|
|
Jádra Giardia intestinalis
Krížová, Kateřina ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Jiráková, Klára (oponent)
3 Abstrakt Giardia intestinalis je považována za starobylého parazitického prvoka, velmi brzy se divergujícího od společného předka všech eukaryot. Díky tomu se u něj objevuje mnoho zvláštností týkající se jak stavby buňky, tak i v ní probíhajících procesů. I když současné poznatky napovídají, že řada zvláštností a zjednodušení je možná dána adaptací k parazitickému životu, stále giardie zůstávají jedinečným modelem, který může napovědět mnohé o "core" procesech definujících eukaryotickou buňku. Tato práce se pokouší shrnout doposud známé informace, týkající se dvou morfologicky podobných jader giardie. Zároveň jsou obě jádra srovnávána jak mezi sebou, tak i s obecnými učebnicovými znalostmi o eukaryotickém jádře. Ačkoliv byla původně obě jádra považována za naprosto shodná, novější studie a výzkumy přinesly mnoho důkazů o tom, že se liší. Hlavním rozdílem je především nestejný obsah chromozomů v každém z jader. Určité rozdíly jsou i v počtu a rozmístění jaderných pórů či v synchronicitě během buněčného cyklu. Probíhá u nich také zvláštní typ mitózy. I přesto, že bylo od roku 1990, kdy vyšla studie potvrzující shodnost obou jader, do dnešní doby objasněno a vyvráceno mnoho tvrzení, stále ještě je velká část informací potřebných k naprostému porozumění fungování celého organismu neznámá. Klíčová slova:...
|
|
|
Cell cycle and differentiation in Giardia Intestinalis
Jiráková, Klára ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent) ; Müller, Norbert (oponent)
Giardia je jednobuněčný parazitický organismus, který je zdrojem průjmových onemocnění po celém světě. Má minimální genomovou výbavu a zjednodušené molekulární a metabolické dráhy. V tomto ohledu je to vhodný modelový organismus pro studium regulace buněčného cyklu a pro definici minimální genetické a proteinové výbavy nutné pro reprodukci eukaryotické buňky. V životním cyklu giardie se vyskytují dvě stádia: patogenní trofozoit a infekční cysta, která dokáže přežít ve vnějších podmínkách. Nové znalosti o encystaci mohou být významné z terapeutického hlediska, protože na tento proces je zacílen vývoj vakcíny a léků. Protože studium buněčného cyklu vyžaduje synchronizovanou populaci, studovali jsme vliv synchronizační látky aphidicolinu na jednotlivé buněčné děje během buněčného cyklu trofozoitů giardie. Naše výsledky ukázaly, že aphidicolin zastavil syntézu DNA a trofozoiti byli zablokováni podle obsahu DNA na hranici G1/S fáze. Následná inhibice vstupu do mitózy a cytokineze naznačuje, že Giardia má funkční kontrolní bod při poškozené DNA. Aphidicolin působí při dlouhodobé inkubaci a vyšších koncentracích vedlejší efekty; detekovali jsme pozitivní signál pro fosforylovaný histon H2A, který je u savčích buněk součástí signalizační dráhy spuštěné jako reakce na dvouřetězcové zlomy v DNA....
|
|
|
Effect of iron oxide nanoparticles with ascorbic acid on neural stem cells
Jiráková, Klára ; Moskvin, Maksym ; Horák, Daniel ; Jendelová, Pavla
Cells labelled with iron oxide nanoparticles (ION) can be tracked by magnetic resonance imaging (MRI) in several applications. However, various studies demonstrated toxicity and oxidative stress induction associated with nanoparticles exposure. We analysed biologic effects after the exposure of two types of iron oxide nanoparticles (with and without an antioxidative agent, an ascorbic acid) on human neural stem cells. The labelled cells in gel phantoms were detected in MRI and they showed decreased relaxation rates in comparison with control. ION slightly decreased cell proliferation in comparison with unlabelled cells, which was dependent on concentration and presence of ascorbic acid. None of the nanoparticle type showed negative effect on cell viability and both demonstrated minor effect on reactive oxygen species (ROS) formation. Unfortunately, ascorbic acid bound to nanoparticles did not show any effect on ROS attenuation. Cells exposed to both types of nanoparticles showed increased positivity for a phosphorylated form of H2AX a marker of double strand breaks. We showed that ION in low concentrations do not affect cell viability, but have negative effect on cells on DNA level. Their potential use for oxidative stress reduction is dependent on the concentration of ascorbic acid bound to the nanoparticles and this should be further increased.
|
|
|
Cell cycle and differentiation in Giardia Intestinalis
Jiráková, Klára ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent) ; Müller, Norbert (oponent)
Giardia je jednobuněčný parazitický organismus, který je zdrojem průjmových onemocnění po celém světě. Má minimální genomovou výbavu a zjednodušené molekulární a metabolické dráhy. V tomto ohledu je to vhodný modelový organismus pro studium regulace buněčného cyklu a pro definici minimální genetické a proteinové výbavy nutné pro reprodukci eukaryotické buňky. V životním cyklu giardie se vyskytují dvě stádia: patogenní trofozoit a infekční cysta, která dokáže přežít ve vnějších podmínkách. Nové znalosti o encystaci mohou být významné z terapeutického hlediska, protože na tento proces je zacílen vývoj vakcíny a léků. Protože studium buněčného cyklu vyžaduje synchronizovanou populaci, studovali jsme vliv synchronizační látky aphidicolinu na jednotlivé buněčné děje během buněčného cyklu trofozoitů giardie. Naše výsledky ukázaly, že aphidicolin zastavil syntézu DNA a trofozoiti byli zablokováni podle obsahu DNA na hranici G1/S fáze. Následná inhibice vstupu do mitózy a cytokineze naznačuje, že Giardia má funkční kontrolní bod při poškozené DNA. Aphidicolin působí při dlouhodobé inkubaci a vyšších koncentracích vedlejší efekty; detekovali jsme pozitivní signál pro fosforylovaný histon H2A, který je u savčích buněk součástí signalizační dráhy spuštěné jako reakce na dvouřetězcové zlomy v DNA....
|
|
|
Jádra Giardia intestinalis
Krížová, Kateřina ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Jiráková, Klára (oponent)
3 Abstrakt Giardia intestinalis je považována za starobylého parazitického prvoka, velmi brzy se divergujícího od společného předka všech eukaryot. Díky tomu se u něj objevuje mnoho zvláštností týkající se jak stavby buňky, tak i v ní probíhajících procesů. I když současné poznatky napovídají, že řada zvláštností a zjednodušení je možná dána adaptací k parazitickému životu, stále giardie zůstávají jedinečným modelem, který může napovědět mnohé o "core" procesech definujících eukaryotickou buňku. Tato práce se pokouší shrnout doposud známé informace, týkající se dvou morfologicky podobných jader giardie. Zároveň jsou obě jádra srovnávána jak mezi sebou, tak i s obecnými učebnicovými znalostmi o eukaryotickém jádře. Ačkoliv byla původně obě jádra považována za naprosto shodná, novější studie a výzkumy přinesly mnoho důkazů o tom, že se liší. Hlavním rozdílem je především nestejný obsah chromozomů v každém z jader. Určité rozdíly jsou i v počtu a rozmístění jaderných pórů či v synchronicitě během buněčného cyklu. Probíhá u nich také zvláštní typ mitózy. I přesto, že bylo od roku 1990, kdy vyšla studie potvrzující shodnost obou jader, do dnešní doby objasněno a vyvráceno mnoho tvrzení, stále ještě je velká část informací potřebných k naprostému porozumění fungování celého organismu neznámá. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.