Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mentální anorexie
Korábková, Anna ; Macák, Marek (vedoucí práce) ; Jarošová, Andrea (oponent)
Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná psychosomatická onemocnění, která mohou končit i smrtí. Jejich vznik je připisován celé řadě faktorů, od vlivu ideálu krásy předkládaného reklamním průmyslem po měnící se roli ženy ve společnosti. Rozvoj onemocnění souvisí i s vysokým důrazem na úspěch v dnešní společnosti. Poruchy příjmu potravy ale nejsou zcela novým onemocněním, a o přesných příčinách rozvoje choroby se stále vedou spory. V této práci s zabývám mentální anorexií, jejími příznaky, příčinami i a psychosociálními souvislostmi onemocnění. Dále se věnuji službám pro takto nemocné lidi, jež jsou dostupné v České republice. Příčiny poruch příjmu potravy jsou velmi individuální, nicméně jako nejčastější příčiny se uvádí dysfunkční rodiny nebo kritika okolí. K onemocnění jsou náchylnější ženy, existují některé osobnostní rysy zvyšující zřejmě náchylnost, ale u řady z nich je sporné, zda nejsou spíše důsledkem onemocnění. Léčba většinou probíhá ambulantně, k úspěšné léčbě je třeba přiznání si choroby ze strany pacienta. V České republice je dobře dostupná léčba, problémem jsou nedostatečné služby následné péče. Na příkladu pěti konkrétních dívek ukazuji výše popsanou různorodost příčin, průběhu a léčby onemocnění.
Mentální anorexie
Korábková, Anna ; Macák, Marek (vedoucí práce) ; Jarošová, Andrea (oponent)
Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná psychosomatická onemocnění, která mohou končit i smrtí. Jejich vznik je připisován celé řadě faktorů, od vlivu ideálu krásy předkládaného reklamním průmyslem po měnící se roli ženy ve společnosti. Rozvoj onemocnění souvisí i s vysokým důrazem na úspěch v dnešní společnosti. Poruchy příjmu potravy ale nejsou zcela novým onemocněním, a o přesných příčinách rozvoje choroby se stále vedou spory. V této práci s zabývám mentální anorexií, jejími příznaky, příčinami i a psychosociálními souvislostmi onemocnění. Dále se věnuji službám pro takto nemocné lidi, jež jsou dostupné v České republice. Příčiny poruch příjmu potravy jsou velmi individuální, nicméně jako nejčastější příčiny se uvádí dysfunkční rodiny nebo kritika okolí. K onemocnění jsou náchylnější ženy, existují některé osobnostní rysy zvyšující zřejmě náchylnost, ale u řady z nich je sporné, zda nejsou spíše důsledkem onemocnění. Léčba většinou probíhá ambulantně, k úspěšné léčbě je třeba přiznání si choroby ze strany pacienta. V České republice je dobře dostupná léčba, problémem jsou nedostatečné služby následné péče. Na příkladu pěti konkrétních dívek ukazuji výše popsanou různorodost příčin, průběhu a léčby onemocnění.
Proč Modrovous zabíjí
Jarošová, Andrea ; DUFEK, Jiří (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Modrovous je vrah, jehož důvod zabíjet se témněř ve všech adaptacích liší. Spolu s Modrovousovou motivací k vraždám se mění nejen míra jeho viny, ale i význam jeho existence. Mění se i to, zda je Modrovous brán jako reálná postava, nebo jen jako manifestace destruktiních pochodů (a jejich překonání)v dívčině mysli. V práci ze zabývám zkoumáním a porovnávání těchto různých přístupů. Zkoumám, jak vytvořit příběh postavy, jejíž příběh v originální pohádce dořečený není.
Analýza sekundárních endosymbiontů u vybraných druhů mšic (Aphididae a Adelgidae)
JAROŠOVÁ, Andrea
Three methods for the detection of endosymbionts were compared on Diuraphis noxia (Aphididae) and 8 genera of Adelgidae. Out of these methods (diagnostic PCR, RFLP, DGGE), DGGE was the most successful. In populations of Diuraphis noxia 12 bacterial species were detected with no geografical pattern but relation to host plant was suggested. In adelgids 11 species of bacteria were detected with no obvious pattern of coevolution.
Diagnostika druhových komplexů čeledi Adelgidae na základě molekulárních markerů
JAROŠOVÁ, Andrea
Byly testovány tři molekulární markery pro využití při druhové identifikaci dvou rodů čeledi Adelgidae. Dva mitochondriální markery byly úspěšně naamplifikovány a osekvenovány, a to část genu pro COI a úsek mezi geny pro COII a COIII. Jejich schopnost rozlišit druhové komplexy byla ověřena pomocí statistických metod a konstrukcí fylogenetických stromů.

Viz též: podobná jména autorů
3 JAROŠOVÁ, Andrea
1 JAROŠOVÁ, Anetta
1 JAROŠOVÁ, Anna
3 Jarošová, Adéla
2 Jarošová, Alžběta
3 Jarošová, Aneta
1 Jarošová, Anežka
2 Jarošová, Antonie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.