících homonymní dvojici. Uvádějí se dvě hlavní možné cesty vzniku homonymních párů - náhodná formální shoda a shoda jako důsledek společného vývoje nebo společné výpůjčky. Podle způsobu vzniku se homonyma člení na dvojice zastupující společný slovanský lexikální fond a na dvojice cizího původu. V další části práce se představují principy, podle nichž probíhalo shromažďování lexikografického materiálu do slovníku, lexikografické zdroje použité při této práci a stavba slovníkového hesla. Slovník chorvatsko-běloruských mezijazykových homonym obsahuje 1048 hesel, mezi nimiž jsou zastoupeny všechny slovní druhy, včetně synsémantických. Slovník je obousměrný, jsou v něm uvedeny jak běloruské ekvivalenty chorvatských lexémů, tak chorvatské ekvivalenty lexémů běloruských.
|
|
|
Mezijazyková homonymie u sloves v češtině a srbštině
Červenková, Anděla ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Tématem bakalářské práce je mezijazyková homonymie u sloves v češtině a v srbštině. Práce se zaměřuje především na slovesné prefixy a jejich vliv na změnu významu slovesa. Součástí práce je slovník česko-srbských homonym. První kapitola objasňuje problematiku lingvistických jevů, vydělení lexikologie a její disciplíny, významovou stránku slova a významové vztahy lexikálních jednotek. Z významových vztahů lexikálních jednotek jsou podrobněji popsány homonymie a polysémie. Pozornost je věnována vymezení těchto dvou pojmů, dále pak homonymii vnitrojazykové a mezijazykové. Vysvětlen je původ homonym a slovotvorba se zaměřením na prefixaci u sloves. V praktické části jsou již konkrétně analyzovány a vzájemně porovnány významy jednotlivých českých a srbských prefixů. Slovník česko-srbských homonym u sloves obsahuje 101 homonymních párů a 3 homonymní trojice. Slovník je obousměrný, obsahuje překlady na straně české i srbské.
|
|
|
Kajkavské nářečí v současné chorvatské próze
Popelková, Adéla ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Stranjik, Helena (oponent)
Tématem bakalářské práce je výskyt a využití nářečních prvků v současné chorvatské próze. Nejprve jsou představeny typické rysy kajkavského nářečí, dále jeho dělení, a nakonec jednotlivé charakteristiky příznačné pro dialekty v posuzovaných dílech. Právě s těmito přirozenými prvky je porovnán jazyk vybraného vzorku textů a nářeční rysy užité v promluvách postav. V práci se uplatňuje lingvistické a literární hledisko. Lingvistickým přístupem jsou popsána jednotlivá nářečí a jejich rysy, literárním je posuzována úloha přítomných rysů. Cílem práce bylo určit, jakou podobu mají kajkavské dialekty ve vybraných textech, nakolik jsou autoři důslední v užívání nářečních rysů, popř. z jakých důvodů se odklání od charakteristik vybraného dialektu. Dalším cílem bylo rovněž posouzení, do jaké míry může jazyk díla s nářečními rysy reflektovat stav skutečného mluveného dialektu a jakou roli v něm hraje autorská stylizace vyprávění. V neposlední řadě se práce zabývá otázkou, z jakých důvodů využívají současní autoři kajkavštinu, neboť se nejedná o celonárodní ani nejpoužívanější idiom. Nářeční analýza zohledňuje hláskosloví, morfologii, lexikum i syntax užitých dialektů, nejvíce je ovšem soustředěna na hláskoslovné hledisko, neboť právě rozdíly mezi realizacemi různých fonémů bývají klíčové pro vzájemné odlišení...
|
|
|
Slovník chorvatsko-běloruských mezijazykových homonym
Bialkovich, Veranika ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
Tématem práce je mezijazyková lexikální homonymie v chorvatštině a běloruštině. Jádro práce tvoří slovník chorvatsko-běloruských homonymních výrazů. Úvodní část shrnuje problematiku pojmenování tohoto jevu v lingvistice a dosavadní výzkum v oblasti homonymie mezi slovanskými jazyky. Prostor v práci je věnován typům vnitrojazykových a mezijazykových homonym a některým rozdílům v jejich klasifikaci. Dále se pozornost věnuje způsobům vzniku mezijazykových homonym ve spojitosti s původem lexikálních jednotek tvořících homonymní dvojici. Uvádějí se dvě hlavní možné cesty vzniku homonymních párů - náhodná formální shoda a shoda jako důsledek společného vývoje nebo společné výpůjčky. Podle způsobu vzniku se homonyma člení na dvojice zastupující společný slovanský lexikální fond a na dvojice cizího původu. V další části práce se představují principy, podle nichž probíhalo shromažďování lexikografického materiálu do slovníku, lexikografické zdroje použité při této práci a stavba slovníkového hesla. Slovník chorvatsko-běloruských mezijazykových homonym obsahuje 1048 hesel, mezi nimiž jsou zastoupeny všechny slovní druhy, včetně synsémantických. Slovník je obousměrný, jsou v něm uvedeny jak běloruské ekvivalenty chorvatských lexémů, tak chorvatské ekvivalenty lexémů běloruských.
|
|
|
Výskyt a užívání variantních deklinačních koncovek substantiv v současném chorvatském jazyce
Košař, Matěj ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Stranjik, Helena (oponent)
Tématem práce je výskyt a užívání variantních deklinačních koncovek substantiv v současném chorvatském jazyce. Vedle přehledu o výskytu takových variantních koncovek, který poskytují mluvnice a slovníky chorvatského jazyka, jsou právě tyto zjištěné informace následně konfrontovány s aktuálním stavem chorvatského jazyka tak, jak je zachycen v jazykových korpusech. K tomuto vlastnímu výzkumu je využit způsob podobný již dříve aplikovanému při korpusovém výzkumu české gramatiky. Cílem práce bylo zjistit, nakolik odpovídá stávající lingvistický popis reálnému stavu v současném chorvatském jazyce, zda jsou uváděné variantní koncovky vzájemně rovnocenné, případně čím a zda je jejich užívání podmíněno. Zohledněn je i stav popisu variantních deklinačních koncovek substantiv v aktuálně dostupných učebnicích chorvatského jazyka pro cizince, neboť zjištěné nedostatky ve stavu popisu této variantnosti v literatuře, jež stojí na samém počátku osvojování si cizího jazyka, byly významnou motivací pro vytvoření této práce a rovněž osobní zkušeností autora, která ho k tématu přiměla. Postupy užité v této práci mohou být skromným návrhem na budoucí zpracování sporných míst chorvatské morfologie v mluvnicích chorvatského jazyka.
|
host ::
RSS.