|
|
Postavení prezidenta v zemích Visegrádské čtyřky
Tesař, Ondřej ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Javůrek, Petr (oponent)
Diplomová práce "Funkce prezidenta v zemích Visegrádské čtyřky" se zabývá rozborem různých postavení čtyř prezidentských funkcí ve čtyřech různých parlamentních modelech. Po analýze historické tradice, ústavních pravomocí a nejvýznamnějších událostí jednotlivých funkčních období konkrétních prezidentů si práce klade za cíl porovnání čtyř odlišných pojetí prezidentských funkcí. V praxi se jedná o dva přímo a dva nepřímo volené prezidenty s různou mírou ústavních pravomocí i silou postavení i tradice. Komparace těchto čtyř prezidentských funkcí má ale ještě i další cíl. Tímto cílem práce je analyzovat budoucí možnou reformu prezidentských voleb v České republice z nepřímých na přímé. Potenciální zavedení přímé volby hlavy státu u nás by totiž přineslo i určité změny v postavení a pohledu na českého prezidenta. K analýze budoucího možného přechodu k přímé volbě nám navíc ideálně poslouží i některé z popisovaných případů, ve kterých podobné reformy prezidentské volby i změny ústavy s tím související již proběhly. Ideálním příkladem je hlavně sousední Slovensko, které na přelomu tisíciletí zavedlo nejen přímou volbu prezidenta republiky, ale provedlo i některé další ústavní změny v pravomocích své hlavy státu. V závěru práce pak dochází ke zhodnocení nejen komparovaných funkcí prezidentu, ale také k nastínění...
|
|
| |
|
| |
|
|
Odvodnění účelových komunikací
Podroužek, Jakub ; Tománek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Javůrek, Petr (oponent)
Bakalářská práce Odvodnění účelových komunikací se zabývá problematikou odvodnění lesních a polních cest v katastrálních územích Čerčany, Přestavlky u Čerčan, Soběhrdy, Kozmice, Vranov u Čerčan, Vranovská Lhota a Petroupim. V teoretické části je popsáno rozdělení účelových komunikací. Dále jejich odvodnění, příčiny odvodnění, objekty odvodnění.V praktické části byly využity metody pozorování a měření. Na vybraných úsecích jsou popsány objekty odvodnění a jejich poškození. Na úsecích, kde byly zjištěny závady, jsou navrženy kroky k jejich odstranění. Tím bude zajištěna provozuschopnost lesní dopravní sítě v dané lokalitě i v dalších letech.
|
|
|
Lesní cestní síť z pohledu požární ochrany lesa
Blažejová, Eva ; Tománek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Javůrek, Petr (oponent)
Abstrakt
Cílem této bakalářské práce je popsat jednotlivé typy lesních cest s možností jejich využití pro zásah požární techniky při vzniku mimořádné události. Zjistit, zda je lestní cestní síť dostatečná, jestli jsou při požáru využívány mimo L1, L2 i lesní svážnice nebo technologické linky. Práce nás seznamuje s problematikou požárů, technikou využívanou při mimořádných událostech a postupy při dopravě vody do nepřístupných míst v lesních komplexech. V rešeršní části této práce jsou řešeny zásahy v lesních porostech s popisem řešení jednotlivých situací. Seznámení s možnostmi techniky využívané u hasičského záhraného sboru, které byly použité pro zdolávání požáru u vybraných požárů v Plzeňském kraji, které byly zajímavé buď rozlohou, nebo složitostí. Z provedeného terénního šetření jak požářišt, tak problémových lokalit vyplývá, že lesní cestní siť 1. třídy a 2. třídy by měla být správcem udržována v takovém stavu, aby zde mohly zasahovat jednotky hasičského záchranného sboru. Tyto komunikace jsou pro zasahující jednotky sjízdné. V některých případech mohou být využity i lesní cesty nižší kategorie, záleží na lokalitě a možnostech i nasazení speciální hasební techniky. Vyhodnocení jednotlivých velitelů směřovalo k přibližným rozměrům okolo 400 m, které by byly ideální vzdáleností mezi jednotlivými komunikacemi pro případ požárního zásahu. Dle zjištěných informací z národního parku Šumava je problém první zóna národního parku, kde v současnosti probíhá snaha ostranit většinu komunikací, které byly doposud využívány. Na základě zjištěných informací mohou velitelé jednotek HZS, ale také zaměstnanci lesních podniků získat přehled o možnostech techniky při hasebních pracích a o sjízdnosti lesních cest pro zásah HZS ČR.
