Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vytvoření a charakterizace transgenních linií drozofil manifestující neurodegenerativní onemocnění spinocerebelární ataxi typu 1 (SCA1)
JIČÍNSKÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo pomocí GAL4/UAS sytému vytvořit a charakterizovat transgenní linie Drosophila melanogaster manifestující spinocerebelární ataxii typu 1 (SCA1). Pro všechny experimenty byli použiti 5denní a 30denní samci. Byl sledován vliv SCA1 u manifestujících linií na mobilitu, délku přežití a neurodegenerativní změny na mozku. Kromě těchto fyziologických metod byla testována exprese specifických genů metodou kvantitativní RT-PCR a kvantifikace specifických protein pomocí metody Western Blot. Neurodegenerativní změny u manifestujících linií byly zkoumány pomocí konfokální mikroskopie. Exprese specifických genů, jako jsou Ataxin, MMP1 a MMP2, byla testována u všech testovaných linií manifestujících SCA1 ve srovnání s kontrolními liniemi. Výsledky naznačují, že exprese hAtXN1 byla vyšší u linií manifestujících SCA1 oproti kontrolám. Nicméně trend exprese MMP není zcela zřejmý a bude předmětem navazující magisterské práce.
Reflections on language in Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Walter Benjamin, and Franz Kafka
Jičínská, Veronika ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Krolop K., (oponent)
Dizertační práce se zabývá krizí jazyka na přelomu 19. a 20. století. Tuto krizi sleduje v textech autorů židovského původu a zvláště se soustředí na koncept překladu, který tito autoři chápou jako zásadní moment při utváření kulturní a etnické identity. Překlad se tak stává teoretickým modelem pro pochopení a umělecké zpracování této krize. Spisovatelé jako Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Franz Kafka a Walter Benjamin se potýkali s problémem, že jazyk není schopen postihnout hlubší filosofické souvislosti; místo toho nabízí pouze náhodnou reprezentaci empirické a sociální skutečnosti. Selhání jazyka proto znamenalo, že například rodný jazyk nemá žádnou podstatu, žádnou nezcizitelnou identitu, nýbrž je již sám o sobě překladem neznámého textu z cizího, nesrozumitelného jazyka. Jazyk je mocným nástrojem k udržení národních a kulturních celků. Tím, že autoři ukazují jeho sílu, ale zároveň i vysoce problematický charakter, vyzývají ideologické konstrukty jako německý antisemitismus zvnitřku, v samé lingvistické struktuře antisemitismu. Franz Kafka a Walter Benjamin vytvořili podobná pojetí překladu založená na nemožnosti překladu - pohyb proti hegemonickým strukturám moci, jenž měl popřít nacionalisticky chápanou němčinu jako kulturní lingua franca. Franz Kafka komplikuje a vyvrací představu, že jidiš...
Pavel/Paul Eisner jako překladatel Franze Kafky
Fazekašová, Anna ; Jičínská, Veronika (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Práce poskytuje přehled o biografii českého překladatele židovsko-německého původu Pavla/Paula Eisnera (1889-1958), jeho překladatelské činnosti a identitě na rozhraní kultur, která dala vzniknout tzv. teorii trojího ghetta a na ní vázané "pražské" interpretaci díla Franze Kafky. Na základě deskriptivního modelu Gideona Touryho (1995) Eisnerovy překlady Kafkových románů Zámek a Proces jakožto prvky cílového literárního kánonu zařazuje na ose přijatelnost-adekvátnost a stanovuje jejich významné rysy a poté na základě porovnání s originálem rekonstruuje překladatelovu metodu a určuje, jakým způsobem se v překladech projevuje Eisnerův teoretický zájem o Kafku, vycházející z jeho vlastní zkušenosti života v česko-německé Praze. Klíčová slova: Pavel Eisner, Paul Eisner, Franz Kafka, teorie trojího ghetta, Zámek, Proces, translatologická analýza, Gideon Toury
Význam překladatelského díla Otokara Fischera v české překladatelské tradici
Hájek, Matouš ; Jičínská, Veronika (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce zkoumá překladatelské dílo Otokara Fischera a jeho vliv na českou překladatelskou tradici. Teoretická část práce se nejprve zabývá pozicí Otokara Fischera v dobovém kontextu, šíří jeho tvůrčí i akademické činnosti a popisuje i jeho problematické postavení na rozhraní mezi dvěma jazyky a třemi kulturami v nestabilním meziválečném období. Pozornost se dále přesouvá na způsoby, jakými existující, primárně translatologická sekundární literatura nahlíží Fischerovo překladatelské dílo. Následně je obraz Otokara Fischera a jeho překladatelské školy podroben kritice a doplněn o informace, které literatura vůbec nezmiňuje nebo nedostatečně zdůrazňuje. Navazující část práce následně hodnotí dva z Fischerových nejvýznamnějších převodů - Goethova Fausta a Nietzscheho Tak pravil Zarathustra - a dotýká se i překladu Shakespearova Macbetha. Poslední oddíl je vyhrazen zkoumání toho, jak hluboké stopy Fischerova škola v české překladatelské tradici zanechala a jak s jeho odkazem nakládali jeho žáci i mladší generace překladatelů.
Reflections on language in Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Walter Benjamin, and Franz Kafka
Jičínská, Veronika ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Krolop K., (oponent)
Dizertační práce se zabývá krizí jazyka na přelomu 19. a 20. století. Tuto krizi sleduje v textech autorů židovského původu a zvláště se soustředí na koncept překladu, který tito autoři chápou jako zásadní moment při utváření kulturní a etnické identity. Překlad se tak stává teoretickým modelem pro pochopení a umělecké zpracování této krize. Spisovatelé jako Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Franz Kafka a Walter Benjamin se potýkali s problémem, že jazyk není schopen postihnout hlubší filosofické souvislosti; místo toho nabízí pouze náhodnou reprezentaci empirické a sociální skutečnosti. Selhání jazyka proto znamenalo, že například rodný jazyk nemá žádnou podstatu, žádnou nezcizitelnou identitu, nýbrž je již sám o sobě překladem neznámého textu z cizího, nesrozumitelného jazyka. Jazyk je mocným nástrojem k udržení národních a kulturních celků. Tím, že autoři ukazují jeho sílu, ale zároveň i vysoce problematický charakter, vyzývají ideologické konstrukty jako německý antisemitismus zvnitřku, v samé lingvistické struktuře antisemitismu. Franz Kafka a Walter Benjamin vytvořili podobná pojetí překladu založená na nemožnosti překladu - pohyb proti hegemonickým strukturám moci, jenž měl popřít nacionalisticky chápanou němčinu jako kulturní lingua franca. Franz Kafka komplikuje a vyvrací představu, že jidiš...

Viz též: podobná jména autorů
3 JIČÍNSKÁ, Veronika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.