Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Válečné hospodářské centrály v Předlitavsku (1914-1918)
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent) ; Jemelka, Martin (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice válečných hospodářských organizací v průběhu první světové války na území Předlitavska; ty jsou přitom chápány především jako instituce pověřené správou nedostatkových surovin a potravin. Práce nejprve vymezuje pozici válečných hospodářských organizací v systému předlitavského válečného hospodářství, přináší jejich dělení na základě jejich funkce a formy a nabízí jejich přehled. Ve třech samostatných studiích se práce podrobně zabývá vybranými válečnými hospodářskými organizacemi - Válečným obilním ústavem, Cukerní ústřednou a organizacemi působícími v bavlnářství - Bavlnovou ústřednou a Válečným svazem pro bavlnářský průmysl. V každém z těchto případů na základě podrobné analýzy právních předpisů vymezuje úkoly a roli příslušné válečné hospodářské organizace v rámci státní regulace daného odvětví. Sleduje zvolené organizační formy těchto organizací, včetně jejich personálního složení a vyhodnocuje jejich hospodaření. Především se pak práce zabývá způsoby, jakými se tyto organizace podílely na realizaci státní regulace svých odvětví a mechanizmy které se uplatňovaly při hospodaření s nedostatkovými surovinami a potravinami, při regulaci produkce, spotřeby a cen, přičemž si všímá i dalších úloh, které tyto organizace vykonávaly.
Petr Bezruč a meziválečné ostravské dělnické milieu: básníkovo dílo napříč třídami, konfesemi a politickými stranami
Jemelka, Martin
Ještě za první světové války bylo jméno Petra Bezruče a název jeho básnické sbírky Slezské písně ostravskému dělnictvu neznámé. Během prvního poválečného desetiletí Slezské písně pronikly hluboko do kořenů ostravského dělnického spolkového života, staly se součástí jeho veřejného diskursu a zaznívaly při slavnostních příležitostech jako manifestační texty se značným mobilizačním potenciálem. Bezručova života a díla se nedovolávaly jen přidružené organizace sociální demokracie v čele s Dělnickou tělocvičnou jednotou a Sdružením sociálnědemokratických bezvěrců, ale i Klubu českých turistů a církví římskokatolické a československé. Respekt k regionálním souvislostem a obecně známým historickým událostem, vyhrocený nacionalismus namířený jak proti polskému, tak německému etniku, antiklerikalismus a otevřená deskripce tragických dopadů sociopatologických jevů moderní průmyslové společnosti urychlovaly a usnadňovaly akceptaci a identifikaci ostravského dělnictva s Bezručovým dílem.
The Brazilian Agrarian-industrial Towns of Jan Antonín Baťa (1940 - 1965): Bata Shoe Company's Ideal Industrial Town as Transnational Crossings of Urban Planning Ideas
Costa da Silva, Davi ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Sonkoly, Gábor (oponent) ; Jemelka, Martin (oponent)
Tématem mé diplomové práci jsou města, jež v letech 1941-1965 vybudoval v Brazílii český podnikatel Jan Antonín Baťa, a to konrétně Batatuba, Vila CIMA - Indiana, Mariápolis, Bataguassu a Batayporã. Na fenomén těchto brazilských baťovských měst nahlížím optikou tzv. histoire croisée jako na výsledek interakce mezi koncepty městského plánování, politicko- hospodářského kontextu Brazílie a vlastních záměrů a plánů Jana Antonína Bati. Má práce staví na analýze dobových projektů a příslušné dokumentace tzv. ideálního města Baťova koncernu a měst vystavěných tímto továrníkem na území největší jihoamerické země, přičemž posledně zmiňovaná města představuji jako jakousi zvláštní kapitolu transnacionálních dějin továrních měst budovaných koncernem Baťa na různých místech světa. Z dosavadního studia pramenů totiž vše nasvědčuje tomu, že snem Jana Antonína Bati bylo v Brazílii vybudovat jakási smíšená průmyslovo-zemědělská města, jejichž obyvatelé by se se svými rodinami mohli věnovat i zemědělství. Takový model jsem nazval agrárně-industriálním městem a ve své práci ukazuji, že se do něj do různé míry řadí všech pět měst, jež Baťa v Brazílii vybudoval. Klíčová slova: brazilská Baťová města, Jan Antonín Baťa, agrárně-průmyslové město, histoire croisée transnational urban studies
Působení řádu maltézských rytířů v Českých zemích v období první republiky a jeho hospodářské aspekty
Pola, Martin ; Jemelka, Martin (oponent)
(česky) Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě je nejstarším a nejvýznamnějším rytířským řádem katolické církve. Jeho počátky jsou spojené s křížovými výpravami do Svaté země a na české území přišel již ve druhé polovině 12. století. Až do rozpadu Rakouska-Uherska se zde těšil výjimečnému postavení, avšak po vzniku takzvané první Československé republiky byla jeho pozice značně oslabena. Nový stát, především část jeho politických elit, nebyl katolické církvi příliš nakloněn a pro řadu současníků navíc působil tento svým charakterem tradičně aristokratický řád jako relikt starého mocnářství. K nelehké politicko-společenské pozici řádu se záhy přidaly i hospodářské potíže, způsobené mimo jiné pozemkovou reformou, která citelně zasáhla řádový pozemkový majetek. Cílem této práce je popsat působení řádu v této době, a to především z pohledu jeho hospodářského fungování. Klíčová slova Maltézský řád, České velkopřevorství, Hospodářská činnost, První Československá republika, Pozemková reforma
Trh stavebních hmot v Předlitavsku a Československu v letech 1873-1938. Formování, vývojové tendence, kartelizace
Gecko, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Zářický, Aleš (oponent) ; Jemelka, Martin (oponent)
Cílem disertační práce je porozumět formování a vývoji trhu se stavebními hmotami (cementem, vápnem a cihlami) v Předlitavsku a prvorepublikovém Československu. Důraz je kladen na vývojové tendence trhu (změny ve spotřebních zvyklostech, zavádění nových technologií), jeho monopolizaci, státní intervencionistickou politiku a institucionální proměny podnikatelské činnosti (přímé kapitálové vstupy bankovního sektoru a šíření kapitálových společností). Sledovány jsou jednak základní podmínky trhu a jeho struktura, jednak strategie tržních hráčů. Zahrnout je třeba také výkon trhu, tedy dopady průmyslu stavebních hmot na fungování předlitavské a československé ekonomiky. Výzkum je ohraničen obdobím tzv. velké deprese, během které se stavební hmoty začaly vyrábět na průmyslovém základě a přelomem let 1938/1939, značících instrumentalizaci českých zemí ve prospěch velkoprostorového hospodářství. Disertační práce vychází z metod průmyslové ekonomie (paradigma Structure-Conduct-Performance), ekonomie, ekonomické geografie i tradiční metodologie hospodářských dějin (zejména business history, hermeneutická a statistická metoda).

Viz též: podobná jména autorů
3 Jemelka, Marek
1 Jemelka, Matouš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.