|
|
| |
|
|
Postavení prezidenta v zemích Visegrádské čtyřky
Tesař, Ondřej ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Javůrek, Petr (oponent)
Diplomová práce "Funkce prezidenta v zemích Visegrádské čtyřky" se zabývá rozborem různých postavení čtyř prezidentských funkcí ve čtyřech různých parlamentních modelech. Po analýze historické tradice, ústavních pravomocí a nejvýznamnějších událostí jednotlivých funkčních období konkrétních prezidentů si práce klade za cíl porovnání čtyř odlišných pojetí prezidentských funkcí. V praxi se jedná o dva přímo a dva nepřímo volené prezidenty s různou mírou ústavních pravomocí i silou postavení i tradice. Komparace těchto čtyř prezidentských funkcí má ale ještě i další cíl. Tímto cílem práce je analyzovat budoucí možnou reformu prezidentských voleb v České republice z nepřímých na přímé. Potenciální zavedení přímé volby hlavy státu u nás by totiž přineslo i určité změny v postavení a pohledu na českého prezidenta. K analýze budoucího možného přechodu k přímé volbě nám navíc ideálně poslouží i některé z popisovaných případů, ve kterých podobné reformy prezidentské volby i změny ústavy s tím související již proběhly. Ideálním příkladem je hlavně sousední Slovensko, které na přelomu tisíciletí zavedlo nejen přímou volbu prezidenta republiky, ale provedlo i některé další ústavní změny v pravomocích své hlavy státu. V závěru práce pak dochází ke zhodnocení nejen komparovaných funkcí prezidentu, ale také k nastínění...
|
|
| |
|
|
Postavení presidentů v politickém systému Polska, Litvy a Rumunska
Javůrek, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Sokol, Petr (oponent)
Postavenípresidentů vpolitickém systému Polska, Litvy a Rumunska Nyní zbývá shrnout výše uvedené poznatky a odpovědět na otázky, které byly položeny v úvodu práce. Jak Polsko, tak Litva i Rumunsko zavedly polopresidentské systémy ve fázi transformace k demokratickému zřízení. Vliv přímo volených presidentů na průběh transformace však byl různý a lišil se případ od případu. Tam, kde proběhly presidentské volby dříve, je vliv presidenta na utváření systému patrnější, jako v Rumunsku a Polsku - první přímé presidentské volby zde proběhly v roce 1990 a to ještě před přijetím nových ústav. Presidenti Iliescu a Wal^sa (a do velké míry i Kwašniewski) tak měli více možností podílet se na vytváření nového institucionálního rámce, neboť byli zvoleni buď podle starých pravidel (dubnového dodatku v Polsku), nebo do určitého vakua s nepříliš jasným vymezením (jako v Rumunsku). Na druhou stranu president Brazauskas již přicházel do funkce, jejíž ústavní profil byl jasně dán a z pozice hlavy státu nemohl ovlivnit budoucí podobu systému, neboť nová definitivní ústava již byla přijata před jeho zvolením. Snaha ovlivnit podobu systému i zasahování do procesu konsolidace demokracie byla nejpatrnější v Polsku, kde se president Wal?sa snažil prosadit zachování a pokud možno i rozšíření vlivu presidenta v politickém systému....
|
|
| |
host ::
RSS.