|
|
Studium dysregulace proteinu DLX1 v leukemických myeloidních buňkách v in vitro a in vivo modelech
Jelínková, Alena ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Heterogenní povaha akutní myeloidní leukémie (AML) zhoršuje výsledky pacientů léčených standardní terapií. Porozumění procesům leukemogeneze může přispět k lepší stratifikaci pacientů a tím i nastavení vhodnější personalizované léčby. Geny rodiny DLX (Distal-less homeobox), patřící do skupiny homeoboxových genů, jsou spojovány s maligními onemocněními krve i pevných tkání. Při analýze expresních dat byla nízká hladina genu DLX1 spojena s horší prognózou pacientů s AML. V této práci jsme studovali fenotypové změny buněčných linií s rozdílnou expresí genu DLX1. Pomocí vlásenkové shRNA jsme umlčeli gen DLX1 v buňkách AML linie (sh buňky) a srovnávali ji s parentální linií s vyšší expresí DLX1 (NSC buňky). Analýzou buněčného cyklu a stanovením apoptózy v in vitro a in vivo podmínkách jsme popsali zástavu v G0 fázi a nižší počet apoptotických buněk sh linie. Při měření absolutního počtu buněk v čase byly pozorovány rozdíly, kdy v in vitro podmínkách bylo méně sh buněk, přičemž v in vivo prostředí bylo přihojených signifikantně více sh buněk ve srovnání s NSC buňkami. Další výsledky ukázali, že sh buňky mají nižší hladinu pro- apoptotických proteinů a vykazují vyšší hladinu TGF-β cílového genu PAI-1, který aktivuje replikativní senescenci. Z toho lze předpokládat, že buňky s nižší expresí DLX1 perzistují...
|
|
|
Proč rypoši nestárnou?
Jelínková, Alena ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Rypoši jsou vhodnými modelovými organismy pro studium lidských chorob souvisejících se stářím. Na rozdíl od člověka se dožívají vysokého věku v nezvykle dobré kondici. Nejedná se o blízce příbuzné druhy, i když by se tak dle českého rodového jména mohlo zdát. V porovnání s jinými hlodavci nebo s člověkem, jsou u rypošů geny spojené se stárnutím a tumorogenezí regulovány odlišným způsobem nebo mutovány. V extrémních případech mají rypoši větší počet kopií daného genu, geny zcela nové nebo naopak určité geny postrádají. U rypošů lysých je zvýšená hladina některých proteinů, které zabraňují tvorbě plaků amyloidu β a podporují zvýšenou odolnost vůči oxidativnímu poškození. Procesu stárnutí zabraňuje i účinné odstraňování poškozených proteinů, přirozená kalorická restrikce nebo posílení angiogeneze. Rypoši lysí mají efektivní časnou kontaktní inhibicí, která rozvoji tumoru zabrání, a také vysoké množství α-2-makroglobulinu v krvi, který blokuje signální dráhy nutné pro rozvoj a migraci tumoru. K prodloužení života u rypošů přispívá mnoho různých mechanismů, které se vzájemně doplňují. Cílem práce je představit některé odlišnosti v genomu a proteomu rypošů, které k jejich dlouhověkosti přispívají. Klíčová slova: rypoš lysý, rypoš slepý, rezistence k nádorové transformaci, senescence, stárnutí, choroby...
|
|
|
Prognostické faktory ve vztahu k riziku karcinomu prsu a indikace cílené léčby jako prevence relapsu a komplikací léčby
Prausová, Jana ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocáková, Ilona (oponent) ; Aschermannová, Alexandra (oponent) ; Jelínková, Alena (oponent)
Nádorová onemocnění jsou zcela nepochybně jedním z nejzávažnějších problémů i v 21. století. Svědčí o tom především neustálý nárůst počtu nemocných, kteří jsou postiženi tímto onemocněním. Tento problém je celosvětový a je velmi aktuální i v České republice, kde na některý z druhů maligních nádorů v průběhu života onemocní každý třetí a zemře každý čtvrtý z nás. Nádorová onemocnění postihují jedince v každém věku, od útlého novorozeneckého až po vysoké stáří. Maligní nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v dospělosti po kardiovaskulárních onemocněních. V České republice dle posledních údajů z roku 2004 onemocnělo zhoubným nádorem 68 641 jedinců za 1 rok a zemřelo 29 168. V roce 1994 onemocnělo 52 770. Tento rozdíl v incidenci potvrzuje jednoznačnou tendenci k růstu počtu nových onemocnění v čase. Častěji onemocní nádory muži, incidence standardizovaná podle světového standardu představuje 447,1 mužů na 100 000 obyvatel v České republice a 354,8 žen na 100 00 obyvatel. Incidence malignit stoupá s věkem, 80% vzniká nad 50 let věku. Ve srovnání se světem má Česká republika nepříliš dobrou pozici. U mužů jsme v incidenci maligních nádorů na druhém místě v Evropě a u žen na třetím místě. Karcinom prsu představuje v České republice 16,6% všech nádorů a je u žen nejčetnější malignitou. Incidence karcinomu...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterním selháním
Jelínková, Alena ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Téma své diplomové práce "Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterním selháním" jsem si zvolila na základě své dlouholeté praxe na gastroenterologickém oddělení, kde o pacienty s onemocněním jater a žlučových cest často pečuji. V klinické části jsem se zabývala anatomií a fyziologií jater, dále pak charakteristickou jaterního selhání, používanými vyšetřovacími metodami a terapií. V ošetřovatelské části jsem si vybrala 22.den hospitalizace nemocného, ve kterém došlo k výraznému zhoršení jeho zdravotního stavu a bylo tudíž nutné upravit veškeré ošetřovatelské plány a intervence. K hodnocení nemocného jsem zvolila model Marjory Gordonové upravený pro potřeby našeho pracoviště, z kterého pak vycházím při stanovení ošetřovatelských diagnóz. Jednotlivé diagnózy jsou rozpracovány na cíle ošetřovatelské péče a plány vedoucí k jejich dosažení. Nechybí ani popis realizace a v konečné fázi také zhodnocení.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.